Zbraň, o které se nemluví? Tyhle lodě měly změnit dějiny, místo toho slouží jako záplaty poraženým zemím

Jak už název napovídá, vrtulníková loď se na rozdíl od letadlové zaměřuje zejména na dopravu a podporu při útoku helikoptér. Principiálně není od letadlové lodi o moc rozdílná, oproti letadlovým lodím je lehčí, zhruba o sto metrů kratší a jelikož helikoptéry mohou stoupat vertikálně, nepotřebuje vzletovou druhá pro letadla. 

Její historie se začala psát v roce 1956, kdy Velká Británie poprvé použila lehké letadlové lodě třídy Colossus s označením Ocean a Theseus k provedení vrtulníkového výsadku za Suezské krize. Nešlo ještě o vrtulníkové lodě jako takové, pouze přestavěné válečné lodě, které mohly posloužit svému účelu.

Za první vrtulníkové výsadkové lodě na světě se proto považují až přestavěné britské letadlové lodě třídy Centaur, Albion a Bulwark. Ty inspirovaly americké námořnictvo, které nejprve přestavělo letadlovou loď Thetis Bay a následně upravilo letadlové lodě Boxer, Princeton a Valley Forge, které byly nasazeny za války ve Vietnamu.

Američanům se výhody vrtulníkových lodí líbily. Jsou levnější na konstrukci i provoz, není třeba přizpůsobovat paluby jednotlivým strojům jako v případě stíhaček na letadlových lodích, a jsou skvělou obranou proti ponorkám. Rozhodli se proto začít s přímou výstavbou vlastních vrtulníkových lodí určenou přímo pro tento účel.

Na konci devadesátých let proto spatřily světlo světa první čistokrevné vrtulníkové lodě třídy Iwo Jima, které následovaly lodě třídy Tarawa a třídy Wasp. Zatím nejnovějším přírůstkem do rodiny amerických vrtulníkových lodí jsou plavidla třídy America, které poskytují prostor zheuba 40 vrtulníkům a letadlům. USS America a USS Tripoli totiž na palubě ponesou i letouny F-35B Joint Strike Fighter s krátkým startem a kolmým přistáním.

Spojené státy a Británie ale nejsou jediné země, které vrtulníkové lodě vlastní. Dvě má ve výbavě také Austrálie, Egypt, jednu Španělsko, Severní Korea, tři Francie a čtyři Japonsko. U posledních dvou zmíněných zemí se ale na chvíli zastavíme.

Vrtulníkové lodě francouzského námořnictva jsou spojovány zejména s konfliktem na Ukrajině. Nesou totiž třídní označení Mistral a o jejich koupi projevilo zájem Rusko. Poté, co co došlo k anexi poloostrova Krym, ale Francie od prodeje těchto lodí upustila.

Zajímavá je i role vrtulníkových lodí v arzenálu Japonska. Na rozdíl od letadlových lodí neporušují pacifistickou ústavu, která zakazuje, aby Japonsko disponovalo letadlovými loděmi, které mohou sloužit k útoku na jiné země. Proto má k dispozici hned čtyři kusy těchto lodí, přičemž nejnovější přírůstek, Izumo, si co do velikosti nezadá s válečnými loděmi ze druhé světové války. Na palubě pojme až tisícičlenný personál a 14 vrtulníků.

V mnoha statistikách jsou celosvětové počty vrtulníkových lodí nesprávně zaměňovány s letadlovými loděmi a vzhledem k tomu, že některá plavidla umožňují startovat helikoptérám i stíhačkám, těžko se správně stanovuje jejich počet. Na světě jich ale není o moc víc než čistokrevných letadlových lodí, kterých je necelých 20. V případě vrtulníkových lodí je toto číslo jen o pár jednotek vyšší.