Nejhorší novodobý konflikt v Evropě? Válka v Kosovu a bombardování Jugoslávie

Jihosrbské Kosovo, obývané převážně Albánci, se už začátkem 80. let, tedy krátce po smrti jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita, stalo místem násilných nepokojů. Albánská snaha po dosažení samostatnosti vedla k ozbrojeným srážkám, ve válku pak konflikt přerostl 28. února 1998.

Tehdy se ve vsích Likošane a Ćirez v centrálním Kosovu střely srbské policejní síly a albánští separatisté, výsledkem bitvy bylo několik desítek mrtvých, zejména Albánců.

Přestřelka vypukla, když ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) napadli hlídkující srbské policisty a čtyři z nich zabili. Odpovědí byl zásah Srbů v obou vesnicích, kde se mezi civilním obyvatelstvem skrývaly desítky ozbrojenců, vedených Ademem Jasharim. Tento charismatický vousatý vůdce bojoval za odtržení Kosova a vznik Velké Albánie už od začátku 90. let a několikrát se mu podařilo uniknout z obklíčení. Srbské soudy ho v nepřítomnosti poslaly na 20 let do vězení.

Během policejního zásahu v Likošanech, při kterém Srbové nasadili obrněnou techniku a vrtulníky, se sice Jasharimu opět podařilo utéci, ale bylo to naposledy. O týden později jeho rodnou ves Donje Prekaze, kde se skrýval obklopen desítkami členů své rodiny, obklíčily silné srbské jednotky. Na výzvy ke kapitulaci dvaačtyřicetiletý veterán reagoval střelbou. Vypukla další bitva, po které zůstaly na místě desítky mrtvých Albánců včetně Adema Jashariho, který získal pověst mučedníka.

Oběťmi bojů, a to nejen z přelomu února a března 1998, nebyli přitom jen členové UÇK nebo příslušníci srbské policie a dalších sil. Dodnes se vedou spory o to, kolik z mrtvých Albánců patřilo k separatistickým jednotkám a kolik z nich byli pouzí civilisté, kteří se stali terčem odplaty ze strany Bělehradem vyslaných sil. Srbové většinou mluvili o "mrtvých teroristech", zatímco mezinárodní organizace od počátku upozorňovaly na to, že v Kosovu jde o etnické čistky, podobné těm v Bosně.

Eskalace bojů v jihosrbské provincii, která ovšem podle Srbů nastala už v dubnu 1996 několika útoky Jashariho skupiny, přišla jen krátce po skončení bosenské války s desítkami tisíc mrtvých. Z ní vyšel Miloševičův režim jako mezinárodní pária, viněný Západem z rozpoutání konfliktů nejen v Bosně, ale už předtím i v Chorvatsku a Slovinsku. Kosovské boje, kvůli kterým uprchly z provincie desetitisíce lidí hlavně do sousední Albánie, tak vyvolaly ostrou reakci mezinárodního společenství.

A zatímco začátkem roku 1998 i z úst amerických představitelů zaznívala slova označující UÇK za teroristy, o pár týdnů později už byl hlavním viníkem Bělehrad. V očích Západu mu škodily také sílící boje a nasazení dalších tisícovek policistů, ale i vojáků pravidelné armády, v neklidné provincii. Jim se na odpor stavěla sílící UÇK, čítající v létě 1998 asi 25.000 mužů, vyzbrojených často zbraněmi, jež se do Kosova dostaly z Albánie poté, co se v této zemi v roce 1997 prakticky rozpadl stát.

UÇK útočila nejen na srbské policisty, vojáky i civilisty, ale také na Albánce spolupracující s oficiálními strukturami. Bělehrad odpovídal dalšími represemi, v médiích se objevovaly snímky dalších masových hrobů nebo příběhy o zločinech, jako například v lednu 1999 v Račaku, který Srbové dodnes považují za zinscenovaný. Na nátlak mezinárodního společenství usedly obě strany v k mírovým jednáním ve francouzském Rambouilletu, která ale 19. března 1999 zkrachovala.

Necelý týden poté, 24. března, zahájila Severoatlantická aliance bombardování Jugoslávie, jímž chtěla přinutit Slobodana Miloševiče k zastavení pronásledování separatistů v Kosovu. Letecké útoky, které Srbové dodnes vnímají jako velkou křivdu, skončily o necelé tři měsíce později kapitulací Bělehradu. Kosovo se ocitlo pod mezinárodní správou OSN a srbské jednotky v oblasti nahradily mírové sbory KFOR. Velká část místních Srbů prchla z Kosova z obavy před albánskou odvetou.

Provincie - v srbském prostředí důsledně označovaná Kosovo a Metochije (oblast na jihozápadě, zabírající asi třetinu území) - se na dalších téměř deset let stala mezinárodním protektorátem. Bělehradská ústřední vláda v ní měla jen velmi omezený vliv, který ještě poklesl poté, co kosovští Albánci 17. února 2008 vyhlásili nezávislost. Srbsko dodnes tento akt neuznalo a podobný názor zastává i pět desítek zemí na světě, včetně několika členských států EU.

9. září 2024 20:54

Apple odhalil nový iPhone 16

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.

Více souvisejících

kosovo jugoslávie válka

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy