Svět se 10 let snažil zastavit změny počasí. Letos selhal

Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.

Rok 2024, který je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření, však ukazuje, že tato ambice se zřejmě rozplývá, uvedl server Washington Post. Svět se posouvá do nové éry, kde sice čisté energie zažívají bezprecedentní růst, ale tento růst stále nestačí na to, aby zastavil globální oteplování.

Emise skleníkových plynů, které by měly být sníženy na nulu, aby se zabránilo dalšímu zvyšování teploty, se místo toho ustálily na historicky vysokých hodnotách. Tento stagnující stav je způsoben především rostoucí globální poptávkou po energii a politickým odporem vůči ukončení těžby a využívání fosilních paliv, jako jsou ropa a zemní plyn.

Podle nejnovějších odhadů překročí průměrná teplota planety hranici 1,5 °C již letos. Formálně je tato hranice považována za překročenou až tehdy, když se teploty udrží nad tímto limitem po několik let v řadě. Přesto většina odborníků věří, že tento bod zlomu planeta dosáhne během příští dekády.

Tento posun přichází v době, kdy se současně zpomaluje globální úsilí o omezování emisí. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, se připravují na vystoupení z Pařížské dohody a na zrušení celé řady environmentálních předpisů. Na nedávném klimatickém summitu v Baku se vyjednavači dokonce rozhodli neobnovit svůj závazek postupně omezovat fosilní paliva, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Přesto se v energetickém sektoru odehrávají změny, které už nelze snadno zastavit. Solární a větrná energie se díky technologickému pokroku a klesajícím nákladům staly tak dostupnými, že je často ekonomicky výhodnější stavět nové obnovitelné zdroje než uhelné nebo plynové elektrárny. Ceny solárních panelů a baterií klesly o neuvěřitelných 90 % za posledních deset let, což pomohlo zvýšit popularitu elektromobilů po celém světě.

Tato situace však vytváří paradox: svět se sice vzdaluje od nejhorších scénářů klimatické krize, ale ne dost rychle, aby se vyhnul některým z jejích nebezpečných dopadů. Podle mnoha odborníků bude budoucnost planety záviset na ekonomice čisté energie a na tom, jak rozvojové země dokážou uspokojit rostoucí poptávku po elektřině, aniž by zároveň dramaticky zvýšily své emise.

Podle Mezinárodní energetické agentury by mohly globální emise skleníkových plynů dosáhnout svého vrcholu již příští rok. To je pozitivní zpráva, ale nestačí to. Aby se podařilo dosáhnout cíle 1,5 °C, musel by svět snížit své emise na polovinu do roku 2035. To však není reálné při současném tempu změn. Současné politiky jednotlivých států podle OSN vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století.

Přesto tento vývoj představuje určitý pokrok ve srovnání s očekáváním při přijetí Pařížské dohody. Tehdy vědci předpokládali oteplení až o 4 °C, což by vedlo k nevratným katastrofám, jako je například úplný kolaps antarktického ledovce nebo zhroucení hlavních oceánských proudů. I oteplení o 2,6 °C však může způsobit „nebezpečné a rozsáhlé narušení,“ varuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).

Mezi největší hrozby patří nevratné tání grónského ledovce, které by ohrozilo pobřežní města jako New York nebo Šanghaj, a extrémní horka a vlhkost, jež by mohla učinit velké části světa neobyvatelnými. Kromě toho hrozí masový úhyn korálových útesů, prudké zvyšování hladiny moří a dlouhotrvající vlny veder, které mohou přijít během několika desetiletí.

Pro zmírnění těchto dopadů bude nutné investovat obrovské částky do adaptačních opatření. Podle OSN budou chudé země potřebovat až 387 miliard dolarů ročně na zvládání klimatických katastrof, zatímco bohaté země budou muset investovat stovky miliard dolarů do ochranných opatření, jako jsou hráze a infrastruktura proti povodním.

Dalším problémem je rostoucí poptávka po energii. Podle Mezinárodní energetické agentury se každoročně zvyšuje o ekvivalent spotřeby elektřiny celého Japonska. Tento růst je způsoben nárůstem počtu elektromobilů, výstavbou datových center s umělou inteligencí a rostoucí potřebou klimatizace v rozvojových zemích.

I když tedy čisté energie přibývá, spotřeba fosilních paliv neklesá. Pokud státy nezačnou uzavírat uhelné a plynové elektrárny a nepřestanou těžit ropu, emise nezačnou klesat. Vývoj v rozvojových zemích, zejména v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Africe, bude klíčový. Pokud tyto země rozšíří svůj energetický sektor podobně jako bohaté státy, tedy za využití fosilních paliv, cíle Pařížské dohody budou nenávratně ztraceny.

Současný stav lze popsat jako povrchní dekarbonizaci. Opravdové zastavení oteplování, tzv. hluboká dekarbonizace, vyžaduje zásadní transformaci energetiky a ekonomiky. Vstupujeme do období, kdy rychlost a rozsah změn rozhodnou o budoucnosti planety.

Související

Papež František

Osamělý boj papeže Františka s extrémním počasím: Nebál se o planetu, ale o přežití lidstva

V týdnech před svou smrtí znovu Papež František zopakoval své deset let staré poselství: svět potřebuje duchovní obrat, nikoli pouze technologické či ekonomické recepty. S odvahou a vytrvalostí vystupoval proti jak "trumpovskému" chamtivému kapitalismu, tak i vůči racionálnímu ekonomismu levice. Ve svém pohledu na klimatickou změnu viděl hluboký morální a duchovní kolaps lidstva.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

včera

Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera.

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

včera

Metro

Praha dnes večer posílí metro. Kvůli studentům a Majálesu

Pražské metro bude v noci ze soboty na neděli fungovat déle, než bývá o víkendech obvyklé. Důvodem je konání festivalu Pražský Majáles na letišti v Letňanech. Účastníci jsou nabádáni k tomu, aby k cestě na akci využili městskou hromadnou dopravu. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Svět se loučí s papežem Františkem. (26.4.2025) Prohlédněte si galerii

Svět se rozloučil s papežem Františkem. Dorazili Trump či Zelenskyj

Svět se v sobotu dopoledne rozloučil se zesnulým papežem Františkem. Pohřeb proběhl za účasti světových lídrů ve Vatikánu, podle odhadů mu na místě přihlíželo až 200 tisíc lidí. Papež po smutečním obřadu spočine v bazilice Panny Marie Sněžné. Katolickou církev následně čeká volba nového lídra. 

včera

Marco Rubio

Rubio udělal rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou

V USA padlo důležité personální rozhodnutí, které může ovlivnit vztahy s Evropou. Americké ministerstvo zahraničí jmenovalo nového muže do čela kanceláře pro evropské a euroasijské vztahy. Bude jím Brendan Hanrahan, informoval web DW s odkazem na informace na webu úřadu. 

včera

David Pastrňák

Nadějná zpráva pro české fanoušky. Boston povolil Pastrňákovi reprezentovat na MS

Více než dva týdny před hokejovým světovým šampionátem v Dánsku a ve Švédsku je jasné, že by trenér Radim Rulík mohl počítat s největší českou hvězdou a oporou národního týmu Davidem Pastrňákem. Boston, v němž Pastrňák hraje, totiž ve středu na tiskové konferenci oznámil, že mu udělil povolení na nadcházejícím MS Česko reprezentovat.

včera

Turisté našli mince za miliony. Nález se vymyká velkou hmotností drahého kovu

Sedm kilogramů zlatých mincí, šperků a tabatěrek odevzdali dva nálezci do královéhradeckého Muzea východních Čech. Poklad má podle prvotních odhadů mnohamilionovou hodnotu, přestože nalezené předměty nejsou až takového stáří.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy