Zbraň, o které se nemluví? Tyhle lodě měly změnit dějiny, místo toho slouží jako záplaty poraženým zemím

Fenomén letadlových lodí v poslední době opět ožívá. Spojené státy vyslaly USS Carl Vinson k břehům korejského poloostrova, světlo světa spatřila nejmodernější letadlová loď USS Gerald R. Ford a i Čína spustila na vodu svou druhou letadlovou loď s předpokládaným označením Šan-tung. Síla a schopnosti těchto lodí se tak dostávají stále více do popředí, čímž upozaďují své mladší "bratříčky" - vrtulníkové lodě, které si ale určitou pozornost také zaslouží.

Jak už název napovídá, vrtulníková loď se na rozdíl od letadlové zaměřuje zejména na dopravu a podporu při útoku helikoptér. Principiálně není od letadlové lodi o moc rozdílná, oproti letadlovým lodím je lehčí, zhruba o sto metrů kratší a jelikož helikoptéry mohou stoupat vertikálně, nepotřebuje vzletovou druhá pro letadla. 

Její historie se začala psát v roce 1956, kdy Velká Británie poprvé použila lehké letadlové lodě třídy Colossus s označením Ocean a Theseus k provedení vrtulníkového výsadku za Suezské krize. Nešlo ještě o vrtulníkové lodě jako takové, pouze přestavěné válečné lodě, které mohly posloužit svému účelu.

Za první vrtulníkové výsadkové lodě na světě se proto považují až přestavěné britské letadlové lodě třídy Centaur, Albion a Bulwark. Ty inspirovaly americké námořnictvo, které nejprve přestavělo letadlovou loď Thetis Bay a následně upravilo letadlové lodě Boxer, Princeton a Valley Forge, které byly nasazeny za války ve Vietnamu.

Američanům se výhody vrtulníkových lodí líbily. Jsou levnější na konstrukci i provoz, není třeba přizpůsobovat paluby jednotlivým strojům jako v případě stíhaček na letadlových lodích, a jsou skvělou obranou proti ponorkám. Rozhodli se proto začít s přímou výstavbou vlastních vrtulníkových lodí určenou přímo pro tento účel.

Na konci devadesátých let proto spatřily světlo světa první čistokrevné vrtulníkové lodě třídy Iwo Jima, které následovaly lodě třídy Tarawa a třídy Wasp. Zatím nejnovějším přírůstkem do rodiny amerických vrtulníkových lodí jsou plavidla třídy America, které poskytují prostor zheuba 40 vrtulníkům a letadlům. USS America a USS Tripoli totiž na palubě ponesou i letouny F-35B Joint Strike Fighter s krátkým startem a kolmým přistáním.

Spojené státy a Británie ale nejsou jediné země, které vrtulníkové lodě vlastní. Dvě má ve výbavě také Austrálie, Egypt, jednu Španělsko, Severní Korea, tři Francie a čtyři Japonsko. U posledních dvou zmíněných zemí se ale na chvíli zastavíme.

Vrtulníkové lodě francouzského námořnictva jsou spojovány zejména s konfliktem na Ukrajině. Nesou totiž třídní označení Mistral a o jejich koupi projevilo zájem Rusko. Poté, co co došlo k anexi poloostrova Krym, ale Francie od prodeje těchto lodí upustila.

Zajímavá je i role vrtulníkových lodí v arzenálu Japonska. Na rozdíl od letadlových lodí neporušují pacifistickou ústavu, která zakazuje, aby Japonsko disponovalo letadlovými loděmi, které mohou sloužit k útoku na jiné země. Proto má k dispozici hned čtyři kusy těchto lodí, přičemž nejnovější přírůstek, Izumo, si co do velikosti nezadá s válečnými loděmi ze druhé světové války. Na palubě pojme až tisícičlenný personál a 14 vrtulníků.

V mnoha statistikách jsou celosvětové počty vrtulníkových lodí nesprávně zaměňovány s letadlovými loděmi a vzhledem k tomu, že některá plavidla umožňují startovat helikoptérám i stíhačkám, těžko se správně stanovuje jejich počet. Na světě jich ale není o moc víc než čistokrevných letadlových lodí, kterých je necelých 20. V případě vrtulníkových lodí je toto číslo jen o pár jednotek vyšší.

Související

NATO, ilustrační fotografie. Analýza

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

Armáda Americká armáda (U.S. ARMY) Americká armáda (U.S. Navy) Japonská armáda

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 33 minutami

před 56 minutami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy