Změny počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, Pařížská dohoda padla

Světová meteorologická organizace OSN (WMO) dnes oznámila, že rok 2024 směřuje k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v zaznamenané historii. Podle jejich údajů se globální průměrná teplota mezi lednem a zářím pohybovala kolem 1,54 °C nad průměrnou teplotou konce 19. století. Tato zpráva znovu upozorňuje na dramatické změny klimatu, kterým svět čelí.

Deník Shopaholičky

V roce 2015 téměř 200 zemí podepsalo Pařížskou dohodu s cílem omezit dlouhodobé oteplování na 1,5 °C, aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu. OSN však upozorňuje, že zatím nebylo této hranice dosaženo, protože se vztahuje k dlouhodobému průměru. Přesto se zdá, že jsme na pokraji překročení této zásadní hodnoty a každý rok přináší větší klimatická rizika a extrémy.

Mezi lety 2014 a 2023 se světové průměrné teploty pohybovaly asi o 1,2 °C výše než na konci 19. století. Podle posledních projekcí Evropské klimatické služby je „prakticky jisté“, že rok 2024 skončí jako nejteplejší rok v historii. Toto oteplení už nyní má ničivé dopady na životní prostředí, včetně častějších a intenzivnějších extrémních počasí, jako jsou vlny veder a silné deště.

Stoupající teploty také způsobují rychlé tání ledovců a ledových příkrovů, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. Snížení rozlohy arktického mořského ledu je alarmující, a oteplující se oceány mohou vést k intenzivnějším bouřím a hurikánům a zároveň poškozují mořské ekosystémy, jako jsou korálové útesy.

Dopady klimatických změn mají vliv i na životy lidí po celém světě. Například v roce 2022 zažila východní Afrika nejhorší sucha za posledních 40 let, což přivedlo více než 20 milionů lidí na pokraj hladomoru. V Evropě vedly mimořádně silné vlny veder ke zvýšené úmrtnosti napříč kontinentem.

S blížícími se klimatickými rozhovory v Baku Evropská klimatická služba projekcí potvrzuje, že rok 2024 bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii. Tento rok se již vyznačoval extrémními vlnami horka a smrtícími bouřemi, což zvyšuje obavy z budoucího vývoje.

Podle nejnovějších dat Evropské klimatické služby Copernicus je pravděpodobné, že rok 2024 skončí alespoň o 1,55 °C teplejší než předindustriální období. Tento milník by mohl znamenat, že se poprvé dostaneme nad hranici 1,5 °C oteplení, které se světové státy zavázaly pokusit se vyhnout podle Pařížské dohody.

Pro připomenutí, termín „předindustriální“ se vztahuje k období mezi lety 1850–1900, což zhruba odpovídá době před začátkem intenzivního spalování fosilních paliv, které začalo výrazně ohřívat planetu.

Tento rok by mohl překonat dosavadní rekord 1,48 °C, který byl dosažen pouze loni. Pařížská dohoda usiluje o udržení globální průměrné teploty pod 2 °C, ideálně pak na úrovni 1,5 °C, což je cíl, který se však nyní zdá být stále vzdálenější. 

Deník Shopaholičky

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.
Ilustrační foto

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

Více souvisejících

Klimatické změny Počasí klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy