V neděli to bude právě 77 let co britské námořnictvo potopilo chloubu nacistického Německa, bitevní loď Bismarck. Jak se to stalo a co tomu předcházelo?
Bitevní loď Bismarck se začala stavět již v roce 1936 a na vodu byla spuštěna v roce 1939. Plnou připravenost k boji však mohla ohlásit až v roce 1941. Ačkoliv mělo Německo mít podle versaillské dohody vy výzbroji bitevní lodě s výtlakem do 35000 tun, Hitler toto omezení nerespektoval a Bismarck měl plný výtlak 50000 tun.
Loď byla vyzbrojena osmi kanony ráže 380 milimetrů, které dokázaly vystřelit třičtvrtětunový projektil na 22 námořních mil (36 kilometrů). Pancéřování vyrobené ze speciální chromniklové oceli Wotan mělo v nejsilnějším bodě 360 milimetrů. Kolos s délkou 241 metrů mohl vyvinout rychlost až 30 uzlu (55 kilometrů). Posádku tvořilo 103 důstojníků a 1962 námořníků.
Britové měli od počátku z nové nacistické chlouby obavu. Ta ještě vzrostla poté, co jim Švédové tajně předali informace, které získali o Bismarcku. Věděli, že loď budou muset zničit. Naopak Němci se nemohli dočkat prvního bojového křtu. Bitevník se měl vydat do Atlantiku v čele silné flotily tvořené sesterskou lodí Tirpitz, bitevními křižníky Scharnhorst a Prinz Eugen a křižníky Admiral Scheer a Admiral Hipper. Pokud by se tato sestava dostala na oceán, měla by velkou šanci porazit britské námořnictvo.
Naštěstí se tak nestalo. Tirpitz, přestože již byl na moři, neměl za sebou všechny zkoušky a nebyl bojeschopný. Scharnhorst a křižníky Admiral Scheer a Admiral Hipper byly poškozeny Brity. Zbýval pouze Prinz Eugen. Němci však byli netrpělivý a rozhodli se loď poslat do boje i bez zbytku flotily. Velitelem svazu se stal viceadmirál Günther Lütjens. Operace Rheinübung (cvičení na Rýně) mohla začít.
Úkolem Bismarcka a Prince Eugena mělo být přerušit dopravní trasy směřující z Kanady a USA do Británie. Lodě zvedly kotvy 19. května 1941. Již 21. května byly zpozorovány průzkumným Spitfirem. Britská flotila byla zburcována. Dne 22. května doplnil Princ Eugen v Bergenu palivo. Bismarck jej měl mít podle plánu německého námořnictva dost. Jak se ukázalo, toto byla osudová chyba.
Do prvního boje se Bismarck dostal o den později, kdy palbou svých děl zahnal na ústup u Islandu britské křižníky HMS Northfolk a HMS Suffolk. To však již byla na moři celá britská flotila včetně pýchy britského námořnictva HMS Hood. Hood byl jedním z britských symbolů. Loď se s Bismarckem výzbrojí osmi děl ráže 381 milimetrů mohla snadno rovnat. Problém byl především s pancéřováním. Jeh síla na palubě byla 19 až 76 milimetrů. To mělo katastrofální následky.
HMS Hood a bitevní loď HMS Princ of Wales měl v plánu německé lodi překvapit a rozstřílet plnou boční salvou. Němcům se je však podařilo odhalit dříve a naopak výhodnou pozici zaujali oni. V 5.52 ráno 24. května začal boj. Posádka Hoodu se dopustila na začátku bitvy, která vešla do dějin jako bitva v Dánském průlivu, osudové chyby. Místo na Bismarcka spustila palbu na Prince Eugena, který měl podobnou siluetu. Hood však nebyl schopen zasáhnout ani ten. Naopak Bismarck v 6.00 zasáhl přesně.
Hood i s posádkou 1419 námořníků po přesném zásahu do skladiště minuce vylétl do povětří. Zachránili se pouze tři muži. V boji pokračoval jen Princ of Wales. Ten několikrát Bismarck zasáhl. Poté však sám utrpěl několik zásahů a byl donucen se stáhnout. Bismarck slavil. Němci potopili pýchu Anglie! Brzy se však ukázalo, že se jednalo o Pyrhovo vítězství. Prince of Wales totiž zasáhl nádrž s topným olejem, který Bismarck poháněl. Část vytekla do oceánu a část byla znehodnocena mořskou vodou. Bismarck byl smrtelně zraněn a vzteklí Britové se rozhodli pomstít.
Winston Churchill vydal po zprávě o potopení Hodda admiralitě dnes již legendární rozkaz: „Vaším úkolem je potopit Bismarcka. Nic není v tuto chvíli důležitější. Nařizuji vám učinit všechny kroky, aby tento úkol byl splněn.“ Britové vyslali do oblasti torpédoborce, které Bismarcka neustále sledovali. Z Ameriky a dokonce Afriky byly dokonce staženy lodě, které měly dostat Hitlerovo zvíře. Lütjens byl nucen zpomalit a ve snaze Brity svést ze stopy, poslal severní cestou do Bergenu Prinze Eugena. Bismarck se vydal do St. Nazaire ve Francii.
V 10 hodin večer 24. května se dostala na dostatečnou vzdálenost letadlová loď Victorious. Západ slunce byl v této oblasti až po 11 hodině v noci, letadla tedy mohla startovat využít soumraku. První úder se nezdařil. Loď zasáhlo jen jedno torpédo, které zabilo jednoho námořníka, ale pancíř lodi neprorazilo. Kolem 4 hodiny ranní 25. května se dokonce Bismarck Britům ztratil. Ráno se jej však podařilo znovu najít. Po celý den však panovala hustá oblačnost. Teprve 26. května mohla odstartovat z letadlové lodi Arc Royal další letadla.
Jednalo se o obstarožní torpédové dvojplošníky Fairey Swordfish. Ty se v 7 hodin večer odstartovalo 15 strojů. Jejich úder byl drtivý. Jedno torpédo zasáhlo loď v prostředku a nezpůsobilo větší škody. Druhé torpédo v 9 hodin a 5 minut zasáhlo kormidlo a lodní šroub Bismarcka. Loď se stala neovladatelnou, točila se v kruzích a stačilo ji „jen“ dorazit. Britská flotila v čele s bitevními loděmi Rodney a King George V se v dohledu Bismarcka objevila v 8:53 ráno 26. května 1941.
Palbu začala v 8:57. Německá bitevní loď se snažila bránit, ale neměla šanci. To, jak byl Bismarck kvalitní loď, dokazuje, že když v 10 hodin Britové přerušili palbu, loď se stále držela bez větších známek poškození trupu na hladině. Teprve torpédový útok ji dorazil. V 10:15 Britové z obav před německými ponorkami opustili bojiště. V 10:30 se Bismarck převrátil a potopil.
Podle oblíbené teorie jej německá posádka potopila sama. Poslední výzkumy to však vylučují. Z 2092 mužů posádky jich přežilo jen 115. V této době byla důležitost bitevních lodí již značně omezena. Proto potopení Bismarcka, i přes značné ztráty na mužích, zasáhlo nacisty především propagandisticky. Britové zničili německý symbol a chloubu propagandy. Byla to pro samotnou bojující Británii vzpruha v pravý čas…Nebyl to ani měsíc od porážky v Řecku a morálka padala. Potopení Bismarcku Brity znovu motivovalo. Němce šlo porazit!
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , nacisté , Bismarck , historie
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák