ROZHOVOR | Politolog zchladil úspěch komunistů a Přísahy: 4 poslanci EP bez dalšího zásadního dopadu

Politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity v Brně serveru EuroZprávy.cz poskytl rozhovor o výsledcích voleb do Evropského parlamentu ve střední Evropě. Popsal možné dopady výsledků na českou, německou, maďarskou i slovenskou politiku. 

Volby jsou za námi a vidíme různé výsledky. Jak se vám na ně dívá v rámci středoevropského regionu – tedy v ČR, Německu, Rakousku a podobně? Myslíte, že značí úpadek demokratických hodnot nebo neúspěch liberálnějších politik?

Tím si vůbec nejsem jistý, spíše naopak. V Německu drtivě zvítězila CDU/CSU. AfD sice zaznamenala dobrý výsledek, ale stále v žádném případě nelze tvrdit, že by „šlapala na paty“ CDU. V Maďarsku zvítězil Fidesz, narostl mu ale konkurent v rámci demokratického tábora – strana Tisza – se ziskem více než 30 % hlasů a 7 mandáty. Na takový zisk jakéhokoliv Orbánova konkurenta by si ještě před několika měsíci nikdo nevsadil.

Na Slovensku jasně zvítězilo Progresívné Slovensko a porazilo SMER. V Česku máme na prvních místech liberální formace. Je otázka, jak číst Přísahu a motoristy. Naopak SPD propadla. No a v jediném Rakousku zvítězila dle očekávání FPÖ, jedná se nicméně stále o stranu, která je blíže mainstreamu než třeba AfD, SPD a podobné.

Ačkoliv třeba v Maďarsku získal Orbánův Fidesz přes 43 % hlasů, tak je jeho výsledek většinou hodnocen negativně. Co pro Orbána znamená poměrně velký úspěch Magyara?

Magyarův úspěch musí Orbána děsit. Léta zvládal boj proti levici, konkurent se mu nyní objevil na pravici. Nemůže se uklidňovat tím, že šlo jen o volby druhého řádu. Ty volby totiž potvrdily trend, který se rýsuje v posledních měsících. A sice že strana Tisza není jen novou protivládní formací s pár hlasy, ale že se jedná po dlouhé době o formaci, která může být pro Orbána významným konkurentem, jakkoliv zatím zjevně nedosahuje preferencí Fidesz. Magyar se teď může odkazovat na solidní volební výsledek přes 30 % a v následujícím roce a tři čtvrtě na něm stavět a prezentovat se jako alternativa vůči Fidesz.

V Česku se zase díváme na renesanci komunistů a nebývalý vzestup Přísahy. Co podle vás mohou udělat s českou pozicí v Evropské unii? Budou mít vůbec nějaký vliv kromě 4 hlasů?

S českou pozicí neudělají nic. Českou pozici určuje vláda, přičemž tyto formace nejsou ani v českém parlamentu, aby ji mohly kritizovat či kontrolovat. Takže se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu. Nic více, nic méně.

Koho za ČR předpokládáte jako nového eurokomisaře?

Tak daleko nejsme. Stále si myslím, že STAN vygeneruje nějakého kandidáta, ale kdo to bude, opravdu nyní nelze říct. Strany v tom nejsou moc sdílné.

A koho celkově na předsedu Evropské komise?

U předsedy Evropské komise je situace o něco málo jednodušší. Ursula von der Leyen je sice tu a tam kritizovaná, to ale neznamená, že končí a máme náhradu. Naopak, obhajovat mandát je určitě výhoda. Shodnout se na novém kandidátovi by totiž bylo extrémně obtížné a domnívám se, že toto jí nahrává a dost možná svůj post obhájí.

Němci nechali velmi posílit AfD a například pan Söder vyzývá Scholze ke stejnému kroku, jaký učinil francouzský prezident Macron. Vydá se německý kancléř také cestou předčasných voleb?

To by byla pro Scholze sebevražda. To, že něco takového učinil Macron, ještě neznamená, že to není velmi špatný krok a že Macron nedopadne špatně. Uprostřed vládnutí se má dělat politika, na konci vládnutí skládat účty. Scholz potřebuje zbývající rok a čtvrt k tomu, aby se rozběhlo německé hospodářství. Dělat volby teď by byl nesmysl. Navíc, volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu o ničem nesvědčí. Scholz si může vypůjčit pár politologických formulací k odůvodnění toho, že v polovině vládnutí se vládním stranám často nedaří a risknout to, že v národních volbách dopadne lépe.

A do těch voleb opravdu ještě zbývá kus, stát se může ledasco a kdo se bojí špatných výsledků, nemá chodit do politiky. Ano, výsledek německé SPD je tristní. Ale zároveň jsme jen několik měsíců poté, co se stabilizovala inflace a teprve měsíce předtím, že se ukáže nějaký hospodářský růst. Takže není důvod dělat předčasné volby.

Co znamená posilující AfD pro Německo? Není takovéto posílení krajně pravicové strany v Německu trochu paradoxní, už vzhledem k poměrně nedávné historii?

Je to takové latentní riziko, nebo spíše latentní nepříjemnost. Nepříjemná je podpora strany, která především na zemské úrovni výrazně komplikuje tvorbu koalic. Mnohdy se pak musí spojovat strany napříč spektrem, aby AfD nevládla.

Na druhé straně, v Německu je pořád dost těch, kteří se mohou domluvit na vládnutí. AfD má stále nulový koaliční potenciál, a tak to nějakou dobu i zůstane. V případě AfD tak nehovoříme o riziku, že by ovlivnili vládní politiku. Zároveň ji ale politici ostatních stran nemohou pustit ze zřetele a v optimálním případě by se například CDU měla snažit oslovit voliče AfD některými tématy.

Nárůst AfD nepovažuji za paradoxní. Voliči ve východním Německu (nejen, ale především) ji vnímají jako náplast ne řešení společenských problémů, především migrace. Oni mají dlouhodobě poptávku po alternativních proudech, nezastoupených ve spolkové vládě, které by mohly některé palčivé problémy řešit „lépe“. Dříve takto fungovala podpora Die Linke, dnes je to především AfD.

Nelze tak primárně tvrdit, že by si většina voličů AfD stýskala po časech národního socialismu, jakkoliv někteří možná ano. Dominantně je to spíše vyjádření nespokojenosti s vývojem po roce 1990, je to protestní hlas těch, kteří nemají rádi migranty, vnímají proměňující se složení německé společnosti, a za vše také nadávají Evropské unii, zjednodušeně řečeno.

Slováci si naopak zvolili Progresívne Slovensko, což třeba mě osobně po atentátu na Fica velice překvapilo. Značí to změnu na slovenské politické scéně a ve společnosti?

O změnu podle mě nejde, jde jen o potvrzení trendu. Když se podíváme na výsledek parlamentních voleb v roce 2023, i ty dopadly těsně. Na jedné straně spíše liberální tábor, na druhé národně konzervativní, opět zjednodušeně řečeno.

Straně PS se navíc podařilo neuvěřitelně zmobilizovat voliče a ve volbách do Evropského parlamentu získali počet hlasů, který v absolutním počtu výrazně nezaostával na ziskem z roku 2023. To je pozoruhodné. Svědčí to o až nenormální disciplinovanosti voličů strany, spíše netypické ve volbách druhého řádu spojených s nižší volební účastí.

Nelze nicméně tvrdit, že nyní nastal zvrat a slovenská společnost je liberální. Slovenské volby čtu tak, že strana SMER si drží své pozice, strana HLAS bude možná dle očekávání oslabovat, národní tábor se nicméně viditelně drží, viz velmi solidní výsledek Hnutí Republika. To, že neuspěla SNS, zapadá do očekávání vůči této straně, která se neprezentuje příliš důvěryhodně. Její voliči se pravděpodobně přelévají do Republiky.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu rozhodně neznamená, že kdyby se nyní konaly parlamentní volby, PS by sestavovalo vládu. To dokonce nepovažuji za pravděpodobné. I tak ale lze konstatovat, že pro PS je výhra příjemnou vzpruhou. Na volbách do Evropského parlamentu se jim ukázalo, že se jim pravděpodobně vytváří nějaké stabilní voličské jádro, na kterém mohou stavět. To rozhodně není málo.

Související

Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

Eurovolby Volby rozhovor Vratislav Havlík

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou

Exprezident a republikánský kandidát pro listopadové volby Donald Trump v pátek přijal ve svém floridském sídle Mar-a-Lago izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Zdroje CNN tvrdí, že o setkání požádal Netanjahu. Trump zmínil, že s Netanjahuem měl vždy dobrý vztah, zdůraznila Al Jazeera.

včera

včera

včera

včera

Artur Omarov

V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky

Ještě než budou letní olympijské hry oficiálně zahájeny, česká výprava sportovců hlásí již druhou ztrátu. Po nedávném odřeknutí účasti na pařížských hrách od tenistky Markéty Vondroušové, která má zraněnou ruku, musel den před zahájením svou účast na nich odříct i zápasník Artur Omarov. Toho totiž do klání pro změnu nepustila zraněná achilovka. Toto zranění si přivodil nešťastně na posledním intenzivním tréninku.

Aktualizováno včera

Na D1 u Prahy se po dopravní nehodě tvoří kolony. (26.7.2024) Prohlédněte si galerii

Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna

V nejméně vhodnou chvíli na začátku víkendové špičky nastal v pátek odpoledne dopravní kolaps na hlavní české dálnici D1. V Praze a na výjezdu z metropole se tvořily kolony kvůli dopravní nehodě. U Brna zase nastaly potíže kvůli havarijnímu stavu povrchu vozovky. Policie o obou incidentech informovala na sociálních sítích kolem 14. hodiny. 

včera

včera

Lukostřelba, ilustrační fotografie.

LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý

Po účasti Marie Horáčkové se olympijské kvalifikace ve stejné disciplíně zúčastnil i Adam Li, pro něhož se jednalo o první start pod pěti kruhy. Li v mužské kvalifikaci nakonec skončil až jako jednašedesátý. Zároveň se spolu s Horáčkovou zúčastnil i kvalifikace v soutěži smíšených dvojic, v nichž ta česká neuspěla, když skončila až pětadvacátá a nepostoupila tak do osmifinále.

včera

včera

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu

Jeden z předáků militantního hnutí Hamás na Západním břehu Jordánu, Mustafa Muhammad Abú Ara, zemřel v izraelském vězení poté, co se mu v posledních dnech zhoršil zdravotní stav, uvedly v pátek palestinské úřady. Uvedl to server Times of Israel.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště

Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy