Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niňa. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou dnes po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).
Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.
Podle letošních měření se globální teplota zvýšila o 1,09 stupně Celsia oproti období let 1850 až 1900. Odborníci varují, že globální oteplování je třeba udržet pod hranicí 1,5 stupně, aby se zabránilo jeho katastrofickým důsledkům.
Ačkoli teploty letos nestouply tak vysoko jako v rekordním roce 2016, kdy bylo na planetě o 1,2 stupně tepleji než v druhé polovině 19. století, na trendu globálního oteplování se tím nic nemění. Podle autorů studie posledních sedm let, včetně roku letošního, bude zřejmě nejteplejších od začátku měření, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhla rekordních hodnot. Stále sílící dopady toho jsou viditelné na mnoha místech planety.
Jižní Amerika už druhým rokem trpěla suchem, Středomoří zažilo obrovské množství lesních požárů, Německo se potýkalo s katastrofálními povodněmi a mnohde padly letité teplotní rekordy. V Kanadě a USA byly teplotní rekordy místy překonány až o šest stupňů Celsia a tabulky nejvyšších teplot se přepisovaly také ve Španělsku, Tunisku, Itálii a Turecku, připomněla WMO.
Autoři zprávy upozorňují také na to, že letos v létě se v Arktidě ztenčila ledová pokrývka nejvíce za dobu záznamů a že ledovce odtávaly vyšší rychlostí. Rychleji stoupá i hladina oceánů. Zatímco v letech 1993 až 2002 stoupala ročně v průměru o 2,1 milimetru, v letech 2013 až 2021 to bylo ročně o 4,4 milimetru. Další problém představuje okyselování oceánů. Hodnota pH je nyní v oceánech nejnižší za posledních 26.000 let, což mimo jiné znamená, že tyto vodní plochy už nebudou schopné zachycovat takové množství přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry. Nyní oceány pohltí asi 23 procent z ročního objemu emisí CO2.
"Extrémní jevy jsou novým normálem," prohlásil šéf WMO Petteri Taalas. "Přibývá vědeckých důkazů o tom, že některé z těchto jevů nesou stopy lidmi způsobené změny klimatu," dodal.
Svou zprávu WMO zveřejnil u příležitosti zahájení summitu COP26 ve skotském Glasgow, kde se mají lídři domluvit na budoucím snižování emisí. Podle odborníků je potřeba emise do poloviny století snížit prakticky na nulu, pokud se má globální oteplování udržet pod hranicí 1,5 stupně. Pokud se to nepodaří, můžou se klimatické změny vymknout kontrole, což může podle vědců znamenat více extrémních výkyvů počasí, existenční ohrožení kvůli stoupající hladině oceánů nebo problémy kvůli suchům a nedostatku vody a potravin, a s tím související masovou migraci.
"Od hlubin oceánů až po vrcholky hor, od tajících ledovců po neustálé extrémy v počasí, ekosystémy a společenství po celém světě jsou devastovány," řekl generální tajemník OSN António Guterres ke zprávě Světové meteorologické organizace. "Summit COP26 musí být bodem obratu pro lidstvo a planetu," dodal.
15. července 2025 21:35
Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
Související

EU chystá nový klimatický cíl: Od roku 2036 bude vše jinak

Počasí se mění v tichého zabijáka. Co byste měli vědět o vlnách veder a jak se před nimi chránit?
globální oteplování , WMO (Světová meteorologická organizace) , Teplotní rekordy , COP 26 (klimatická konference Glasgow)
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Chodíte rádi na koupaliště? Pak pro vás vědci nemají moc dobré zprávy. Popsali, co vše můžete chytit
před 1 hodinou

Putin stupňuje agresivní hybridní útoky proti Německu
před 2 hodinami

„Humanitární tábor je zcela nepřijatelný. Utrpení dosáhlo nového dna.“ Desítky zemí podepsaly prohlášení proti Izraeli
před 4 hodinami

Půl roku Trumpova druhého mandátu: Američané jsou rozděleni, v jednom se ale shodují. Nemají peníze
před 5 hodinami

Umělecké dílo za miliony dolarů bylo opět zničeno. Někdo jej snědl
před 6 hodinami

Blíží se klíčový summit EU-Čína. Obě strany chtějí vytvořit tlak, nesmějí to ale přehnat
před 6 hodinami

Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?
před 7 hodinami

NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?
před 8 hodinami

Počasí: Nová výstraha meteorologů, Česko dnes zasáhnou silné bouřky
před 9 hodinami

Čtyřletá dívka zemřela hladem v Gaze, situace se blíží humanitární katastrofě
před 10 hodinami

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje
před 10 hodinami

Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost
před 11 hodinami

WhatsApp v Rusku skončí. Kreml zakáže nejpopulárnější komunikační aplikaci světa
před 12 hodinami

Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun
před 13 hodinami

Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců
před 14 hodinami

Počasí tento týden: Po turbulentním pondělku se ochladí
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera
Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.
Zdroj: Libor Novák