Čtyři z pěti lidí si přejí, aby jejich země posílila závazky v oblasti boje proti klimatickým změnám, vyplývá z celosvětového průzkumu Rozvojového programu OSN (UNDP), Oxfordské univerzity a společnosti GeoPoll. Průzkum zveřejněný na webu France24 byl realizován na vzorku 75.000 respondentů v 77 zemích, které představují 87 procent světové populace.
Hlavním zjištěním bylo, že 80 procent respondentů chce, aby vlády zvýšily úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Podle průzkumu je za tuto myšlenku až 89 procent dotázaných z chudších zemí a 76 procent ze zemí skupiny G20. Pro opatření v oblasti klimatu se vyslovilo 73 procent respondentů v Číně a 66 procent ve Spojených státech. Obě země jsou přitom největšími světovými producenty skleníkových plynů.
"V době, kdy světoví lídři rozhodují o dalším kole závazků v rámci Pařížské dohody do roku 2025, jsou tyto výsledky nepopiratelným důkazem, že lidé na celém světě podporují odvážná opatření v oblasti klimatu," řekla Cassie Flynnová, globální ředitelka UNDP pro klima.
Většina respondentů v 62 ze 77 zkoumaných zemí podporuje rychlý přechod od fosilních paliv k čisté energii. Patří mezi ně Čína (80 procent) a Spojené státy (54 procent), ale v Rusku se za něj například vyslovilo jen 16 procent dotázaných.
Zvýšily se i obavy z globálního oteplování, přičemž 56 procent respondentů uvedlo, že o klimatických změnách přemýšlejí alespoň jednou týdně. Třiapadesát procent dotázaných se obává klimatických změn více než loni, zatímco 15 procent se obává méně.
V čele nárůstu obav z klimatických změn je Fidži, kde se 80 procent respondentů obává více než před rokem; následuje Afghánistán se 78 a Turecko se 77 procenty. Naopak nejmenší nárůst zaznamenala Saúdská Arábie, kde se více obává 25 procent respondentů, následuje Rusko (34 procent), Česká republika (36 procent) a Čína (39 procent).
Devětašedesát procent respondentů uvedlo, že globální oteplování ovlivnilo jejich životní rozhodnutí, například kde budou žít nebo pracovat a co si koupí, píše Reuters.
Zástupci téměř 200 států se přitom na klimatické konferenci OSN COP28 o změně klimatu v Dubaji dohodli na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny.
Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.
Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.
Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.
"Celosvětově tvoří potravinové systémy asi jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž drtivá většina pochází z průmyslového zemědělství, zejména hospodářských zvířat a hnojiv. Klimatická krize již ovlivňuje zemědělství a potravinovou bezpečnost, protože extrémní povětrnostní jevy, jako jsou záplavy, sucha, vlny veder a lesní požáry – a pomalu nastupující dopady, jako je zvyšování hladiny moří a dezertifikace – podporují vysoké ceny a nedostatek potravin v zemích po celém světě," uvedla Nina Lakhaniová, reportérka serveru Guardian.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.
To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
Související
Extrémní počasí jen tak neskončí. Asie zažívá peklo na Zemi, podle experta ale bude hůř
Změny počasí mohou zdevastovat Velký bariérový útes. UNESCO bije na poplach
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 33 minutami
Na Slovensku se srazil vlak s autobusem. Několik mrtvých, expres jel z Prahy
před 49 minutami
RECENZE: Federer: Posledních dvanáct dní se loučí se sportovní ikonou. Vkusně a důstojně
před 1 hodinou
Euro 2024: Gruzie senzačně postoupila ze skupiny do osmifinále po výhře nad Portugalci
před 1 hodinou
Američanům se děje přesně to, co si nepřáli. Jde o vliv v Asii
před 2 hodinami
Babiš potvrdil, že ANO bude zakládat novou frakci v europarlamentu
před 2 hodinami
Českem se ženou velmi silné bouřky. V Praze nastaly velké problémy v dopravě
před 3 hodinami
Policie chystá masivní dopravně bezpečnostní akci. Do terénu míří stovky lidí
před 4 hodinami
Na Ukrajině je 10 tisíc naturalizovaných Rusů. Nepřihlásili se sami
před 4 hodinami
Zelenskyj na summitu EU kvůli klíčové dohodě. Vyjádřil se i k situaci ve Francii
před 5 hodinami
Slovensko má „lex atentát“. Po útoku na Fica zpřísnilo zákaz shromažďování
před 5 hodinami
Muž inicioval tři výbuchy, došla si pro něj zásahovka. Policie ho teď obvinila
před 5 hodinami
Na unijní summit v Bruselu dorazil i Zelenskyj. Státy vyberou nejvyšší činitele EU
před 6 hodinami
KLDR začala veřejně obhajovat Rusko. Vinu za útok na Krym svalila na USA
před 6 hodinami
Dva mrtví po střelbě v Bruselu. Útočník z nechvalně známého nádraží je na útěku
před 7 hodinami
Odpírání práva na život, nelidské zacházení, omezení svobody... ESLP rozhodl, že Rusko porušuje lidská práva
před 7 hodinami
Extrémní počasí jen tak neskončí. Asie zažívá peklo na Zemi, podle experta ale bude hůř
před 8 hodinami
Počasí: Bouřky mohou být velmi silné, hrozí dnes i zítra
před 8 hodinami
Jak se chránit před Ruskem? Polsko a Pobaltí vyzvaly EU, aby na hranicích vybudovala obranu
před 9 hodinami
KLDR: Úspěšně jsme otestovali balistickou střelu s více hlavicemi. Podvod a lež, tvrdí Jižní Korea
před 9 hodinami
Britové za 120 milionů liber od daňových poplatníků do Rwandy přesunuli dva migranty
Drahý britský projekt odklonu nelegálních migrantů do Rwandy se vůbec nevyplatil. Daňoví poplatníci zaplatili přes 100 milionů liber za to, aby úřady do východoafrické země přesunuly dva migranty – nikoliv tisíce, jak bylo v plánu. Premiér Rishi Sunak navíc dává grandiózní předvolební sliby o úspěchu tohoto projektu. Favority na vítězství v červencových volbách jsou ale labouristé, kteří projekt hodlají zrušit.
Zdroj: Jakub Jurek