ROZHOVOR | Politolog zchladil úspěch komunistů a Přísahy: 4 poslanci EP bez dalšího zásadního dopadu

Politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity v Brně serveru EuroZprávy.cz poskytl rozhovor o výsledcích voleb do Evropského parlamentu ve střední Evropě. Popsal možné dopady výsledků na českou, německou, maďarskou i slovenskou politiku. 

Volby jsou za námi a vidíme různé výsledky. Jak se vám na ně dívá v rámci středoevropského regionu – tedy v ČR, Německu, Rakousku a podobně? Myslíte, že značí úpadek demokratických hodnot nebo neúspěch liberálnějších politik?

Tím si vůbec nejsem jistý, spíše naopak. V Německu drtivě zvítězila CDU/CSU. AfD sice zaznamenala dobrý výsledek, ale stále v žádném případě nelze tvrdit, že by „šlapala na paty“ CDU. V Maďarsku zvítězil Fidesz, narostl mu ale konkurent v rámci demokratického tábora – strana Tisza – se ziskem více než 30 % hlasů a 7 mandáty. Na takový zisk jakéhokoliv Orbánova konkurenta by si ještě před několika měsíci nikdo nevsadil.

Na Slovensku jasně zvítězilo Progresívné Slovensko a porazilo SMER. V Česku máme na prvních místech liberální formace. Je otázka, jak číst Přísahu a motoristy. Naopak SPD propadla. No a v jediném Rakousku zvítězila dle očekávání FPÖ, jedná se nicméně stále o stranu, která je blíže mainstreamu než třeba AfD, SPD a podobné.

Ačkoliv třeba v Maďarsku získal Orbánův Fidesz přes 43 % hlasů, tak je jeho výsledek většinou hodnocen negativně. Co pro Orbána znamená poměrně velký úspěch Magyara?

Magyarův úspěch musí Orbána děsit. Léta zvládal boj proti levici, konkurent se mu nyní objevil na pravici. Nemůže se uklidňovat tím, že šlo jen o volby druhého řádu. Ty volby totiž potvrdily trend, který se rýsuje v posledních měsících. A sice že strana Tisza není jen novou protivládní formací s pár hlasy, ale že se jedná po dlouhé době o formaci, která může být pro Orbána významným konkurentem, jakkoliv zatím zjevně nedosahuje preferencí Fidesz. Magyar se teď může odkazovat na solidní volební výsledek přes 30 % a v následujícím roce a tři čtvrtě na něm stavět a prezentovat se jako alternativa vůči Fidesz.

V Česku se zase díváme na renesanci komunistů a nebývalý vzestup Přísahy. Co podle vás mohou udělat s českou pozicí v Evropské unii? Budou mít vůbec nějaký vliv kromě 4 hlasů?

S českou pozicí neudělají nic. Českou pozici určuje vláda, přičemž tyto formace nejsou ani v českém parlamentu, aby ji mohly kritizovat či kontrolovat. Takže se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu. Nic více, nic méně.

Koho za ČR předpokládáte jako nového eurokomisaře?

Tak daleko nejsme. Stále si myslím, že STAN vygeneruje nějakého kandidáta, ale kdo to bude, opravdu nyní nelze říct. Strany v tom nejsou moc sdílné.

A koho celkově na předsedu Evropské komise?

U předsedy Evropské komise je situace o něco málo jednodušší. Ursula von der Leyen je sice tu a tam kritizovaná, to ale neznamená, že končí a máme náhradu. Naopak, obhajovat mandát je určitě výhoda. Shodnout se na novém kandidátovi by totiž bylo extrémně obtížné a domnívám se, že toto jí nahrává a dost možná svůj post obhájí.

Němci nechali velmi posílit AfD a například pan Söder vyzývá Scholze ke stejnému kroku, jaký učinil francouzský prezident Macron. Vydá se německý kancléř také cestou předčasných voleb?

To by byla pro Scholze sebevražda. To, že něco takového učinil Macron, ještě neznamená, že to není velmi špatný krok a že Macron nedopadne špatně. Uprostřed vládnutí se má dělat politika, na konci vládnutí skládat účty. Scholz potřebuje zbývající rok a čtvrt k tomu, aby se rozběhlo německé hospodářství. Dělat volby teď by byl nesmysl. Navíc, volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu o ničem nesvědčí. Scholz si může vypůjčit pár politologických formulací k odůvodnění toho, že v polovině vládnutí se vládním stranám často nedaří a risknout to, že v národních volbách dopadne lépe.

A do těch voleb opravdu ještě zbývá kus, stát se může ledasco a kdo se bojí špatných výsledků, nemá chodit do politiky. Ano, výsledek německé SPD je tristní. Ale zároveň jsme jen několik měsíců poté, co se stabilizovala inflace a teprve měsíce předtím, že se ukáže nějaký hospodářský růst. Takže není důvod dělat předčasné volby.

Co znamená posilující AfD pro Německo? Není takovéto posílení krajně pravicové strany v Německu trochu paradoxní, už vzhledem k poměrně nedávné historii?

Je to takové latentní riziko, nebo spíše latentní nepříjemnost. Nepříjemná je podpora strany, která především na zemské úrovni výrazně komplikuje tvorbu koalic. Mnohdy se pak musí spojovat strany napříč spektrem, aby AfD nevládla.

Na druhé straně, v Německu je pořád dost těch, kteří se mohou domluvit na vládnutí. AfD má stále nulový koaliční potenciál, a tak to nějakou dobu i zůstane. V případě AfD tak nehovoříme o riziku, že by ovlivnili vládní politiku. Zároveň ji ale politici ostatních stran nemohou pustit ze zřetele a v optimálním případě by se například CDU měla snažit oslovit voliče AfD některými tématy.

Nárůst AfD nepovažuji za paradoxní. Voliči ve východním Německu (nejen, ale především) ji vnímají jako náplast ne řešení společenských problémů, především migrace. Oni mají dlouhodobě poptávku po alternativních proudech, nezastoupených ve spolkové vládě, které by mohly některé palčivé problémy řešit „lépe“. Dříve takto fungovala podpora Die Linke, dnes je to především AfD.

Nelze tak primárně tvrdit, že by si většina voličů AfD stýskala po časech národního socialismu, jakkoliv někteří možná ano. Dominantně je to spíše vyjádření nespokojenosti s vývojem po roce 1990, je to protestní hlas těch, kteří nemají rádi migranty, vnímají proměňující se složení německé společnosti, a za vše také nadávají Evropské unii, zjednodušeně řečeno.

Slováci si naopak zvolili Progresívne Slovensko, což třeba mě osobně po atentátu na Fica velice překvapilo. Značí to změnu na slovenské politické scéně a ve společnosti?

O změnu podle mě nejde, jde jen o potvrzení trendu. Když se podíváme na výsledek parlamentních voleb v roce 2023, i ty dopadly těsně. Na jedné straně spíše liberální tábor, na druhé národně konzervativní, opět zjednodušeně řečeno.

Straně PS se navíc podařilo neuvěřitelně zmobilizovat voliče a ve volbách do Evropského parlamentu získali počet hlasů, který v absolutním počtu výrazně nezaostával na ziskem z roku 2023. To je pozoruhodné. Svědčí to o až nenormální disciplinovanosti voličů strany, spíše netypické ve volbách druhého řádu spojených s nižší volební účastí.

Nelze nicméně tvrdit, že nyní nastal zvrat a slovenská společnost je liberální. Slovenské volby čtu tak, že strana SMER si drží své pozice, strana HLAS bude možná dle očekávání oslabovat, národní tábor se nicméně viditelně drží, viz velmi solidní výsledek Hnutí Republika. To, že neuspěla SNS, zapadá do očekávání vůči této straně, která se neprezentuje příliš důvěryhodně. Její voliči se pravděpodobně přelévají do Republiky.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu rozhodně neznamená, že kdyby se nyní konaly parlamentní volby, PS by sestavovalo vládu. To dokonce nepovažuji za pravděpodobné. I tak ale lze konstatovat, že pro PS je výhra příjemnou vzpruhou. Na volbách do Evropského parlamentu se jim ukázalo, že se jim pravděpodobně vytváří nějaké stabilní voličské jádro, na kterém mohou stavět. To rozhodně není málo.

Související

Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

Eurovolby Volby rozhovor Vratislav Havlík

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Trump tlačí svět na pokraj recese. Lze ji ještě odvrátit?

Světová ekonomika se ocitla v kritickém bodě. Jakmile Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa zahájily novou vlnu obchodních válek, hrozí nejen propad mezinárodního obchodu, ale i zhroucení důvěry investorů a prudký pokles spotřebitelských výdajů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Čína schválila stavbu projektu, který nemá na světě obdoby. Největší elektrárna na Zemi zbytek Asie děsí

Čína nedávno schválila výstavbu největší vodní přehrady světa na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu. Jakmile bude plně dokončena, stane se největší elektrárnou na planetě s obrovským náskokem před současnými rekordmany. Tento ambiciózní projekt však vyvolává značné obavy – nejen kvůli možnému vysídlení obyvatel a ekologickým důsledkům, ale zejména kvůli dopadům na země ležící níže po proudu, konkrétně Indii a Bangladéš, kde je řeka známá jako Brahmaputra.

před 2 hodinami

Paul Salem

Jednání USA a Íránu startují. USA a Izrael mohou odstartoval válku, varuje Salem

Americký prezident Donald Trump oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartuje v sobotu a bude se týkat citlivého tématu – íránského jaderného programu. Přestože jde o důležitý diplomatický krok, vyhlídky na skutečný průlom zůstávají podle odborníků mizivé. Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Šanghaj

Proč Čína Trumpovi neustoupí? Nemá důvod, USA drží v kleštích

Obchodní konflikt mezi dvěma největšími ekonomikami světa, Spojenými státy americkými a Čínou, znovu nabírá na obrátkách. Prezident Donald Trump sice ve středu oznámil tříměsíční pauzu v zavádění nových cel na většinu zemí, ale s výjimkou Číny. Ta se ve čtvrtek odvetně rozhodla uvalit nové clo na všechny americké dovozy, čímž vzniká riziko dlouhodobého a hluboce narušujícího ekonomického střetu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alexandr Ovečkin

Ovečkin se stal nejlepším kanonýrem NHL. Překonal Jágra i Gretzkého, Hašek negratuluje

Obyčejná zpráva o výsledku zápasu NHL mezi Washingtonem a Chicagem, že prvně jmenovaný tým vyhrál 5:3, by sama o sobě nevypadala příliš zajímavě, pokud by se při té příležitosti nezmínil počin ruského útočníka Alexandra Ovečkina. Ten totiž pomohl k výhře svého celku dvěma brankami, které nosí pořadová čísla 893 a 894. Tím se v noci z pátku na sobotu středoevropského času vyrovnal v historických tabulkách nejlepších kanonýrů soutěže Waynea Gretzkého. V neděli už Ovečkin Gretzkého překonal, když v duelu s New York Islanders snížil na 1:2. Zaznamenal tak svůj 895. gól v historii a po 31 letech má NHL nového nejlepšího kanonýra.

včera

Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Světoví lídři se snaží udělat cokoliv, líbají mi zadek, chvástá se Trump. Státy si stěžují na nezájem

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního rozruchu, když při vystoupení na večeři Republikánského kongresového výboru prohlásil, že světoví lídři se snaží udělat cokoliv, jen aby uzavřeli obchodní dohodu se Spojenými státy. Jeho vyjádření přichází ve chvíli, kdy vstoupily v platnost nové vysoké dovozní tarify, které prezident představil začátkem dubna.

včera

Donald Trump

Napětí mezi USA a EU se znovu vyhrotilo. Trump tlačí Evropu k nákupům plynu

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se znovu vyhrotilo, tentokrát kvůli dovozu amerického plynu. Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa tlačí na EU, aby utratila stovky miliard dolarů za americký zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropská sedmadvacítka se však mezitím snaží o pravý opak — snížit své cíle pro nákup plynu a omezit náklady.

včera

Evropské akciové trhy prudce padají. Trump se poprvé vyjádřil k čínské odvetě

Po oznámení Číny, že zvýší cla na dovoz amerického zboží ze 34 % na 84 %, přišla rychlá reakce od prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ve svém prvním veřejném prohlášení po čínské retaliaci vyzval podniky, aby přesunuly své sídlo a výrobu do USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy