Čtyři z pěti lidí si přejí, aby jejich země posílila závazky v oblasti boje proti klimatickým změnám, vyplývá z celosvětového průzkumu Rozvojového programu OSN (UNDP), Oxfordské univerzity a společnosti GeoPoll. Průzkum zveřejněný na webu France24 byl realizován na vzorku 75.000 respondentů v 77 zemích, které představují 87 procent světové populace.
Hlavním zjištěním bylo, že 80 procent respondentů chce, aby vlády zvýšily úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Podle průzkumu je za tuto myšlenku až 89 procent dotázaných z chudších zemí a 76 procent ze zemí skupiny G20. Pro opatření v oblasti klimatu se vyslovilo 73 procent respondentů v Číně a 66 procent ve Spojených státech. Obě země jsou přitom největšími světovými producenty skleníkových plynů.
"V době, kdy světoví lídři rozhodují o dalším kole závazků v rámci Pařížské dohody do roku 2025, jsou tyto výsledky nepopiratelným důkazem, že lidé na celém světě podporují odvážná opatření v oblasti klimatu," řekla Cassie Flynnová, globální ředitelka UNDP pro klima.
Většina respondentů v 62 ze 77 zkoumaných zemí podporuje rychlý přechod od fosilních paliv k čisté energii. Patří mezi ně Čína (80 procent) a Spojené státy (54 procent), ale v Rusku se za něj například vyslovilo jen 16 procent dotázaných.
Zvýšily se i obavy z globálního oteplování, přičemž 56 procent respondentů uvedlo, že o klimatických změnách přemýšlejí alespoň jednou týdně. Třiapadesát procent dotázaných se obává klimatických změn více než loni, zatímco 15 procent se obává méně.
V čele nárůstu obav z klimatických změn je Fidži, kde se 80 procent respondentů obává více než před rokem; následuje Afghánistán se 78 a Turecko se 77 procenty. Naopak nejmenší nárůst zaznamenala Saúdská Arábie, kde se více obává 25 procent respondentů, následuje Rusko (34 procent), Česká republika (36 procent) a Čína (39 procent).
Devětašedesát procent respondentů uvedlo, že globální oteplování ovlivnilo jejich životní rozhodnutí, například kde budou žít nebo pracovat a co si koupí, píše Reuters.
Zástupci téměř 200 států se přitom na klimatické konferenci OSN COP28 o změně klimatu v Dubaji dohodli na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny.
Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.
Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.
Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.
"Celosvětově tvoří potravinové systémy asi jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž drtivá většina pochází z průmyslového zemědělství, zejména hospodářských zvířat a hnojiv. Klimatická krize již ovlivňuje zemědělství a potravinovou bezpečnost, protože extrémní povětrnostní jevy, jako jsou záplavy, sucha, vlny veder a lesní požáry – a pomalu nastupující dopady, jako je zvyšování hladiny moří a dezertifikace – podporují vysoké ceny a nedostatek potravin v zemích po celém světě," uvedla Nina Lakhaniová, reportérka serveru Guardian.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.
To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
23. března 2025 12:51
Předpověď počasí prochází revolucí. Umělá inteligence strčí meteorology do kapsy
Související

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci
Aktuálně se děje
před 17 minutami

Americká demokracie nad propastí? Brzy se můžeme klanět králi Trumpovi, varuje Sanders
před 1 hodinou

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?
před 1 hodinou

Kriminalisté zasahují v Pardubicích kvůli podezření na manipulace s veřejnými zakázkami
před 2 hodinami

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí
před 2 hodinami

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem
před 3 hodinami

Zahraniční vojáci na Ukrajině? Kyjev představil plán na mírovou misi, USA mlčí
před 3 hodinami

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích
před 5 hodinami

Špatné zprávy o počasí před Velikonocemi. Z výhledu je zřejmé, co přijde
včera

Policie vyšetřuje, co se stalo s účtem premiéra. Fialu napadli hackeři
včera

Sparta je nad propastí. Kometa podruhé vykradla O2 arenu, rozhodlo se v prodloužení
včera

Trump mění cla. Číně to osolil, dalším zemím je snížil kvůli ochotě jednat
včera

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje
včera

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje
včera

Velká loupež v Praze. Pryč je přes sto milionů, případ šetří i mordparta
včera

Předpověď slibuje teplé počasí. Do Velikonoc se máme na co těšit
včera

Cimického odvolání se oproti plánu řešit nezačalo. Kvůli absencím
včera

EU odpovídá na americká cla: Zavádí odvetná opatření ve třech fázích, dotknou se zboží za miliardy
včera

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem
včera

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem
včera
Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu
Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.
Zdroj: Libor Novák