Počasí většinu lidí na světě znepokojuje. Začněte s klimatickými změnami něco dělat, chtějí po svých vládách

Čtyři z pěti lidí si přejí, aby jejich země posílila závazky v oblasti boje proti klimatickým změnám, vyplývá z celosvětového průzkumu Rozvojového programu OSN (UNDP), Oxfordské univerzity a společnosti GeoPoll. Průzkum zveřejněný na webu France24 byl realizován na vzorku 75.000 respondentů v 77 zemích, které představují 87 procent světové populace.

Hlavním zjištěním bylo, že 80 procent respondentů chce, aby vlády zvýšily úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Podle průzkumu je za tuto myšlenku až 89 procent dotázaných z chudších zemí a 76 procent ze zemí skupiny G20. Pro opatření v oblasti klimatu se vyslovilo 73 procent respondentů v Číně a 66 procent ve Spojených státech. Obě země jsou přitom největšími světovými producenty skleníkových plynů.

"V době, kdy světoví lídři rozhodují o dalším kole závazků v rámci Pařížské dohody do roku 2025, jsou tyto výsledky nepopiratelným důkazem, že lidé na celém světě podporují odvážná opatření v oblasti klimatu," řekla Cassie Flynnová, globální ředitelka UNDP pro klima.

Většina respondentů v 62 ze 77 zkoumaných zemí podporuje rychlý přechod od fosilních paliv k čisté energii. Patří mezi ně Čína (80 procent) a Spojené státy (54 procent), ale v Rusku se za něj například vyslovilo jen 16 procent dotázaných.

Zvýšily se i obavy z globálního oteplování, přičemž 56 procent respondentů uvedlo, že o klimatických změnách přemýšlejí alespoň jednou týdně. Třiapadesát procent dotázaných se obává klimatických změn více než loni, zatímco 15 procent se obává méně.

V čele nárůstu obav z klimatických změn je Fidži, kde se 80 procent respondentů obává více než před rokem; následuje Afghánistán se 78 a Turecko se 77 procenty. Naopak nejmenší nárůst zaznamenala Saúdská Arábie, kde se více obává 25 procent respondentů, následuje Rusko (34 procent), Česká republika (36 procent) a Čína (39 procent).

Devětašedesát procent respondentů uvedlo, že globální oteplování ovlivnilo jejich životní rozhodnutí, například kde budou žít nebo pracovat a co si koupí, píše Reuters.

Zástupci téměř 200 států se přitom na klimatické konferenci OSN COP28 o změně klimatu v Dubaji dohodli na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. 

K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny. 

Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.

Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.

"Celosvětově tvoří potravinové systémy asi jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž drtivá většina pochází z průmyslového zemědělství, zejména hospodářských zvířat a hnojiv. Klimatická krize již ovlivňuje zemědělství a potravinovou bezpečnost, protože extrémní povětrnostní jevy, jako jsou záplavy, sucha, vlny veder a lesní požáry – a pomalu nastupující dopady, jako je zvyšování hladiny moří a dezertifikace – podporují vysoké ceny a nedostatek potravin v zemích po celém světě," uvedla Nina Lakhaniová, reportérka serveru Guardian.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.

To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?

Světová ekonomika se ocitla v kritickém bodě. Jakmile Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zahájily novou vlnu obchodních válek, hrozí nejen propad mezinárodního obchodu, ale i zhroucení důvěry investorů a prudký pokles spotřebitelských výdajů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí

Čína nedávno schválila výstavbu největší vodní přehrady světa na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu. Jakmile bude plně dokončena, stane se největší elektrárnou na planetě s obrovským náskokem před současnými rekordmany. Tento ambiciózní projekt však vyvolává značné obavy – nejen kvůli možnému vysídlení obyvatel a ekologickým důsledkům, ale zejména kvůli dopadům na země ležící níže po proudu, konkrétně Indii a Bangladéš, kde je řeka známá jako Brahmaputra.

před 2 hodinami

Paul Salem

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartuje v sobotu a bude se týkat citlivého tématu – íránského jaderného programu. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, vyhlídky na skutečný průlom zůstávají podle odborníků mizivé. Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Šanghaj

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, Spojenými státy americkými a Čínou, znovu nabírá na obrátkách. Prezident Donald Trump sice ve středu oznámil tříměsíční pauzu v zavádění nových cel na většinu zemí, ale s výjimkou Číny. Ta se ve čtvrtek odvetně rozhodla uvalit nové clo na všechny americké dovozy, čímž vzniká riziko dlouhodobého a hluboce narušujícího ekonomického střetu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy