Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niňa. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou dnes po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).
Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.
Podle letošních měření se globální teplota zvýšila o 1,09 stupně Celsia oproti období let 1850 až 1900. Odborníci varují, že globální oteplování je třeba udržet pod hranicí 1,5 stupně, aby se zabránilo jeho katastrofickým důsledkům.
Ačkoli teploty letos nestouply tak vysoko jako v rekordním roce 2016, kdy bylo na planetě o 1,2 stupně tepleji než v druhé polovině 19. století, na trendu globálního oteplování se tím nic nemění. Podle autorů studie posledních sedm let, včetně roku letošního, bude zřejmě nejteplejších od začátku měření, protože koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhla rekordních hodnot. Stále sílící dopady toho jsou viditelné na mnoha místech planety.
Jižní Amerika už druhým rokem trpěla suchem, Středomoří zažilo obrovské množství lesních požárů, Německo se potýkalo s katastrofálními povodněmi a mnohde padly letité teplotní rekordy. V Kanadě a USA byly teplotní rekordy místy překonány až o šest stupňů Celsia a tabulky nejvyšších teplot se přepisovaly také ve Španělsku, Tunisku, Itálii a Turecku, připomněla WMO.
Autoři zprávy upozorňují také na to, že letos v létě se v Arktidě ztenčila ledová pokrývka nejvíce za dobu záznamů a že ledovce odtávaly vyšší rychlostí. Rychleji stoupá i hladina oceánů. Zatímco v letech 1993 až 2002 stoupala ročně v průměru o 2,1 milimetru, v letech 2013 až 2021 to bylo ročně o 4,4 milimetru. Další problém představuje okyselování oceánů. Hodnota pH je nyní v oceánech nejnižší za posledních 26.000 let, což mimo jiné znamená, že tyto vodní plochy už nebudou schopné zachycovat takové množství přebytečného oxidu uhličitého z atmosféry. Nyní oceány pohltí asi 23 procent z ročního objemu emisí CO2.
"Extrémní jevy jsou novým normálem," prohlásil šéf WMO Petteri Taalas. "Přibývá vědeckých důkazů o tom, že některé z těchto jevů nesou stopy lidmi způsobené změny klimatu," dodal.
Svou zprávu WMO zveřejnil u příležitosti zahájení summitu COP26 ve skotském Glasgow, kde se mají lídři domluvit na budoucím snižování emisí. Podle odborníků je potřeba emise do poloviny století snížit prakticky na nulu, pokud se má globální oteplování udržet pod hranicí 1,5 stupně. Pokud se to nepodaří, můžou se klimatické změny vymknout kontrole, což může podle vědců znamenat více extrémních výkyvů počasí, existenční ohrožení kvůli stoupající hladině oceánů nebo problémy kvůli suchům a nedostatku vody a potravin, a s tím související masovou migraci.
"Od hlubin oceánů až po vrcholky hor, od tajících ledovců po neustálé extrémy v počasí, ekosystémy a společenství po celém světě jsou devastovány," řekl generální tajemník OSN António Guterres ke zprávě Světové meteorologické organizace. "Summit COP26 musí být bodem obratu pro lidstvo a planetu," dodal.
Aktualizováno 23. prosince 2022 21:51
Související

Světu dochází čas. Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí, varuje OSN

Ledové Švédsko se mění ve vinařskou oblast. Vinou globálního oteplování
globální oteplování , WMO (Světová meteorologická organizace) , Teplotní rekordy , COP 26 (klimatická konference Glasgow)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Počasí: Teploty porostou, pak přijde prudké ochlazení
před 1 hodinou

Konec Starlinku? Vědci chtějí pro světelné znečištění omezit Muskovy družicové megakonstelace
před 1 hodinou

Proč se v celé Evropě vrací lůžkové vlaky
před 1 hodinou

Japonský premiér přijel do Kyjeva na neohlášenou návštěvu, setká se se Zelenským
před 2 hodinami

Šéf OpenAI se obává vlivu umělé inteligence na práci, volby a dezinformace
před 2 hodinami

Londýnská policie je jako instituce rasistická, misogynní a homofobní, uvádí zpráva
před 2 hodinami

Turecko začalo bránit exportu sankcionovaného zboží do Ruska
před 2 hodinami

Biden podepsal zákon, který má odtajnit další informace o původu koronaviru
před 2 hodinami

Na Krymu se ozvaly výbuchy, podle ruských úřadů útočily drony
před 2 hodinami

Kuvajtské aerolinky Jazeera Airways obnoví v červnu lety do Prahy
včera

Prigožin varoval ruské ministerstvo před ukrajinským protiútokem
Aktualizováno včera

Počet mrtvých po zemětřesení v Turecku podle úřadů překročil 50 tisíc
včera

Mediální magnát Murdoch se v 92 letech znovu zasnoubil
včera

Česko poskytne ICC policejní a ministerské experty k šetření ruské agrese na Ukrajině
Aktualizováno včera

Státy Evropské unie se shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu
včera

Francie přijala spornou Macronovu důchodovou reformu. Opozice vládu nesvrhla
včera

Biden poprvé vetoval zákon. Šlo o republikánský návrh k penzijním fondům
Aktualizováno včera

EU a další země přislíbily sedm miliard eur na obnovu Turecka a Sýrie
Aktualizováno včera

Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu
Aktualizováno včera
Rusko kvůli zatykači na Putina zahájilo stíhání soudců ICC v Haagu
Ruské úřady zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), kteří minulý týden vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. S odvoláním na ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, o tom informovala agentura Interfax.
Zdroj: ČTK