Změny počasí nechávají země chladným. Jednání o klimatu tříští svět, před summitem není dohoda

Setkání v Bonnu, která jsou považována za klíčová pro pokrok v klimatické agendě, nepřinesla očekávané výsledky. Stiell poznamenal, že téma přechodu od fosilních paliv, projednávané v prosinci loňského roku v Dubaji, vyvolalo mnoho napětí a nedůvěry a na těchto jednáních nebylo řešeno.

Hlavní téma financování klimatických opatření se také nepodařilo vyřešit. Státy se neshodly na tom, jak by bohaté země měly financovat čistou energii a opatření na přizpůsobení se změně klimatu v rozvojových zemích.

Stávajícího cíle, tedy 100 miliard dolarů ročně na financování opatření v oblasti změny klimatu, má být dosažen do roku 2025 a nový cíl má být dohodnut na COP29 v Ázerbájdžánu.

Delegáti v Bonnu nedospěli ke shodě ohledně částky, kdo by měl platit a kdo přijímat, ani jakou formu by měly peníze mít. Stiell zdůraznil, že delegáti budou muset předložit "jasné možnosti a věcný rámec návrhu rozhodnutí", aby vlády mohly uzavřít dohodu v listopadu v Baku.

Úspěch na COP29 podle Stiella závisí na ochotě vážně se zaměřit na překonávání rozdílů a nespoléhat se na politické řešení na poslední chvíli.

"Čeká nás velmi strmý kopec, pokud chceme dosáhnout ambiciózních výsledků," řekl Stiell, když komentoval výsledky konference v Bonnu. Uvedl, že i subjekty mimo proces OSN o klimatu by mohly přispět k dosažení konsensu a pokroku ve sporných bodech. Apeloval na lídry zemí G7, aby k problematice přistoupili aktivně, protože "nyní není čas na usínání na vavřínech".

Odhaduje se, že rozvojové země, s výjimkou Číny, budou do roku 2030 potřebovat více než dva biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly se změnou klimatu.

Některé bohaté země chtějí, aby za klimatické iniciativy platily i silné rozvíjející se trhy, jako je Čína, zatímco rozvojové státy prosazují, aby další peněžní závazky obsahovaly více grantů a méně půjček.