Unikátní mise k asteroidu může začít, tvrdí NASA. Lidstvo zachráněno?

"V minulosti jsme našli, aniž bychom po nich pátrali, 14 asteroidů spadajících do kategorie velikosti od sedmi do deseti metrů, kterou diktuje kapacita záchytného 'pytle' a vesmírného plavidla, jež ho má vzít do vleku," vysvětlil na tiskové konferenci Paul Chodas z úřadu NASA. "Z těchto 14 asteroidů máme tři, které bychom měli během příštího roku posoudit, a pokud všechno půjde dobře, stanou se kandidáty na možný cíl mise," dodal.

Mise staví na myšlence zachytit malý asteroid, odtáhnout ho stranou a převést na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Tam by se následně mohli vydat astronauti, asteroid odpálit a odebrat vzorky, s nimiž by se vrátili na Zem.

Co by se stalo, kdyby na Zemi dopadl asteroid o velikosti 400 metrů (úhel 90 stupňů, místo dopadu - moře)? Asteroid by se začal rozpadat asi 11 kilometrů nad zemským povrchem. Na Zemi by dopadl v několika kusech rychlostí asi 13,9 kilometrů za sekundu.To znamená energii 6.23 x 103 megatun.

Naše planeta by zásahem asteroidu příliš neutrpěla. Ztratila by jen zanedbatelné množství energie, ani by se nezměnila její osa nebo rotace. Náraz by Zemi ani nevychýlil z její oběžné dráhy kolem Slunce. Kráter, který by vznikl pod mořskou hladinou, by měřil v průměru 11 kilometrů.

Oč menší paseku by asteroid udělal s planetou, o to horší by byly následky, které by jeho pád znamenal pro lidi. Asi minutu po jeho dopadu by se začala třást země silou 6,8 na Richterově škále. To znamená, že 300 kilometrů od místa dopadu by byly otřesy docela silně cítit, ale nebylo by to nic děsivého. Padaly by talíře, zastavily by se kyvadlové hodiny.

Dvanáct minut po dopadu asteroidu do moře by dorazila tlaková vlna. I 300 kilometrů od místa dopadu by byla slyšet silou 70 decibelů – stejně jako hlučná silnice. Vítr způsobený zvukovou vlnou by měl rychlost téměř 13 m/s. Zdaleka nejhorší důsledky pádu asteroidu do moře by byla tsunami. Podle propočtů by mohla podle výšky mořského dna mít maximální výšku 50 centimetrů – 38 metrů. 

Tragédií by bylo, kdyby asteroid zasáhl nějakou obydlenou oblast. Zcela by zničil 7 kilometrů čtverečních, tam by zbyl jen kráter hluboký přes 500 metrů. Stavby v okolí desítek kilometrů by srovnalo zemětřesení o síle 7,1 Richterovy škály. Praskaly by přehrady, lámaly by se mosty. Vydržely by to jen menší dřevěné stavby. Ty by pak ale smetla tlaková vlna, jejíž rychlost by překonala rychlost zvuku. Vítr by smetl 90 procent stromů, jeho sílu by nevydržely ani ty nejpevnější stavby, snad s výjimkou vojenských bunkrů a jaderných elektráren, které jsou stavěné na ty nejhorší scénáře, informuje national-geographic.cz.