ROZHOVOR | Nový prezident musí oslovit 3 miliony Čechů. Expert pro EZ o další strategii Babiše i šancích Pavla

Odborník na politický marketing, politický konzultant a stratég Karel Komínek z Institutu politického marketingu v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil možný průběh kampaně před druhým kolem prezidentských voleb. „V politické komunikaci vždy platí, že na výsledek má mnohem větší vliv to, co si lidé myslí než to, co je realita,“ nastínil Komínek. Očekává, že všudypřítomná kampaň ovládne velkou část společenské debaty pro příští dva týdny. 

Co obecně očekáváte od kampaně před druhým kolem prezidentských voleb, které proběhne 27. a 28. ledna? Bude tak tvrdá a „neférová“, jak mnozí experti a politici očekávají?

Ano, čeká nás pravděpodobně velmi ostrá kampaň. Je to způsobeno dvěma faktory – zaprvé skutečně jde teď o všechno, zejména Andreji Babišovi, a zadruhé účastí z prvního kola. 

Ta byla nezvykle vysoká a rozložení sil nahrává spíše Petru Pavlovi. Andrej Babiš se bude pravděpodobně snažit odradit od účasti část voličů tím, že vykreslí souboj jako střet dvou ex-komunistů, u kterého je jedno, kdo z nich vyhraje. 

Odradit voliče od účasti můžete také tak, že celý souboj posunete do tak nepřijatelné a nevkusné roviny, že se jej lidé nebudou chtít zúčastnit.

Poslechnou voliči Danuše Nerudové, Pavla Fischera, Marka Hilschera a Karla Diviše apely svých favoritů z prvního kola a podpoří Petra Pavla? 

To vůbec není jisté. Jisté je pouze to, že v tomto ohledu nefunguje klasická rovnice 1+1=2. Výzvu uposlechne jen část voličů. 

Například část voličů Danuše Nerudové nebude chtít jít k volbám, protože mají silný antikomunistický postoj. Mladí lidé, kteří patřili mezi stěžejní cílové skupiny Danuše Nerudové, také obecně nejsou příliš disciplinovanými voliči a mohou být z výsledků i další účasti u voleb frustrováni. Přičtěme k tomu fakt, že spousta z nich volí jinde, než kde reálně bydlí, a vše se ještě komplikuje. 

Problém s podporou Petra Pavla bude mít i část voličů Fischera a Hilšera. U Diviše popravdě těžko říci.

Očekáváte od pana poslance Andreje Babiše podobné kroky v kampani, jako billboard „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“? Je to v rámci kampaně přijatelné? Prezident totiž žádné pravomoci ohledně vyhlašování války nemá, takže do ní zemi nemůže „zavléct“, jak tvrdí pan poslanec.

V politické komunikaci vždy platí, že na výsledek má mnohem větší vliv to, co si lidé myslí než to, co je realita. 

Prezident nemůže zemi zavléct do války, ale nemůže ani zastavit migranty, jak na billboardech hlásal Miloš Zeman. V politické reklamě neexistují de facto žádná pravidla, ani ohledně toho, jestli kampaň musí směřovat k podstatě volené funkce nebo ne. 

Andrej Babiš se tak často v kampani stylizuje do role vyvažovatele vlády Petra Fialy, ale to český prezident zastat nemůže. 

Politici z populistického spektra jsou mistry ve čtení nálad ve společnosti, zejména v identifikaci strachů. Andrej Babiš a jeho tým má zcela určitě k dispozici data, která ukazují, že strach z války je pro spoustu lidí velmi skutečný – ať už nám to připadá jakkoli.

Má Andrej Babiš šanci přesvědčit větší množství voličů poražených kandidátů?

Větší množství než Petr Pavel asi spíše ne. Překvapením byl totiž poměrně slabý výsledek pana Bašty, který měl být přirozenou studnicí hlasů Andreje Babiše pro druhé kolo a jeho tým tak teď nemá moc kde brát.

Pokud jde o případ kandidáta za SPD Jaroslava Bašty, kam se dá očekávat přeliv jeho podporovatelů? 

Naprostá většina určitě přejde spíše k Andreji Babišovi. Jaroslav Bašta kandidoval s cílem odvolat vládu, což také prezident nemůže udělat. Proto lze očekávat, že jeho voliči nebudou mít chuť podpořit kandidáta, který dostal podporu vládních stran.

Kde se odehrají největší boje v kampani pro druhé kolo? Mají je lidé čekat spíše na sociálních sítích, médiích nebo debatách? 

Kampaň bude všudypřítomná. Následující dva týdny ovládne velkou část společenské debaty. Oba tábory se budou mobilizovat, uvidíme další reklamní plachty vyvěšené u podporovatelů, souboje diskutujících i botů na sociálních sítích, zveřejnění nově nalezených skutečností ze života obou kandidátů v médiích a vše samozřejmě završí debaty, kde lze očekávat vyostřený střet. 

Vzhledem k tomu, že vítěz bude potřebovat oslovit kolem 3 milionů Čechů, nelze souboj nějak výrazně omezit jen na některé komunikační kanály.

Jaký je váš osobní názor na vedení tiskové konference na konci prvního kola voleb ze strany Andreje Babiše?

Andrej Babiš jednoznačně neunesl výsledek a odchýlil se od připraveného, pravděpodobně mnohem smířlivějšího projevu. Opět jsme viděli Andreje Babiše, jakého známe – s nekontrolovatelným projevem, ve kterém střídal desítky témat, a neustále útočil na protikandidáta. 

K prezidentskému úřadu se tento styl komunikace nehodí a mnoho voličů bylo výkonem pana ex-premiéra zhrozeno. Ještě horší situace byla v tom, že se Andrej Babiš záměrně přes rok vyhýbal konfrontacím, zejména v posledních 2,5 měsících, ale s oznámením výsledků se opětovně vrátil do role, od které se snažil tak silně odstínit, a ve které ho velmi dobře známe.

Pravdou je, že generál Petr Pavel nemá takové zkušenosti z politiky jako jeho konkurent Andrej Babiš a asi se nemůže chlubit takovými kontakty, jako on. Nicméně působil jako předseda Vojenského výboru NATO, což mu jistý rozhled dává. Jak se na tuto problematiku díváte?

Z průzkumů vyplývá, že si voliči přejí prezidenta, který má zkušenosti z politiky, ale je nadstranický a nezávislý. 

To je popravdě velmi těžké docílit, protože politická zkušenost typicky znamená příslušnost k nějaké straně a úplná nezkušenost je pro spoustu voličů diskvalifikační. 

Petr Pavel ale tento požadavek formálně splňuje, jestli ovšem dostatečně už musí posoudit voliči. Nicméně má zkušenosti z jednání s politiky na nejvyšší mezinárodní úrovni – což ihned připomněl Andrejovi Babišovi ve videu na desítkách fotografií, protože jej v živém televizním projevu vyzval, aby dokázal své kontakty voličům.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 rozhovor Karel Komínek Petr Pavel Andrej Babiš Danuše Nerudová Pavel Fischer Marek Hilšer Jaroslav Bašta sociální sítě

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy