Nejdražšímu projektu lidstva je předurčena zkáza. Co se stane, až vědci shodí ISS do oceánu?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je nejdražším projektem lidstva a v našich životech je přítomna již více než dvě desetiletí. Co ale se stane, až o ni v roce 2031 přijdeme?
 

Za osm let Mezinárodní vesmírné stanice, bašta globální spolupráce a lidských schopností, skončí. Po řadě odkladů to tentokrát zřejmě bud již definitivní. Podle serveru BBC půjde o pochmurnou událost, která ale zároveň může být předzvěstí vzrušující budoucnosti pilotovaných vesmírných letů.

Projekt ISS začal v roce 1998 vypuštěním ruského modulu Zarja, který byl první součástí stanice. Desítky zemí tehdy spolupracovaly na vybudování největší člověkem postavené stavby ve vesmíru. Primárně za jí stojí dva státy do té doby znesvářené studenou válkou: USA a Rusko.

"Je to opravdu skvělý příběh spolupráce po studené válce. Ruský kosmický průmysl byl v úzkých. Byla to příležitost pro Spojené státy a Rusko, aby zahájily tuto novou éru spolupráce," řekla Wendy Cobbová, expertka na vesmírnou politiku ze školy pokročilých leteckých a vesmírných studií amerického letectva.

Výsledkem spolupráce je obří vesmírná stanice, která pojme i fotbalové hřiště a váží více než 400 tun, obíhající naši planetu rychlostí 28 980 km/h), za cenu nejméně 150 miliard dolarů (3,25 bilionu korun). Od příjezdu první posádky v listopadu 2000 je neustále obydlena, ale stárne. Podle plánů proto bude v roce 2031 stažena z oběžné dráhy a vědci ji nechají zřítit do oceánu.

O její užitečnosti ale mají experti pochyby. Na ISS se uskutečnily tisíce vědeckých experimentů, včetně zkoumání nemocí, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, vědci také testovali nové stavy hmoty i způsoby, jak pěstovat potraviny ve vesmíru. Cena stanice se ale nikdy nevrátila a ani výzkumy ji nedokáží zaplatit. Přesto se vědci shodují, že šlo o první krok v rámci kolonizace vesmíru.

Spolu s ISS tak skončí i éra ukázky lidské spolupráce, přežila totiž řadu válek a konfliktů. A na nějakou dobu byla posledním projektem, který dokázal mezinárodní spolupráci udržet naživu. Podobné partnerství se totiž v blízké budoucnosti znovu neobjeví. "Rusové se už nebudou účastnit," říká Cathy Lewisová, vesmírná historička z Národního muzea letectví a kosmonautiky v USA. 

Co nahradí ISS? Možná části ISS

Co tedy ISS ve vesmíru nahradí? Ve hře jsou například komerční vesmírné stanice. NASA také začala zadávat kontrakty v hodnotě stovek milionů dolarů společnostem na vývoj nových vesmírných stanic. Ty už ale zřejmě nebudou tak obrovské a mělo by jít spíše o malé výzkumné laboratoře nebo destinace pro vesmírné turisty.

Společnost Axiom Space doufá, že v roce 2025 začne připojovat k ISS své moduly, které se na konec odpojí a vytvoří vlastní stanici. Ta by pak měla být pronajata platícím zákazníkům. Jonathan McDowell, astronom z Harvard and Smithsonian Centre for Astrophysics, je k takovému nápadu ale skeptický. "Nejsem přesvědčen, že můžete provozovat vesmírnou stanici se ziskem," podotkl.

To ale v tuto chvíli nedokáže nikdo stoprocentně říct a jak NASA, tak i další partneři ISS chtějí tyto příležitosti prozkoumat. "Se všemi těmito hráči intenzivně diskutujeme," říká Josef Aschbacher, šéf Evropské kosmické agentury (ESA). "Snažíme se najít způsob, jak pokračovat i po skončení ISS," dodal.

NASA se nyní věnuje programu Artemis a snaží se o návrat na měsíční povrch. I v tom je ale podle expertů spojitost s ISS. "Stanice je drahá," říká John Klein, expert na vesmírnou politiku na Univerzitě George Washingtona v USA. "Snaží se ji obejít programem Artemis," míní.

NASA totiž plánuje s pomocí mezinárodních partnerů vybudovat novou vesmírnou stanici, tentokrát ale už v blízkosti Měsíce. Projekt známý jako Lunární brána by se mohl začít budovat už v tomto desetiletí, opět ale nebude odpovídat velikosti ISS. Přesto by se mohl stát klíčovou součástí budoucích pilotovaných letů do vesmíru a fungovat jako základna pro astronauty cestující na Měsíc a z Měsíce.

Podle BBC je ve hře ale ještě jedna varianta. Stále existuje možnost, že ISS zničena nebude. Některé společnosti se obávají, že shození celé stanice do oceánu by bylo plýtváním a že některé z jejích modulů a zdrojů by mohly být znovu použity.

"Nikdo, kdo se zabývá vesmírem, nechce ISS jen tak hodit do oceánu," říká Gary Calnan, generální ředitel společnosti CisLunar Industries která předložila Bílému domu návrh na opětovné využití aspektů stanice. Bílý dům byl vnímavý, NASA se k tomu ale nevyjádřila. 

Ať už bude osud vesmírných stanic jakýkoliv, projekt ISS v roce 2031 skončí. Možná v ohnivém pekle atmosféry, možná v oceánu, možná demontáží. Nejdražší projekt světa by mohly nahradit menší vesmírné stanice, čekající na budoucí snahy lidstva o kolonizaci vesmíru. ISS za sebou zanechá působivý odkaz, ale zároveň i začátek něčeho zcela nového.

Související

Více souvisejících

vesmir ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Vědci

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hradec Králové mění podruhé v sezóně trenéra. Kotal rezignoval kvůli zdravotním problémům

Podruhé v tomto týdnu se uskutečnila trenérská změna v tuzemské nejvyšší fotbalové Fortuna lize a podruhé v této sezóně 2023/24 se trenérská změna uskutečnila v Hradci Králové. Zatímco na podzim si musel balit kufry kvůli nevýrazným výsledkům Jozef Weber, aby ho nahradil velezkušený Václav Kotal, tentokrát končí poněkud nečekaně právě on. Jednasedmdesátiletý stratég, jenž byl po Miroslavu Koubkovi druhým nejstarším trenérem v lize, svůj konec odůvodnil zdravotními problémy. Nástupcem se stal David Horejš.

včera

včera

Timothée Chalamet v pokračování Duny.

RECENZE: Duna: Část druhá je přeceňovaná a emočně vyprahlá. Velkofilm století se nekoná

Všeobecné nadšení, pověst nejspektakulárnější sci-fi naší doby, hlasy opěvující nedosažitelnou audiovizuální formu. Očekávaný velkofilm sklízí jednu nadšenou reakci za druhou. Je však pokračování Duny skutečně tak revolučním blockbusterem? Nebo jde jen o líbivými a epickými motivy pokrytou, v jádru však vyprázdněnou nádobu? Film se ukájí sebou samotným a sklouzává k midcultu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí těžké boje západně od města Avdijivka

Západně od ukrajinského města Avdijivka, které je pod ruskou kontrolou, probíhají těžké boje a ukrajinská armáda má potíže se stabilizací své obranné linie, uvedl ve čtvrtek hlavní velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj. 

včera

včera

včera

včera

včera

Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy