ROZHOVOR | Jsme na tom hůř než Skandinávie, ale zlepšujeme se, říká Bartoš k pokrytí internetem. K IT je třeba přilákat i ženy

Budoucnost je digitální, to je téma Týdne pro digitální Česko. Do této vládní iniciativy se zapojilo 120 převážně digitálních společností a start upů z celé republiky. Jak jste uvedl na zahájení, 9 z 10 profesí v roce 2030 bude vyžadovat digitální odbornost, popř. i schopnost používat AI (umělou inteligenci). Potřebu vzdělávat se nadále v počítačové gramotnosti, ale i pokračovat v získávání nových poznatků v průmyslu 4.0, zdůraznil na zahájení Týdne i prezident Petr Pavel. Co v tomto směru vláda již učinila a co považujete za nejdůležitější?

Vláda činí v této oblasti celou řadu kroků v rámci různých resortů. S investicemi v oblasti digitálního vzdělávání je počítáno jak v Národním plánu obnovy (NPO), tak například při přípravě nového Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). 

Struktura OP JAK má dvě priority, a to „výzkum a vývoj“ a „vzdělávání“. Program reflektuje zkušenosti z předchozích operačních programů v gesci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě hraničních oblastí a možné součinnosti vede MŠMT průběžnou diskusi se všemi relevantními resorty (zejména ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro místní rozvoj). Intervence v rámci jednotlivých výzev směřují mimo jiné do modernizace vzdělávání, včetně forem a metod učení, na podporu pedagogických pracovníků a jejich profesního rozvoje, do snížení segregace a vyloučení v oblasti vzdělávání nebo do zlepšení infrastruktury vysokých škol.  Na podporu vysokých škol bylo v období 2021–2027 v rámci tohoto programu vyčleněno 17 mld. korun, pro regionální školství pak  25 mld. Kč. O podporu mohou žádat nejen školy všech stupňů, ale i územní samosprávné celky a další subjekty podle typu výzvy. 

Pokud jde o Národní plán obnovy, mohu jako příklad uvést výzvu Příspěvek na úhradu kurzu digitálního vzdělávání prostřednictvím databáze rekvalifikací a dalšího vzdělávání. Příspěvek bude poskytnut uchazečům nebo zájemcům o zaměstnání vedeným pod Úřadem práce ČR. V rámci této podpory je možné proplatit 82–100 % kurzu podle toho, zda je akreditován nebo ne. Poskytovatelem podpory je MPSV.

Digitální technologie jsou naším každodenním průvodcem nejen v pracovním procesu, ale i ve styku občana se státem. Je patrné, že stát by měl zajistit kvalitnější sdílení informačních systémů jednotlivých ministerstev. Dosavadní zkušenosti mnoha obyvatel nejsou příliš pozitivní, často je např. portál ministerstva práce a sociálních věcí zahlcený, a tak žadateli nezbývá, než se na úřad vydat pěšky. To se netýká jen žádostí o sociální podporu, ale např. i žádosti o vydání stavebního povolení, podávání daňových přiznání apod. Jak bude ministerstvo pro místní rozvoj tuto situaci koordinovat, popřípadě, kdo převezme státní odpovědnost za koordinaci systémů, kterou dosud zajišťovalo ministerstvo vnitra?

Sdílení informačních systémů jednotlivých ministerstev a koordinace digitálních služeb není agenda ministerstva pro místní rozvoj ani moje jako místopředsedy vlády pro digitalizaci. Agendu po ministerstvu vnitra převzala letos založená Digitální a informační agentura, jejímž hlavním úkolem je digitální transformace státní správy. V Digitální a informační agentuře vznikají expertní týmy, které budou připraveny pomoci napříč resorty při překonávání překážek, při nastavování standardů a při jejich aplikaci. Smyslem je, aby nevznikaly oddělené a finančně neefektivní systémy. Posuzování revidovaných i vznikajících digitálních služeb je komplexní, tzn. z hlediska architektonického, ekonomického, technického, projektového, s ohledem na práci s daty, ale i uživatelského zážitku a potřeb eGovernmentu jako celku. 

Z dalších činností přímo souvisejících s vaší otázkou mohu uvést vznikající Katalog služeb veřejné správy sloužící k evidenci a zpřístupnění služeb, které jednotlivé úřady veřejné správy poskytují široké veřejnosti. Umožní jednotný pohled na to, co pro občana stát dělá, tj. jaké služby, kdo a jakým způsobem poskytuje. Kromě služeb, které jsou již dnes integrovány do Portálu občana, DIA vytipovává další nejvíce používané či žádané služby a pracuje na jejich zpřístupnění v digitální podobě.

Zmínil jste také důležitost přístupu k internetovým sítím, když na internetové mapě ČR jsou dodnes hluchá místa. Skandinávské země jsou v tomto směru příkladné a patří jim také první příčky ve využívání digitálních technologií. V čem bychom si z nich mohli vzít příklad, anebo nám vlak průmyslu 4.0 již dříve ujel a my ho doháníme? Souběžně s tím jde i o rychlost a kvalitu připojení zřizováním optických sítí, a to je společná úloha zainteresovaných ministerstev.

Pokud se podíváme na pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN), pod které spadají i optické sítě, tak ve srovnání se skandinávskými zeměmi jsme na tom opravdu hůře. Podle údajů z roku 2022 činilo takové pokrytí podle dat EK 53 %, zatímco průměr v EU 70 %. Na druhou stranu se v této oblasti dlouhodobě zlepšujeme a rozvoj těchto sítí aktivně podporujeme například za pomocí Národního plánu obnovy, v rámci kterého plánujeme např. vytvoření Digitální technické mapy, která nám poskytne klíčové informace pro rozvoj VHCN sítí. Obecně je na budování digitálních vysokokapacitních sítí v NPO vyčleněno 5,7 miliard korun. ČR se také v dokumentu Cesta k evropské digitální dekádě: Strategický plán digitalizace Česka do roku 2030, který byl nedávno představen vládě a je výsledkem politického programu Digitální dekáda, zavazuje k dosažení 95% pokrytí sítěmi VHCN, které zajistí dostatečně kvalitní připojení v téměř všech oblastech ČR. Hlavním gestorem této oblasti je ministerstvo průmyslu a obchodu. 

Začíná být nedostatek kvalifikovaných programátorů a odborníků ICT s výhledem do budoucna. MPSV a Úřad práce ČR nyní úzce spolupracuje s Digitální a informační agenturou, jejímž ředitelem je Martin Mesršmíd. Zájemci o rekvalifikaci  v IT tak získají potřebné informace, na které vzdělávací agentury se mohou obrátit, a to ve vytvořeném Katalogu ověřených vzdělávacích firem v programování a dalších oborech  ICT. Bude stát nadále podporovat rekvalifikace finančně?

Rozvoj digitálních dovedností je jednou z našich hlavních priorit. Rekvalifikace pracovníků je v dnešní době, kdy čelíme nedostatku ICT odborníků a kdy jsou zároveň kladeny čím dál vyšší požadavky na alespoň základní digitální dovednosti zaměstnanců, naprosto klíčová. Aktuálně je pilotně ověřován nový nástroj „příspěvek na úhradu kurzů digitálního vzdělávání“, který umožňuje proplacení až 82 % ceny kurzu digitálního vzdělávání. V rámci NPO je také alokováno 7 miliard korun na rozvoj digitálních kompetencí zaměstnanců v oblasti ICT a průmyslu 4.0.

Oceňuji snahu vlády o inkluzi všech obyvatel do digitální gramotnosti, lidí postižených, sociálně znevýhodněných rodin a jejich dětí, seniorů, ale i nezaměstnaných. "Být on line" má však více objektivních překážek, a těmi jsou mimo jiné ceny internetových služeb ČR a počítačů jako takových. Neměly by telekomunikační firmy typu Vodafone, T-  Mobile O 2 přispívat v rámci "Tech for Social Good" těmto skupinám. Vždyť pro tyto lidi jde o i motivaci k učení, k zapojování mozku, což přispívá ostatně i jejich zdraví. Mohl by se tak teoreticky snížit počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou zavřených v ústavech. A pro znevýhodněné děti, je to z hlediska vzdělávání přímo nutnost. Co o tom soudíte?

Pokud jde o sociálně znevýhodněné skupiny, existují místa, kde se lze připojit v podstatě bezplatně (např. knihovny). Existují rovněž bezplatné akreditované kurzy na podporu digitálních dovedností, které jsou poskytovány přes úřady práce. V rámci výše zmíněného OP JAK je jeden typ intervence zaměřen přímo na odstraňování nerovností a rizika vyloučení ohrožených skupin ze vzdělávání. Telekomunikační firmy jsou soukromý sektor, do nějž stát nemůže vstupovat. Nicméně všichni velcí operátoři se zapojují do vzdělávacích programů a jsou partnery Týdne pro Digitální Česko, podobně jako některé komerční firmy.  Seniory podporují navíc zvýhodněnými tarify pro seniory.

Google ČR ocenil mladé lidi a poskytl granty start up firmám, které našly cestu, jak napomáhat  šíření vědomostí o digi technologiích pro nejrůznější skupiny obyvatel v rámci programu spol. Google "Tech For Social Good". Mezi ně patří např. START UP BOX, spol. Nekrachni, AI pro děti základních a středních škol a další. Je třeba také ocenit i středoškoláky ze SPSS, kteří spolu s ředitelem školy v Preslově ul. ing. Sáblíkem vyvinuli malého robota pro nemocné a osamělé lidi, to vše je společensky velmi cenné. Jak by mohl stát v tomto směru pomoci, ostatně naše ekonomická budoucnost je a bude na průmyslu 4.0 závislá (rozvoj robotizace a AI)? 

Vybrala jste krásné a nesmírně užitečné příklady toho, jak lze podpořit rozvoj AI a robotizace obecně, ale jde pouze o dílčí  aktivity. Otázka průmyslu 4.0 je nesmírně komplexní. Ačkoli jde primárně o agendu ministra průmyslu a obchodu, dovolil  bych si upozornit například na Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost pro rok 2024, v němž jsou miliardy korun vyčleněny pro malé a střední podniky na podporu zavádění technologií, vývoj a inovace služeb, zlepšení podnikových procesů, ale třeba i na podporu aktivit směřujících k ověření aplikačního potenciálu nových výsledků výzkumu a vývoje před jejich možným uplatněním v praxi. Vláda si uvědomuje, že malé a střední podniky jsou páteří ekonomiky státu, a proto je třeba je povzbuzovat a napomáhat jim, aby byly konkurenceschopné. Rolí státu však není jen přímá finanční podpora, ale i podpora nepřímá, vytvoření vhodného prostředí nebo propojení firem a expertů. 

Česká republika má jeden smutný primát, v ICT oborech máme nejméně žen v celé Evropě. Co o tom z hlediska sociologického soudíte, když Rumunsko je naopak na prvním místě?

To svědčí o genderových stereotypech, které převládají v české společnosti, počínaje vzdělávacím systémem a konče nerovným odměňováním žen a mužů za stejnou práci. Toto změnit je běh na dlouhou trať, ale myslím, že zrovna v oblasti ICT proti takovým stereotypům lze poměrně účinně bojovat. Vše musí začínat již na školách vyhledáváním talentů a podporováním dívek, které výpočetní technika zajímá, aby se nestyděly, nebo nebály do tohoto oboru hlouběji proniknout. A také je možné pro ženy zatraktivnit vhodnými pobídkami, které práce v ICT umožňuje - podpora práce z domova, částečné úvazky apod.

Česko se pohybuje v průměru zemí EU v motivaci účastnit se celoživotního vzdělávání, takže iniciativy Týdne pro digitální Česko jistě napomohou dalšímu zájmu o zvyšování kvalifikace. Hodláte podobnou akci uspořádat i v příštím roce?

Určitě. Jde vlastně už o druhý ročník, protože loni během českého předsednictví proběhl první pilotní ročník pod názvem Czech Digital Week, který ovšem zahrnoval jen několik mezinárodních  konferencí. Letošní ročník je velmi bohatý, ve 13 krajích proběhlo více než 120 akcí – fyzicky i online, které organizovalo přes 100 partnerů. A věřím, že tomu minimálně stejně bude příští rok. Ještě více potěšující je ovšem skutečnost, že na základě dat od tří čtvrtin organizátorů víme, že akcí se zúčastnilo přes 5000 lidí, což znamená, že celkový počet účastníků  bude minimálně ještě o tisícovku vyšší. Takže myslím, že máme dobře nakročeno a příští rok se pokusíme TDČ dále obohatit a rozšířit.