Musk zpoplatní bývalý Twitter, nyní síť X. V Evropě ji možná zakáže

Sociální síť X, dříve známá jako Twitter, se zpoplatní. Uvedl to server Fortune s tím, že majitel sítě Elon Musk už začal v některých státech vybírat poplatky za užívání sítě. Musk také zvažuje, že síť X zakáže v rámci Evropské unie (EU), kvůli zákonu o digitálních službách (DSA),

X, dříve známý jako Twitter, začne novým uživatelům účtovat 1 dolar ročně za přístup ke klíčovým funkcím sítě včetně možnosti tweetovat a retweetovat příspěvky. Aktuálně probíhá test na Novém Zélandu a na Filipínách, poté se ale může rozšířit do celého světa.

"Od 17. října 2023 jsme začali testovat ‚Not A Bot‘, novou metodu předplatného pro nové uživatele ve dvou zemích," uvedla podle serveru Guardian společnost. "Tento nový test byl vyvinut, aby posílil naše již tak významné úsilí o snížení spamu, manipulace s naší platformou a aktivity botů," dodala.

Nové účty vytvořené na Novém Zélandu a na Filipínách tak budou muset nejprve ověřit své telefonní číslo a poté zaplatit roční poplatek ve výši 1 dolaru, aby bylo možné přidávat příspěvky, lajkovat, odpovídat, přeposílat či citovat příspěvky.

Doporučené články

"Noví uživatelé, kteří se odhlásí z odběru, budou moci provádět pouze akce pouze pro čtení, jako je: číst příspěvky, sledovat videa a sledovat účty," uvedl X. Uživatelé, kteří se zaregistrují, také musí souhlasit s opakovanou platbou za předplatné.

Cena pro český trh zatím stanovena nebyla, ve stávajícím kurzu by se ale jednalo o částku zhruba 23 korun ročně, pokud bude poplatek zaveden celosvětově. Musk ale už dříve navrhl, aby všichni uživatelé X platili za přístup k sociální síti. V rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem miliardář řekl, že platební systém je jediným způsobem, jak čelit botům.

"Přejdeme na malou měsíční platbu za používání systému," řekl šéf Tesly a SpaceX podle BBC. Od loňského převzetí Twitteru se také snažil motivovat uživatele, aby platili za vylepšenou službu, která se nyní nazývá X Premium. Předplatitelům bylo poskytnuto více funkcí, jako jsou delší příspěvky a zvýšená viditelnost na síti.

Musk se také dlouhodobě potýká se slabou finanční stabilitou společnosti, trvá ale na tom, že to, proč by mohl přimět lidi, aby za službu platili, je čistě kvůli boji s roboty. Není zatím jasné, jestli se poplatek dotkne i uživatelů, kteří na síti již profil mají.

Doporučené články

Stejně tak není zatím známo, zda se Češi a další evropské státy vůbec zpoplatnění dočkají. Musk podle serveru Business Insider zvažuje, že síť v EU zakáže úplně. Podle zdroje serveru je stále více frustrovaný z toho, že musí dodržovat zákon o digitálních službách, a proto přemýšlí nad zablokování přístupu uživatelů v Evropské unii podobným způsobem, jakým Meta v současnosti blokuje lidem v Evropě používání své nové aplikace Threads.

Evropská unie v srpnu přijala zákon o digitálních službách (DSA), který mimo jiné stanoví pravidla pro zabránění šíření škodlivého obsahu, zákaz nebo omezení určitých praktik cílení na uživatele a sdílení některých interních dat s regulačními orgány a přidruženými výzkumníky.

Nejde přitom o úplně novou myšlenku. Musk chtěl síť X nabízet pouze Američanům už v době, kdy se stal majitelem Twitteru. Evropský trh je na síti malý a netvoří ani 10 procent uživatelů stě. 

Poplatek chystá i Meta

Provozovatel Faceebooku a Instagramu, společnost Meta, také plánuje zavést placenou verzi svých sociálních sítí. Podle serveru Wall Street Journal by evropští uživatelé měli mít možnost buď hradit měsíční poplatek za užívání sítí, nebo souhlasit s personalizovanými reklamami.

Meta dlouhodobě bojuje s evropským trhem kvůli přísným nařízením o ochraně soukromí. Technologický gigant v květnu letošního roku obdržel rekordní pokutu 1,3 miliardy dolarů za to, že nesprávně nakládal s daty evropských uživatelů.

Firma se od té doby snaží vyhnout přímým tahanicím s regulátory. a podle Wall Street Journal přišla s řešením, jak problémy s ochranou soukromí vyřešit. Nabídne evropským uživatelům předplatné bez reklam, čímž jim umožní odhlásit se ze sběru jejich dat. 

Podle stávajícího plánu by si Meta účtovala 10 eur (250 korun) měsíčně za uživatele Facebooku nebo Instagramu připojujícího se k sociálním sítím skrze počítač a 6 eur (150 korun) za každý další připojený účet.

Doporučené články

Pro uživatele mobilních aplikací by byla cena vyšší, a to 13 eur (325 korun) měsíčně. Vyšší cena by v tomto případě zohlednila provize účtované obchody s aplikacemi společností Apple a Google.

Finální cenová podoba ale zatím není zcela zřejmá. Na základě dostupných informací se zdá, že uživatelé využívající sociální sítě na mobilních telefonech i na počítačích, vlastnící jak účet na Facebooku, tak na Instagramu, by mohli měsíčně souhrnně platit 19 eur za oba účty na desktopu a k tomu navíc i poplatky za mobilní verze.

Cena by se tak mohla hravě vyšplhat přes 30 eur, což je cena, kterou by byl ochoten investovat zřejmě jen málokdo. Předpokládá se proto, že Meta by v případě zavedení placené verze přišla i s nějakými formami balíčků na základě počtu účtů a připojených zařízení.

Uživatelé, kteří by za sociální sítě nechtěli platit, by tak zřejmě byli nuceni souhlasit se sběrem svých údajů k personalizovanému cílení reklamy. Podle serveru TechRadar ale zatím není jisté, zda ke zpoplatnění dojde.

Podle mluvčího Matta Pollarda Meta aktuálně tyto možnosti zatím zkoumá. "Meta věří v hodnotu bezplatných služeb, které jsou podporovány personalizovanými reklamami. Pokračujeme však ve zkoumání možností, jak zajistit, že splníme vyvíjející se regulační požadavky. V tuto chvíli nemáme další podrobnosti," cituje server jeho vyjádření.

Související

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Ilustrační foto

EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská unie vážně uvažuje o plošném zvýšení věkové hranice pro používání sociálních sítí. Tento krok by mohl nabýt konkrétních obrysů již během nadcházejícího léta, kdy by Komise mohla předložit oficiální legislativní návrh. Cílem je především posílit ochranu dětí a mladistvých v digitálním prostředí, které je stále více ovlivňováno umělou inteligencí.

Více souvisejících

sociální sítě Twitter Elon Musk

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy