Jak už jsme u Sovětského svazu zvyklí, ne vše tamní orgány zveřejňovaly hned poté, co se odehrála nějaká událost, která by mohla pohnout světem. Exploze v jaderné elektrárně Černobyl je toho zdárným příkladem, ale rozhodně nejde o jediný případ. Zřejmě nejdéle tajenou kauzou je výbuch na kosmodromu Bajkonur, o kterém vláda mlčela desítky let.
Píše se 24. října 1960 a na kosmodromu Bajkonur se schyluje k největší tragédii, jaká lidstvo v historii vesmírných letů potkala. Sovětský svaz drží prvenství v dobývání vesmíru a právě se připravuje odpal nové rakety R-16.
Sovětský vůdce Nikita Chruščov požaduje, aby se raketa odpálila dříve, než vypuknou oslavy říjnové revoluce. Ledacos se proto zanedbá či opomene a ani bezpečnostní protokoly nejsou tak přísné jako nyní. O tom ostatně svědčí i to, že raketa měla být odpálena už 23. října, zabránila tomu ale technická závada.
Nebyla ale pouze jedna. Objevoval se problém za problémem, a ten největší se týkal palivových nádrží. Z nich totiž začalo palivo unikat a ve chvíli, kdy to řídící středisko nepovažovalo za problém a nařídilo otevřít nádrže, celý kosmodrom vybuchl.
Bajkonur se proměnil v ohnivé peklo. Kdo nezemřel okamžitě po explozi, uhořel během několika málo sekund, nebo ho zabily jedovaté výpary. Výbuch byl viditelný a slyšitelný do vzdálenosti několika desítek kilometrů a nikdo v okolí jej neměl šanci přežít.
Tip: S kým bude Babiš Čechům vládnout?
Při tragédii zemřelo nejméně 125 lidí, některé zdroje ale uvádí až 200 lidí. Řada médií ji proto považuje za největší katastrofu v historii dobývání vesmíru, ačkoliv se prakticky vzato odehrála na Zemi. Přesto takto silný výbuch rakety lidstvo ještě nevidělo. Jak bylo při vyšetřování zjištěno, za vše mohla série chyb vzniklá nedostatečnou bezpečností.
O katastrofě navzdory její velikosti nesmělo psát. Oficiální orgány uvedly, že oběti zemřely při leteckém neštěstí, a celý případ daly k ledu. Co se skutečně stalo se tak svět dozvěděl až v roce 1989, kdy mohl tisk poprvé otevřeně napsat, k jaké tragédii došlo.
9. června 2026 13:22
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
Sovětský svaz , vesmir , Bajkonur
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák