ROZHOVOR | Politolog zchladil úspěch komunistů a Přísahy: 4 poslanci EP bez dalšího zásadního dopadu

Politolog Vratislav Havlík z Masarykovy univerzity v Brně serveru EuroZprávy.cz poskytl rozhovor o výsledcích voleb do Evropského parlamentu ve střední Evropě. Popsal možné dopady výsledků na českou, německou, maďarskou i slovenskou politiku. 

Volby jsou za námi a vidíme různé výsledky. Jak se vám na ně dívá v rámci středoevropského regionu – tedy v ČR, Německu, Rakousku a podobně? Myslíte, že značí úpadek demokratických hodnot nebo neúspěch liberálnějších politik?

Tím si vůbec nejsem jistý, spíše naopak. V Německu drtivě zvítězila CDU/CSU. AfD sice zaznamenala dobrý výsledek, ale stále v žádném případě nelze tvrdit, že by „šlapala na paty“ CDU. V Maďarsku zvítězil Fidesz, narostl mu ale konkurent v rámci demokratického tábora – strana Tisza – se ziskem více než 30 % hlasů a 7 mandáty. Na takový zisk jakéhokoliv Orbánova konkurenta by si ještě před několika měsíci nikdo nevsadil.

Na Slovensku jasně zvítězilo Progresívné Slovensko a porazilo SMER. V Česku máme na prvních místech liberální formace. Je otázka, jak číst Přísahu a motoristy. Naopak SPD propadla. No a v jediném Rakousku zvítězila dle očekávání FPÖ, jedná se nicméně stále o stranu, která je blíže mainstreamu než třeba AfD, SPD a podobné.

Ačkoliv třeba v Maďarsku získal Orbánův Fidesz přes 43 % hlasů, tak je jeho výsledek většinou hodnocen negativně. Co pro Orbána znamená poměrně velký úspěch Magyara?

Magyarův úspěch musí Orbána děsit. Léta zvládal boj proti levici, konkurent se mu nyní objevil na pravici. Nemůže se uklidňovat tím, že šlo jen o volby druhého řádu. Ty volby totiž potvrdily trend, který se rýsuje v posledních měsících. A sice že strana Tisza není jen novou protivládní formací s pár hlasy, ale že se jedná po dlouhé době o formaci, která může být pro Orbána významným konkurentem, jakkoliv zatím zjevně nedosahuje preferencí Fidesz. Magyar se teď může odkazovat na solidní volební výsledek přes 30 % a v následujícím roce a tři čtvrtě na něm stavět a prezentovat se jako alternativa vůči Fidesz.

V Česku se zase díváme na renesanci komunistů a nebývalý vzestup Přísahy. Co podle vás mohou udělat s českou pozicí v Evropské unii? Budou mít vůbec nějaký vliv kromě 4 hlasů?

S českou pozicí neudělají nic. Českou pozici určuje vláda, přičemž tyto formace nejsou ani v českém parlamentu, aby ji mohly kritizovat či kontrolovat. Takže se bude jednat o 4 poslance Evropského parlamentu bez dalšího zásadního dopadu. Nic více, nic méně.

Koho za ČR předpokládáte jako nového eurokomisaře?

Tak daleko nejsme. Stále si myslím, že STAN vygeneruje nějakého kandidáta, ale kdo to bude, opravdu nyní nelze říct. Strany v tom nejsou moc sdílné.

A koho celkově na předsedu Evropské komise?

U předsedy Evropské komise je situace o něco málo jednodušší. Ursula von der Leyen je sice tu a tam kritizovaná, to ale neznamená, že končí a máme náhradu. Naopak, obhajovat mandát je určitě výhoda. Shodnout se na novém kandidátovi by totiž bylo extrémně obtížné a domnívám se, že toto jí nahrává a dost možná svůj post obhájí.

Němci nechali velmi posílit AfD a například pan Söder vyzývá Scholze ke stejnému kroku, jaký učinil francouzský prezident Macron. Vydá se německý kancléř také cestou předčasných voleb?

To by byla pro Scholze sebevražda. To, že něco takového učinil Macron, ještě neznamená, že to není velmi špatný krok a že Macron nedopadne špatně. Uprostřed vládnutí se má dělat politika, na konci vládnutí skládat účty. Scholz potřebuje zbývající rok a čtvrt k tomu, aby se rozběhlo německé hospodářství. Dělat volby teď by byl nesmysl. Navíc, volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu o ničem nesvědčí. Scholz si může vypůjčit pár politologických formulací k odůvodnění toho, že v polovině vládnutí se vládním stranám často nedaří a risknout to, že v národních volbách dopadne lépe.

A do těch voleb opravdu ještě zbývá kus, stát se může ledasco a kdo se bojí špatných výsledků, nemá chodit do politiky. Ano, výsledek německé SPD je tristní. Ale zároveň jsme jen několik měsíců poté, co se stabilizovala inflace a teprve měsíce předtím, že se ukáže nějaký hospodářský růst. Takže není důvod dělat předčasné volby.

Co znamená posilující AfD pro Německo? Není takovéto posílení krajně pravicové strany v Německu trochu paradoxní, už vzhledem k poměrně nedávné historii?

Je to takové latentní riziko, nebo spíše latentní nepříjemnost. Nepříjemná je podpora strany, která především na zemské úrovni výrazně komplikuje tvorbu koalic. Mnohdy se pak musí spojovat strany napříč spektrem, aby AfD nevládla.

Na druhé straně, v Německu je pořád dost těch, kteří se mohou domluvit na vládnutí. AfD má stále nulový koaliční potenciál, a tak to nějakou dobu i zůstane. V případě AfD tak nehovoříme o riziku, že by ovlivnili vládní politiku. Zároveň ji ale politici ostatních stran nemohou pustit ze zřetele a v optimálním případě by se například CDU měla snažit oslovit voliče AfD některými tématy.

Nárůst AfD nepovažuji za paradoxní. Voliči ve východním Německu (nejen, ale především) ji vnímají jako náplast ne řešení společenských problémů, především migrace. Oni mají dlouhodobě poptávku po alternativních proudech, nezastoupených ve spolkové vládě, které by mohly některé palčivé problémy řešit „lépe“. Dříve takto fungovala podpora Die Linke, dnes je to především AfD.

Nelze tak primárně tvrdit, že by si většina voličů AfD stýskala po časech národního socialismu, jakkoliv někteří možná ano. Dominantně je to spíše vyjádření nespokojenosti s vývojem po roce 1990, je to protestní hlas těch, kteří nemají rádi migranty, vnímají proměňující se složení německé společnosti, a za vše také nadávají Evropské unii, zjednodušeně řečeno.

Slováci si naopak zvolili Progresívne Slovensko, což třeba mě osobně po atentátu na Fica velice překvapilo. Značí to změnu na slovenské politické scéně a ve společnosti?

O změnu podle mě nejde, jde jen o potvrzení trendu. Když se podíváme na výsledek parlamentních voleb v roce 2023, i ty dopadly těsně. Na jedné straně spíše liberální tábor, na druhé národně konzervativní, opět zjednodušeně řečeno.

Straně PS se navíc podařilo neuvěřitelně zmobilizovat voliče a ve volbách do Evropského parlamentu získali počet hlasů, který v absolutním počtu výrazně nezaostával na ziskem z roku 2023. To je pozoruhodné. Svědčí to o až nenormální disciplinovanosti voličů strany, spíše netypické ve volbách druhého řádu spojených s nižší volební účastí.

Nelze nicméně tvrdit, že nyní nastal zvrat a slovenská společnost je liberální. Slovenské volby čtu tak, že strana SMER si drží své pozice, strana HLAS bude možná dle očekávání oslabovat, národní tábor se nicméně viditelně drží, viz velmi solidní výsledek Hnutí Republika. To, že neuspěla SNS, zapadá do očekávání vůči této straně, která se neprezentuje příliš důvěryhodně. Její voliči se pravděpodobně přelévají do Republiky.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu rozhodně neznamená, že kdyby se nyní konaly parlamentní volby, PS by sestavovalo vládu. To dokonce nepovažuji za pravděpodobné. I tak ale lze konstatovat, že pro PS je výhra příjemnou vzpruhou. Na volbách do Evropského parlamentu se jim ukázalo, že se jim pravděpodobně vytváří nějaké stabilní voličské jádro, na kterém mohou stavět. To rozhodně není málo.

Související

Lukáš Vlček (použito se svolením L. Vlčka) Rozhovor

Pokud bude Síkela eurokomisařem, jsem připraven stát se ministrem, říká místopředseda STAN Vlček pro EZ

Jak Starostové hodnotí výsledek evropských voleb? Proč se už s Danuší Nerudovou nepočítá na post evropské komisařky? Jak moc reálná je situace, v níž se eurokomisařem stane současný ministr průmyslu Síkela? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy zeptaly Lukáše Vlčka, místopředsedy STAN a také možného kandidáta na nového ministra průmyslu a obchodu. 

Více souvisejících

Eurovolby Volby rozhovor Vratislav Havlík

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

před 3 hodinami

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

před 7 hodinami

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

před 8 hodinami

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

před 10 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Italové se přiklání k evropské strategii. Ukrajině posílají nebezpečné zbraně

Itálie zřejmě dodá Ukrajině stíhače tanků B1 Centauro. Ačkoli se podobné spekulace v minulosti ukázaly jako nepravdivé, tentokrát se zdají být reálné. Podle serveru National Interest by první stroje měly dorazit na Ukrajinu v těchto dnech. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy