Počasí začíná být podle vědců smrtící. Pokud se lidstvo neprobere, lidé budou umírat, varují

Globální oteplování způsobené lidskou činností zvýšilo pravděpodobnost nedávných extrémních veder na jihozápadě Spojených států, v Mexiku a Střední Americe přibližně 35krát. Uvádí to studie vědecké iniciativy World Weather Attribution (WWA), kterou cituje britská stanice BBC.

Autoři studie se zaměřili na mimořádné teploty mezi květnem a začátkem června, kdy vlna veder zasáhla jihozápadní státy USA jako Kalifornie, Nevada a Arizona. Mexické úřady přisuzovaly tuto vlnu veder také úmrtím desítek lidí a dokonce i primátů v jižním státě Tabasco.

Odborníci zjistili, že taková vlna veder, podpořená emisemi oteplujícími planetu, je nyní čtyřikrát pravděpodobnější než na přelomu tisíciletí. Kvůli časové náročnosti studií nelze zatím přesně určit roli změny klimatu v současné vlně veder, která zasahuje od střední až po severovýchodní USA a Kanadu.

"Naše výsledky jsou dalším varováním, že se naše klima otepluje na nebezpečnou úroveň," uvedl Izidine Pinto z Nizozemského královského meteorologického ústavu (KNMI).

Experti tvrdí, že mnoho extrémních povětrnostních jevů včetně horka je v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější. Podle Pinta proto v USA, Mexiku a Střední Americe častěji zaznamenávají potenciálně smrtící a rekordně vysoké teploty.

Studie WWA se kromě USA a Mexika zaměřila i na státy Střední Ameriky jako Guatemala, Belize, Salvador a Honduras, které rovněž zažily nebezpečně vysoké teploty. Autoři uvedli, že vlivem klimatických změn bylo vedro v tomto regionu v červnu o 1,4 stupně Celsia vyšší.

"Pokud lidstvo bude pokračovat ve vypouštění emisí z fosilních paliv, vedra se budou jen zhoršovat – zranitelní lidé budou dále umírat a životní náklady se zvýší," varoval výzkumník. Vědci také upozornili na zdravotní rizika spojená s vysokými teplotami v noci, kdy tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek.

Klimatické změny zhoršují povodně a sucha a snižují kvalitu vody, čímž také stále více ohrožuje zdraví lidí. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), píše agentura DPA. 

EEA se sídlem v Kodani vyzvala k urychlenému přijetí opatření a lepší koordinaci mezi vládami jednotlivých zemí s cílem omezit nebo zabránit zdravotním rizikům změny klimatu.

Podle zprávy EEA žije každý osmý Evropan v oblastech, které jsou potenciálně náchylné na povodně. Nejvíce ohroženými povodněmi, suchem, lesními požáry nebo nemocemi a patogeny přenášenými vodou jsou starší lidé, děti, osoby s nižšími příjmy, zemědělci a záchranáři, dodala agentura EU.

"Ochrana lidských životů a zdraví před důsledky změny klimatu včetně sucha, povodní a zhoršené kvality vody je mimořádně důležitá a naléhavá. Stávající politiky EU v oblasti klimatu, vody a zdraví nabízejí pevný základ pro opatření, ale je třeba je uplatňovat širší a systematičtější," řekla ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová.

"Dopady klimatických změn jsou stále ničivější, stále více prohlubují konflikty, ničí živobytí a v konečném důsledku vyvolávají vysídlení," upozornil ve svém nedávném prohlášení šéf UNHCR Filippo Grandi. UNHCR v prohlášení zdůraznil, že klimatická rizika "silně korelují s konflikty a chudobou", kterým jsou vystaveni mnozí uprchlíci.

OSN už dříve tento měsíc upozornila, že silné vlny veder ohrožují miliony dětí a naléhavě vyzvala k přijetí opatření na ochranu zranitelných lidí před stoupajícími teplotami. 

Podle odhadů Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo více než 243 milionů dětí v Tichomoří a východní Asii postiženo vlnami veder, což je vystavilo riziku smrti a onemocnění souvisejících s teplem.

UNICEF zdůrazňuje, že děti jsou ohroženy více než dospělí, protože mají menší schopnost regulovat svoji tělesnou teplotu. Organizace OSN předpokládá, že do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno více než dvě miliardy dětí.

Globální analytici varují, že rok 2024 bude nejžhavějším rokem v historii, charakterizovaným extrémními klimatickými podmínkami a rostoucími emisemi skleníkových plynů.

Související

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 5 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 6 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie vyšetřuje násilný čin na Valašsku. Zadržela podezřelého

Policisté se zabývají násilným činem v Újezd u Valašských Klobouk ve Zlínském kraji. Jedna osoba skončila v péči lékařů, další člověk se nachází v policejním zadržení. Nikomu nehrozí žádné nebezpečí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy