Svět se 10 let snažil zastavit změny počasí. Letos selhal

Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.

Rok 2024, který je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření, však ukazuje, že tato ambice se zřejmě rozplývá, uvedl server Washington Post. Svět se posouvá do nové éry, kde sice čisté energie zažívají bezprecedentní růst, ale tento růst stále nestačí na to, aby zastavil globální oteplování.

Emise skleníkových plynů, které by měly být sníženy na nulu, aby se zabránilo dalšímu zvyšování teploty, se místo toho ustálily na historicky vysokých hodnotách. Tento stagnující stav je způsoben především rostoucí globální poptávkou po energii a politickým odporem vůči ukončení těžby a využívání fosilních paliv, jako jsou ropa a zemní plyn.

Podle nejnovějších odhadů překročí průměrná teplota planety hranici 1,5 °C již letos. Formálně je tato hranice považována za překročenou až tehdy, když se teploty udrží nad tímto limitem po několik let v řadě. Přesto většina odborníků věří, že tento bod zlomu planeta dosáhne během příští dekády.

Tento posun přichází v době, kdy se současně zpomaluje globální úsilí o omezování emisí. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, se připravují na vystoupení z Pařížské dohody a na zrušení celé řady environmentálních předpisů. Na nedávném klimatickém summitu v Baku se vyjednavači dokonce rozhodli neobnovit svůj závazek postupně omezovat fosilní paliva, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Přesto se v energetickém sektoru odehrávají změny, které už nelze snadno zastavit. Solární a větrná energie se díky technologickému pokroku a klesajícím nákladům staly tak dostupnými, že je často ekonomicky výhodnější stavět nové obnovitelné zdroje než uhelné nebo plynové elektrárny. Ceny solárních panelů a baterií klesly o neuvěřitelných 90 % za posledních deset let, což pomohlo zvýšit popularitu elektromobilů po celém světě.

Tato situace však vytváří paradox: svět se sice vzdaluje od nejhorších scénářů klimatické krize, ale ne dost rychle, aby se vyhnul některým z jejích nebezpečných dopadů. Podle mnoha odborníků bude budoucnost planety záviset na ekonomice čisté energie a na tom, jak rozvojové země dokážou uspokojit rostoucí poptávku po elektřině, aniž by zároveň dramaticky zvýšily své emise.

Podle Mezinárodní energetické agentury by mohly globální emise skleníkových plynů dosáhnout svého vrcholu již příští rok. To je pozitivní zpráva, ale nestačí to. Aby se podařilo dosáhnout cíle 1,5 °C, musel by svět snížit své emise na polovinu do roku 2035. To však není reálné při současném tempu změn. Současné politiky jednotlivých států podle OSN vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století.

Přesto tento vývoj představuje určitý pokrok ve srovnání s očekáváním při přijetí Pařížské dohody. Tehdy vědci předpokládali oteplení až o 4 °C, což by vedlo k nevratným katastrofám, jako je například úplný kolaps antarktického ledovce nebo zhroucení hlavních oceánských proudů. I oteplení o 2,6 °C však může způsobit „nebezpečné a rozsáhlé narušení,“ varuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).

Mezi největší hrozby patří nevratné tání grónského ledovce, které by ohrozilo pobřežní města jako New York nebo Šanghaj, a extrémní horka a vlhkost, jež by mohla učinit velké části světa neobyvatelnými. Kromě toho hrozí masový úhyn korálových útesů, prudké zvyšování hladiny moří a dlouhotrvající vlny veder, které mohou přijít během několika desetiletí.

Pro zmírnění těchto dopadů bude nutné investovat obrovské částky do adaptačních opatření. Podle OSN budou chudé země potřebovat až 387 miliard dolarů ročně na zvládání klimatických katastrof, zatímco bohaté země budou muset investovat stovky miliard dolarů do ochranných opatření, jako jsou hráze a infrastruktura proti povodním.

Dalším problémem je rostoucí poptávka po energii. Podle Mezinárodní energetické agentury se každoročně zvyšuje o ekvivalent spotřeby elektřiny celého Japonska. Tento růst je způsoben nárůstem počtu elektromobilů, výstavbou datových center s umělou inteligencí a rostoucí potřebou klimatizace v rozvojových zemích.

I když tedy čisté energie přibývá, spotřeba fosilních paliv neklesá. Pokud státy nezačnou uzavírat uhelné a plynové elektrárny a nepřestanou těžit ropu, emise nezačnou klesat. Vývoj v rozvojových zemích, zejména v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Africe, bude klíčový. Pokud tyto země rozšíří svůj energetický sektor podobně jako bohaté státy, tedy za využití fosilních paliv, cíle Pařížské dohody budou nenávratně ztraceny.

Současný stav lze popsat jako povrchní dekarbonizaci. Opravdové zastavení oteplování, tzv. hluboká dekarbonizace, vyžaduje zásadní transformaci energetiky a ekonomiky. Vstupujeme do období, kdy rychlost a rozsah změn rozhodnou o budoucnosti planety.

Související

Evropská unie

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Tučňáci

Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy

Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim i na odlehlé, neobydlené ostrovy v Jižním oceánu, čímž vyvolal překvapení a kritiku nejen v Austrálii. Do seznamu zemí a území postižených novými obchodními opatřeními se dostaly i Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy – nehostinné kusy země pokryté ledovci, kam lidé zavítají jen zřídka a kde jedinými trvalými obyvateli jsou tučňáci.

před 32 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump svrhl jadernou bombu na globální obchod. Cla osvobodí jen peníze z kapes Američanů, tvrdí experti

Ekonomové i přední představitelé amerického byznysu bijí na poplach. Tvrdí, že nová cla, která prezident Donald Trump uvalil takřka na celý svět, mohou mít pro americkou i globální ekonomiku vážné následky. Zaznívají hlasy, že s ekonomikou se nedá zacházet jako s vypínačem, který stačí jen přepnout. Odborníci navíc upozorňují na přímý dopad na každodenní život obyčejných lidí. Trumpova opatření podle nich neznamenají ochranu, ale zátěž. Jak podotkl jeden z expertů, prezident svými cly vysává peníze z peněženek běžných Američanů.

před 44 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

Peking

Obchodní válka se stupňuje. Čína chystá tvrdou odvetu proti Trumpovým clům

Čína oznámila, že podnikne tvrdá protiopatření poté, co prezident Spojených států Donald Trump ve středu představil nová 54% cla na veškerý čínský dovoz do USA. Tento krok znamená dramatickou eskalaci obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa a zásadní změnu americké obchodní politiky.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Běloruska a rozvědčík míří na sankční seznam. Armáda pomůže v boji se slintavkou a kulhavkou

Vláda ve středu rozhodla o nasazení armády na pomoc Státní veterinární správě s opatřeními, která se zavedla na hranicích se Slovenskem a Rakouskem proti zavlečení slintavky a kulhavky a schválila další rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu osob a firem podporujících nepřátelskou cizí moc. Podpořila rovněž poslanecký návrh novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, který přichází s řadou opatření proti nelegálním migrantům.

včera

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Sáhnou si do peněženek a přijdou o práci. Američanům dochází, že za zvýšení cel nejvíce zaplatí oni sami

Ekonomická situace v USA se v poslední době nevyvíjí příznivě. Spotřebitelská důvěra klesá, zadlužení domácností narůstá a lidé stále více zvažují své výdaje v obavách o budoucnost. Rostoucí inflace a vysoké úrokové sazby zvyšují zranitelnost spotřebitelů, a právě v této chvíli přichází další faktor, který může ekonomiku dále zatížit – rozsáhlé celní tarify.

včera

včera

Zdravotnictví už nebude pro každého? Kennedy jr. je pohromou pro americké lékaře

Farmaceutické a zdravotnické společnosti se během potvrzovacího procesu Roberta F. Kennedyho Jr. na post ministra zdravotnictví rozhodly nevyjadřovat veřejně nesouhlas, přestože on sám byl otevřeným kritikem jejich produktů. Nyní však přehodnocují svůj postoj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy