Změny počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, Pařížská dohoda padla

Světová meteorologická organizace OSN (WMO) dnes oznámila, že rok 2024 směřuje k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v zaznamenané historii. Podle jejich údajů se globální průměrná teplota mezi lednem a zářím pohybovala kolem 1,54 °C nad průměrnou teplotou konce 19. století. Tato zpráva znovu upozorňuje na dramatické změny klimatu, kterým svět čelí.

V roce 2015 téměř 200 zemí podepsalo Pařížskou dohodu s cílem omezit dlouhodobé oteplování na 1,5 °C, aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu. OSN však upozorňuje, že zatím nebylo této hranice dosaženo, protože se vztahuje k dlouhodobému průměru. Přesto se zdá, že jsme na pokraji překročení této zásadní hodnoty a každý rok přináší větší klimatická rizika a extrémy.

Mezi lety 2014 a 2023 se světové průměrné teploty pohybovaly asi o 1,2 °C výše než na konci 19. století. Podle posledních projekcí Evropské klimatické služby je „prakticky jisté“, že rok 2024 skončí jako nejteplejší rok v historii. Toto oteplení už nyní má ničivé dopady na životní prostředí, včetně častějších a intenzivnějších extrémních počasí, jako jsou vlny veder a silné deště.

Stoupající teploty také způsobují rychlé tání ledovců a ledových příkrovů, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. Snížení rozlohy arktického mořského ledu je alarmující, a oteplující se oceány mohou vést k intenzivnějším bouřím a hurikánům a zároveň poškozují mořské ekosystémy, jako jsou korálové útesy.

Dopady klimatických změn mají vliv i na životy lidí po celém světě. Například v roce 2022 zažila východní Afrika nejhorší sucha za posledních 40 let, což přivedlo více než 20 milionů lidí na pokraj hladomoru. V Evropě vedly mimořádně silné vlny veder ke zvýšené úmrtnosti napříč kontinentem.

S blížícími se klimatickými rozhovory v Baku Evropská klimatická služba projekcí potvrzuje, že rok 2024 bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii. Tento rok se již vyznačoval extrémními vlnami horka a smrtícími bouřemi, což zvyšuje obavy z budoucího vývoje.

Podle nejnovějších dat Evropské klimatické služby Copernicus je pravděpodobné, že rok 2024 skončí alespoň o 1,55 °C teplejší než předindustriální období. Tento milník by mohl znamenat, že se poprvé dostaneme nad hranici 1,5 °C oteplení, které se světové státy zavázaly pokusit se vyhnout podle Pařížské dohody.

Pro připomenutí, termín „předindustriální“ se vztahuje k období mezi lety 1850–1900, což zhruba odpovídá době před začátkem intenzivního spalování fosilních paliv, které začalo výrazně ohřívat planetu.

Tento rok by mohl překonat dosavadní rekord 1,48 °C, který byl dosažen pouze loni. Pařížská dohoda usiluje o udržení globální průměrné teploty pod 2 °C, ideálně pak na úrovni 1,5 °C, což je cíl, který se však nyní zdá být stále vzdálenější. 

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.
Ilustrační foto

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 46 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy