Nacistické Německo se ve 30. letech minulého století intenzivně věnovalo výstavbě silniční sítě. Tato činnost se nevyhnula ani obsazeným a okupovaným územím, ke kterým patřil i Protektorát Čechy a Morava. Pozůstatky jednoho dopravního projektu, tzv. Hitlerovy dálnice, se zachovaly až dodnes. Narazit na zbytky mostních konstrukcí a úpravy podloží v přírodě okolo Brna či Moravské Třebové není ničím výjimečným.
Prvopočátky plánované dálnice lze vystopovat v pokynech říšského kancléře Adolfa Hitlera ministru zahraničních věcí Joachimu van Ribbentropovi. Jak uvádí Tomáš Janda a Václav Lídl v publikaci Německá průchozí dálnice, cílem projektu bylo propojit hospodářsky významnou Vratislav v tehdejším německém Slezsku a Vídeň, jež se po obsazení Rakouska v březnu 1938 stala součástí Třetí říše.
Zasedání česko-německé komise na konci října 1938 se věnovalo výstavbě dálnice Vratislav-Vídeň a vodního kanálu Labe-Odra-Dunaj. Adolf Hitler se osobně vložil do vyjednávání a pro průjezd dálnicí požadoval exteritoriální práva, tzn., že by při cestě z Vratislavi do Vídně přes československé území nebylo nutné podstupovat hraniční kontrolu. Podle Tomáše Jandy a Václava Lídla došlo k podepsání smlouvy o stavbě dálnice 29. listopadu 1938.
Projekt dálnice byl vypracován na konci roku 1938. Československo zdarma poskytlo německé státní organizaci pro stavbu dálnic pozemky a na oplátku mohla československá vozidla komunikaci používat bez poplatku. Celková délka dálnice měla dosáhnout 320 km, návrhy počítaly s rychlostí vozidel ve výši až 160 km/h, maximální stoupání bylo stanoveno na 5 % a minimální poloměr směrových oblouků musel mít 600 m.
Oba němečtí vedoucí byli těžkými nacisty
Výstavba začala 11. dubna 1939, necelý měsíc po zahájení okupace a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Rychlý postup stavby umožnila práce ve dvou směnách po deseti hodinách. Na konci dubna 1942 ale došlo k zastavení všech civilních staveb v nacistickém Německu a na okupovaných územích. Celkově bylo rozestavěno 85 km dálnice, především na území Protektorátu. Veškerou pracovní sílu Němci následně využili pro vojenskou výrobu a různá staveniště mezi Vratislaví a Vídní do konce války hlídala armáda. Z této doby pochází velké množství mostních staveb v různém stádiu dokončení, jež jsou v okolí Brna a Moravské Třebové k vidění.
V textu Německá průchozí dálnice se můžeme dočíst, jak na stavbu vzpomínají čeští pamětníci. „Organizačně to vedli Němci,” uvedl jeden z nich, pan Ludvík Kejmara. „Oba němečtí vedoucí byli těžkými nacisty. Snažili se nám od počátku vštípit do hlavy, že rozhodující slovo má německá říše, německá organizace a německý duch. Bylo zde však pouze pět Němců a tak museli přenechat celou výstavbu do rukou českých techniků a dělníků.”
Budování dálnice také provázela výstavba řady dělnických pracovních táborů. Některé z nich, například ten u obce Rozstání či u Vísky u Jevíčka, se z běžných dělnických ubytoven změnily na pracovní tábory pro německé Židy, kteří pracovali na stavbě dálnice. Po ukončení stavebních prací v roce 1942 do nich byli zavíráni zajatci z východní fronty. V táboře nedaleko Vísky u Jevička zemřelo v průběhu války 143 sovětských zajatců na tyfové infekce, jak napsali ve své publikaci Tomáš Janda a Václav Lídl.
D43 jako znovuzrození dálnice Vratislav-Vídeň
Po válce došlo v letech 1946-1947 k demontáži stavebních zařízení a odvezení stavebního materiálu z rozestavěné dálnice. Opuštěná staveniště začala zarůstat. Přesto jsou dokončené objekty a některé úseky dálnice dosud velmi zachovalé.
Ještě dnes můžeme v Brně-Bystrci vidět nedokončenou část dálničního náspu, která byla později upravená jako malý park, pilíř nedostavěného mostu pod Brněnskou přehradou či propustek pod nedokončeným dálničním náspem mezi Kníničkami a Rozdrojovicemi. Ulice Stará dálnice u sídliště Bystrc v Brně není nic jiného, než část nedostavěné dálnice Vratislav-Vídeň. Dálnice D52 jižně od Brna pak využívá čtyři dálniční mosty a původní zemní práce Hitlerovy dálnice.
Některé budoucí stavební projekty počítají s využitím základů vybudovaných nacistickým Německem pro výstavbu dálnice D43. Je pozoruhodné, že by po téměř 80 letech od svého dokončení mohly přeci jen sloužit svému původně zamýšlenému účelu. Pokud k tomu skutečně dojde, doufejme, že dálnice D43 přinejmenším dalších 80 let vydrží pevně stát.
Související
85 let od smrti Jana Opletala. Kdo byl student, který se postavil nacistům?
Německé město se zbaví Hitlera jako čestného občana. Stojí za tím studentská iniciativa
nacisté , II. světová válka , Hitlerova dálnice v Brně
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
před 1 hodinou
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
před 2 hodinami
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
před 3 hodinami
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
před 3 hodinami
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 4 hodinami
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 5 hodinami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 6 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 7 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 8 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.
Zdroj: Lucie Žáková