Stockholm - Během noci na 3. září 1967 proběhly v celém Švédsku rozsáhlé dopravní manévry. Švédové měnili směr jízdy. Ze smělého plánu se nakonec stal největší dopravní projekt v historii Evropy
Do té doby totiž jezdili vlevo, zatímco jejich sousedé (a spolu s nimi drtivá většina Evropy) jezdili vpravo. Takto překotná změna ale nadělala řidičům a cyklistům problémy a doprava na některých místech zkolabovala.
Dnes sedmasedmdesátiletý dopravní expert Jan Ramqvist se tehdy na změnách podílel. „Všichni o tom tehdy mluvili, ale nikdo z nás vlastně doopravdy netušil, co se stane.“ vzpomíná pro britskou BBC. Když ale Den H, jak bylo 3. září 1967 ve Švédsku přezdíváno, konečně nastal, předčil všechna jeho očekávání.
Švédsko sáhlo ke změně směru dopravy ze dvou hlavních důvodů. Jednak chtěli Švédové zvýšit mezinárodní reputaci své země. A za druhé šlo o bezpečnostní důvody. Počet automobilů ve Švédsku totiž během 60. let prudce vzrostl. V roce 1967 již po švédských silnicích jezdily skoro 2 milióny automobilů. Drtivá většina z nich pocházela z cizí produkce, čili měla volant umístěn vlevo. Jezdit s takovýmto automobilem v levém pruhu řidičům zbytečně znesnadňovalo řízení.
Když Den H konečně nastal, všechny radnice ve Švédsku měly jasné pokyny, co vše musí během krátké doby změnit. Bylo potřeba přemístit semafory, autobusové zastávky, vyměnit značky nebo přemalovat směrové šipky na silnicích. Doprava v celém Švédsku byla na několik hodin zastavena a do práce byla povolána i armáda. „Po celou noc jsme se nezastavili.“ vzpomíná po letech Ramqvist, jež byl odpovědný za výměnu asi tří tisíc značek v Malmö .
Jak švédští motoristé zareagovali na zásadní změny v dopravě? Výsledkem byly zmatky a zácpy. Počet dopravních nehod ale nebyl nijak vysoký. V celém Švédsku bylo hlášeno jen 157 menších bouraček, což bylo dokonce méně než v jiné dny. Nikdo na silnicích nezemřel.
Peteru Kronborgovi bylo tehdy 10 let. Dnes o Dnu H píše knihu a na tehdejší události vzpomíná. „Byla to nejdůležitější událost, co se ve Švédsku za celý rok 1967 stala. Novináři, zejména ti z BBC, čekali na obrovské možství nehod a krveprolití. Nic z toho se nestalo a já myslím, že byli trochu zklamáni.“ říká Kronborg.
Související
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data
doprava , Švédsko , automobilový průmysl , dopravní zácpa , Dopravní značky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
včera
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
včera
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
včera
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
včera
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
9. září 2026 21:10
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.
Zdroj: Libor Novák