Nedelinská katastrofa: Největší tragédii v historii kosmonautiky vláda popřela. Obří explozi Sovětský svaz tajil desítky let

Jak už jsme u Sovětského svazu zvyklí, ne vše tamní orgány zveřejňovaly hned poté, co se odehrála nějaká událost, která by mohla pohnout světem. Exploze v jaderné elektrárně Černobyl je toho zdárným příkladem, ale rozhodně nejde o jediný případ. Zřejmě nejdéle tajenou kauzou je výbuch na kosmodromu Bajkonur, o kterém vláda mlčela desítky let.

Píše se 24. října 1960 a na kosmodromu Bajkonur se schyluje k největší tragédii, jaká lidstvo v historii vesmírných letů potkala. Sovětský svaz drží prvenství v dobývání vesmíru a právě se připravuje odpal nové rakety R-16.

Sovětský vůdce Nikita Chruščov požaduje, aby se raketa odpálila dříve, než vypuknou oslavy říjnové revoluce. Ledacos se proto zanedbá či opomene a ani bezpečnostní protokoly nejsou tak přísné jako nyní. O tom ostatně svědčí i to, že raketa měla být odpálena už 23. října, zabránila tomu ale technická závada.

Nebyla ale pouze jedna. Objevoval se problém za problémem, a ten největší se týkal palivových nádrží. Z nich totiž začalo palivo unikat a ve chvíli, kdy to řídící středisko nepovažovalo za problém a nařídilo otevřít nádrže, celý kosmodrom vybuchl.

Bajkonur se proměnil v ohnivé peklo. Kdo nezemřel okamžitě po explozi, uhořel během několika málo sekund, nebo ho zabily jedovaté výpary. Výbuch byl viditelný a slyšitelný do vzdálenosti několika desítek kilometrů a nikdo v okolí jej neměl šanci přežít. 

Tip: S kým bude Babiš Čechům vládnout?

Při tragédii zemřelo nejméně 125 lidí, některé zdroje ale uvádí až 200 lidí. Řada médií ji proto považuje za největší katastrofu v historii dobývání vesmíru, ačkoliv se prakticky vzato odehrála na Zemi. Přesto takto silný výbuch rakety lidstvo ještě nevidělo. Jak bylo při vyšetřování zjištěno, za vše mohla série chyb vzniklá nedostatečnou bezpečností.

O katastrofě navzdory její velikosti nesmělo psát. Oficiální orgány uvedly, že oběti zemřely při leteckém neštěstí, a celý případ daly k ledu. Co se skutečně stalo se tak svět dozvěděl až v roce 1989, kdy mohl tisk poprvé otevřeně napsat, k jaké tragédii došlo.

Související

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987. Komentář

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.
Národní památník na Vítkově - pietní akt u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války Komentář

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Více souvisejících

Sovětský svaz vesmir Bajkonur

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 32 minutami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 1 hodinou

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 3 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

Zdroj: David Holub

Další zprávy