Nejhorší novodobý konflikt v Evropě? Válka v Kosovu a bombardování Jugoslávie

Jihosrbské Kosovo, obývané převážně Albánci, se už začátkem 80. let, tedy krátce po smrti jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita, stalo místem násilných nepokojů. Albánská snaha po dosažení samostatnosti vedla k ozbrojeným srážkám, ve válku pak konflikt přerostl 28. února 1998.

Tehdy se ve vsích Likošane a Ćirez v centrálním Kosovu střely srbské policejní síly a albánští separatisté, výsledkem bitvy bylo několik desítek mrtvých, zejména Albánců.

Přestřelka vypukla, když ozbrojenci z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) napadli hlídkující srbské policisty a čtyři z nich zabili. Odpovědí byl zásah Srbů v obou vesnicích, kde se mezi civilním obyvatelstvem skrývaly desítky ozbrojenců, vedených Ademem Jasharim. Tento charismatický vousatý vůdce bojoval za odtržení Kosova a vznik Velké Albánie už od začátku 90. let a několikrát se mu podařilo uniknout z obklíčení. Srbské soudy ho v nepřítomnosti poslaly na 20 let do vězení.

Během policejního zásahu v Likošanech, při kterém Srbové nasadili obrněnou techniku a vrtulníky, se sice Jasharimu opět podařilo utéci, ale bylo to naposledy. O týden později jeho rodnou ves Donje Prekaze, kde se skrýval obklopen desítkami členů své rodiny, obklíčily silné srbské jednotky. Na výzvy ke kapitulaci dvaačtyřicetiletý veterán reagoval střelbou. Vypukla další bitva, po které zůstaly na místě desítky mrtvých Albánců včetně Adema Jashariho, který získal pověst mučedníka.

Oběťmi bojů, a to nejen z přelomu února a března 1998, nebyli přitom jen členové UÇK nebo příslušníci srbské policie a dalších sil. Dodnes se vedou spory o to, kolik z mrtvých Albánců patřilo k separatistickým jednotkám a kolik z nich byli pouzí civilisté, kteří se stali terčem odplaty ze strany Bělehradem vyslaných sil. Srbové většinou mluvili o "mrtvých teroristech", zatímco mezinárodní organizace od počátku upozorňovaly na to, že v Kosovu jde o etnické čistky, podobné těm v Bosně.

Eskalace bojů v jihosrbské provincii, která ovšem podle Srbů nastala už v dubnu 1996 několika útoky Jashariho skupiny, přišla jen krátce po skončení bosenské války s desítkami tisíc mrtvých. Z ní vyšel Miloševičův režim jako mezinárodní pária, viněný Západem z rozpoutání konfliktů nejen v Bosně, ale už předtím i v Chorvatsku a Slovinsku. Kosovské boje, kvůli kterým uprchly z provincie desetitisíce lidí hlavně do sousední Albánie, tak vyvolaly ostrou reakci mezinárodního společenství.

A zatímco začátkem roku 1998 i z úst amerických představitelů zaznívala slova označující UÇK za teroristy, o pár týdnů později už byl hlavním viníkem Bělehrad. V očích Západu mu škodily také sílící boje a nasazení dalších tisícovek policistů, ale i vojáků pravidelné armády, v neklidné provincii. Jim se na odpor stavěla sílící UÇK, čítající v létě 1998 asi 25.000 mužů, vyzbrojených často zbraněmi, jež se do Kosova dostaly z Albánie poté, co se v této zemi v roce 1997 prakticky rozpadl stát.

UÇK útočila nejen na srbské policisty, vojáky i civilisty, ale také na Albánce spolupracující s oficiálními strukturami. Bělehrad odpovídal dalšími represemi, v médiích se objevovaly snímky dalších masových hrobů nebo příběhy o zločinech, jako například v lednu 1999 v Račaku, který Srbové dodnes považují za zinscenovaný. Na nátlak mezinárodního společenství usedly obě strany v k mírovým jednáním ve francouzském Rambouilletu, která ale 19. března 1999 zkrachovala.

Necelý týden poté, 24. března, zahájila Severoatlantická aliance bombardování Jugoslávie, jímž chtěla přinutit Slobodana Miloševiče k zastavení pronásledování separatistů v Kosovu. Letecké útoky, které Srbové dodnes vnímají jako velkou křivdu, skončily o necelé tři měsíce později kapitulací Bělehradu. Kosovo se ocitlo pod mezinárodní správou OSN a srbské jednotky v oblasti nahradily mírové sbory KFOR. Velká část místních Srbů prchla z Kosova z obavy před albánskou odvetou.

Provincie - v srbském prostředí důsledně označovaná Kosovo a Metochije (oblast na jihozápadě, zabírající asi třetinu území) - se na dalších téměř deset let stala mezinárodním protektorátem. Bělehradská ústřední vláda v ní měla jen velmi omezený vliv, který ještě poklesl poté, co kosovští Albánci 17. února 2008 vyhlásili nezávislost. Srbsko dodnes tento akt neuznalo a podobný názor zastává i pět desítek zemí na světě, včetně několika členských států EU.

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.

Více souvisejících

kosovo jugoslávie válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy