Počasí začíná být podle vědců smrtící. Pokud se lidstvo neprobere, lidé budou umírat, varují

Globální oteplování způsobené lidskou činností zvýšilo pravděpodobnost nedávných extrémních veder na jihozápadě Spojených států, v Mexiku a Střední Americe přibližně 35krát. Uvádí to studie vědecké iniciativy World Weather Attribution (WWA), kterou cituje britská stanice BBC.

Deník Shopaholičky

Autoři studie se zaměřili na mimořádné teploty mezi květnem a začátkem června, kdy vlna veder zasáhla jihozápadní státy USA jako Kalifornie, Nevada a Arizona. Mexické úřady přisuzovaly tuto vlnu veder také úmrtím desítek lidí a dokonce i primátů v jižním státě Tabasco.

Odborníci zjistili, že taková vlna veder, podpořená emisemi oteplujícími planetu, je nyní čtyřikrát pravděpodobnější než na přelomu tisíciletí. Kvůli časové náročnosti studií nelze zatím přesně určit roli změny klimatu v současné vlně veder, která zasahuje od střední až po severovýchodní USA a Kanadu.

"Naše výsledky jsou dalším varováním, že se naše klima otepluje na nebezpečnou úroveň," uvedl Izidine Pinto z Nizozemského královského meteorologického ústavu (KNMI).

Experti tvrdí, že mnoho extrémních povětrnostních jevů včetně horka je v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější. Podle Pinta proto v USA, Mexiku a Střední Americe častěji zaznamenávají potenciálně smrtící a rekordně vysoké teploty.

Studie WWA se kromě USA a Mexika zaměřila i na státy Střední Ameriky jako Guatemala, Belize, Salvador a Honduras, které rovněž zažily nebezpečně vysoké teploty. Autoři uvedli, že vlivem klimatických změn bylo vedro v tomto regionu v červnu o 1,4 stupně Celsia vyšší.

"Pokud lidstvo bude pokračovat ve vypouštění emisí z fosilních paliv, vedra se budou jen zhoršovat – zranitelní lidé budou dále umírat a životní náklady se zvýší," varoval výzkumník. Vědci také upozornili na zdravotní rizika spojená s vysokými teplotami v noci, kdy tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek.

Klimatické změny zhoršují povodně a sucha a snižují kvalitu vody, čímž také stále více ohrožuje zdraví lidí. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), píše agentura DPA. 

EEA se sídlem v Kodani vyzvala k urychlenému přijetí opatření a lepší koordinaci mezi vládami jednotlivých zemí s cílem omezit nebo zabránit zdravotním rizikům změny klimatu.

Podle zprávy EEA žije každý osmý Evropan v oblastech, které jsou potenciálně náchylné na povodně. Nejvíce ohroženými povodněmi, suchem, lesními požáry nebo nemocemi a patogeny přenášenými vodou jsou starší lidé, děti, osoby s nižšími příjmy, zemědělci a záchranáři, dodala agentura EU.

"Ochrana lidských životů a zdraví před důsledky změny klimatu včetně sucha, povodní a zhoršené kvality vody je mimořádně důležitá a naléhavá. Stávající politiky EU v oblasti klimatu, vody a zdraví nabízejí pevný základ pro opatření, ale je třeba je uplatňovat širší a systematičtější," řekla ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová.

"Dopady klimatických změn jsou stále ničivější, stále více prohlubují konflikty, ničí živobytí a v konečném důsledku vyvolávají vysídlení," upozornil ve svém nedávném prohlášení šéf UNHCR Filippo Grandi. UNHCR v prohlášení zdůraznil, že klimatická rizika "silně korelují s konflikty a chudobou", kterým jsou vystaveni mnozí uprchlíci.

OSN už dříve tento měsíc upozornila, že silné vlny veder ohrožují miliony dětí a naléhavě vyzvala k přijetí opatření na ochranu zranitelných lidí před stoupajícími teplotami. 

Podle odhadů Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo více než 243 milionů dětí v Tichomoří a východní Asii postiženo vlnami veder, což je vystavilo riziku smrti a onemocnění souvisejících s teplem.

UNICEF zdůrazňuje, že děti jsou ohroženy více než dospělí, protože mají menší schopnost regulovat svoji tělesnou teplotu. Organizace OSN předpokládá, že do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno více než dvě miliardy dětí.

Globální analytici varují, že rok 2024 bude nejžhavějším rokem v historii, charakterizovaným extrémními klimatickými podmínkami a rostoucími emisemi skleníkových plynů.

Deník Shopaholičky

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.
Ilustrační foto

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 44 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk

Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy