Stockholm - Během noci na 3. září 1967 proběhly v celém Švédsku rozsáhlé dopravní manévry. Švédové měnili směr jízdy. Ze smělého plánu se nakonec stal největší dopravní projekt v historii Evropy
Do té doby totiž jezdili vlevo, zatímco jejich sousedé (a spolu s nimi drtivá většina Evropy) jezdili vpravo. Takto překotná změna ale nadělala řidičům a cyklistům problémy a doprava na některých místech zkolabovala.
Dnes sedmasedmdesátiletý dopravní expert Jan Ramqvist se tehdy na změnách podílel. „Všichni o tom tehdy mluvili, ale nikdo z nás vlastně doopravdy netušil, co se stane.“ vzpomíná pro britskou BBC. Když ale Den H, jak bylo 3. září 1967 ve Švédsku přezdíváno, konečně nastal, předčil všechna jeho očekávání.
Švédsko sáhlo ke změně směru dopravy ze dvou hlavních důvodů. Jednak chtěli Švédové zvýšit mezinárodní reputaci své země. A za druhé šlo o bezpečnostní důvody. Počet automobilů ve Švédsku totiž během 60. let prudce vzrostl. V roce 1967 již po švédských silnicích jezdily skoro 2 milióny automobilů. Drtivá většina z nich pocházela z cizí produkce, čili měla volant umístěn vlevo. Jezdit s takovýmto automobilem v levém pruhu řidičům zbytečně znesnadňovalo řízení.
Když Den H konečně nastal, všechny radnice ve Švédsku měly jasné pokyny, co vše musí během krátké doby změnit. Bylo potřeba přemístit semafory, autobusové zastávky, vyměnit značky nebo přemalovat směrové šipky na silnicích. Doprava v celém Švédsku byla na několik hodin zastavena a do práce byla povolána i armáda. „Po celou noc jsme se nezastavili.“ vzpomíná po letech Ramqvist, jež byl odpovědný za výměnu asi tří tisíc značek v Malmö .
Jak švédští motoristé zareagovali na zásadní změny v dopravě? Výsledkem byly zmatky a zácpy. Počet dopravních nehod ale nebyl nijak vysoký. V celém Švédsku bylo hlášeno jen 157 menších bouraček, což bylo dokonce méně než v jiné dny. Nikdo na silnicích nezemřel.
Peteru Kronborgovi bylo tehdy 10 let. Dnes o Dnu H píše knihu a na tehdejší události vzpomíná. „Byla to nejdůležitější událost, co se ve Švédsku za celý rok 1967 stala. Novináři, zejména ti z BBC, čekali na obrovské možství nehod a krveprolití. Nic z toho se nestalo a já myslím, že byli trochu zklamáni.“ říká Kronborg.
Související
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Policie chystá další Speed Marathon. Lidé mohou pomoci s výběrem míst
doprava , Švédsko , automobilový průmysl , dopravní zácpa , Dopravní značky
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
před 1 hodinou
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
před 2 hodinami
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 3 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.
Zdroj: Libor Novák