Světová meteorologická organizace OSN (WMO) dnes oznámila, že rok 2024 směřuje k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v zaznamenané historii. Podle jejich údajů se globální průměrná teplota mezi lednem a zářím pohybovala kolem 1,54 °C nad průměrnou teplotou konce 19. století. Tato zpráva znovu upozorňuje na dramatické změny klimatu, kterým svět čelí.
V roce 2015 téměř 200 zemí podepsalo Pařížskou dohodu s cílem omezit dlouhodobé oteplování na 1,5 °C, aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu. OSN však upozorňuje, že zatím nebylo této hranice dosaženo, protože se vztahuje k dlouhodobému průměru. Přesto se zdá, že jsme na pokraji překročení této zásadní hodnoty a každý rok přináší větší klimatická rizika a extrémy.
Mezi lety 2014 a 2023 se světové průměrné teploty pohybovaly asi o 1,2 °C výše než na konci 19. století. Podle posledních projekcí Evropské klimatické služby je „prakticky jisté“, že rok 2024 skončí jako nejteplejší rok v historii. Toto oteplení už nyní má ničivé dopady na životní prostředí, včetně častějších a intenzivnějších extrémních počasí, jako jsou vlny veder a silné deště.
Stoupající teploty také způsobují rychlé tání ledovců a ledových příkrovů, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. Snížení rozlohy arktického mořského ledu je alarmující, a oteplující se oceány mohou vést k intenzivnějším bouřím a hurikánům a zároveň poškozují mořské ekosystémy, jako jsou korálové útesy.
Dopady klimatických změn mají vliv i na životy lidí po celém světě. Například v roce 2022 zažila východní Afrika nejhorší sucha za posledních 40 let, což přivedlo více než 20 milionů lidí na pokraj hladomoru. V Evropě vedly mimořádně silné vlny veder ke zvýšené úmrtnosti napříč kontinentem.
S blížícími se klimatickými rozhovory v Baku Evropská klimatická služba projekcí potvrzuje, že rok 2024 bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii. Tento rok se již vyznačoval extrémními vlnami horka a smrtícími bouřemi, což zvyšuje obavy z budoucího vývoje.
Podle nejnovějších dat Evropské klimatické služby Copernicus je pravděpodobné, že rok 2024 skončí alespoň o 1,55 °C teplejší než předindustriální období. Tento milník by mohl znamenat, že se poprvé dostaneme nad hranici 1,5 °C oteplení, které se světové státy zavázaly pokusit se vyhnout podle Pařížské dohody.
Pro připomenutí, termín „předindustriální“ se vztahuje k období mezi lety 1850–1900, což zhruba odpovídá době před začátkem intenzivního spalování fosilních paliv, které začalo výrazně ohřívat planetu.
Tento rok by mohl překonat dosavadní rekord 1,48 °C, který byl dosažen pouze loni. Pařížská dohoda usiluje o udržení globální průměrné teploty pod 2 °C, ideálně pak na úrovni 1,5 °C, což je cíl, který se však nyní zdá být stále vzdálenější.
Související
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Klimatické změny , Počasí , klimatická konference (COP29)
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu
Aktualizováno před 1 hodinou
OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí
před 2 hodinami
Za milion podpisů se sejdeme na Letné, slíbil Minář na demonstraci na podporu Pavla
před 3 hodinami
Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy
před 5 hodinami
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
před 6 hodinami
Ministerstvo zahraničí bude prezidenta Pavla ignorovat, prohlásil Macinka
před 6 hodinami
Prezident Pavel poděkoval lidem, kteří míří do Prahy demonstrovat na jeho podporu
před 7 hodinami
Musk začal na žádost Kyjeva blokovat Starlink ruským dronům
před 8 hodinami
Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla
před 10 hodinami
Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů
před 11 hodinami
Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí
před 12 hodinami
Počasí bude příští týden opět mrazivé. Pak přijde citelná změna
včera
Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech
včera
Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel
včera
Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování
včera
Ficův poradce končí. Podle zveřejněných spisů komunikoval s Epsteinem
včera
Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok
včera
Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce
včera
Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka
včera
Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal
Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.
Zdroj: Libor Novák