Američtí astronauti by při první misi s přistáním na Měsíci po více než 50 letech měli v roce 2024 strávit na lunárním povrchu šest a půl dne. To je téměř dvojnásobek nejdelších pobytů astronautů při někdejších výpravách v rámci programu Apollo.
Podle serveru Space.com to během virtuálního semináře věnovaného návratu člověka na Měsíc řekla Lindsay Aitchisonová, inženýrka americké vesmírné agentury NASA pracující na vývoji nových skafandrů.
Dva astronauti NASA - předpokládá se, že půjde o muže a ženu - by podle plánů měli uskutečnit asi čtyři "procházky" po měsíčním povrchu. Každá z nich má trvat zhruba šest hodin, tedy dobu typickou pro pracovní směny v otevřeném kosmu posádek Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), uvedla dále Aitchisonová.
Při první misi na Měsíci v rámci nového programu Artemis 3 budou muset astronauti podle inženýrky "šlapat po svých". NASA předpokládá, že větší vozítko bude mít na přirozeném souputníku Země v nejlepším případě až při druhé misi. "Budeme muset spoléhat jen na posádku a na to, kolik toho ujde," poznamenala Aitchisonová.
NASA podle ní počítá s tím, že astronauti budou schopni při každé okružní cestě na měsíčním povrchu překonat vzdálenost zhruba 16 kilometrů. Space.com připomněl, že Neil Armstrong a Buzz Aldrin při misi Apollo 11 ušli během dvou a půl hodiny přibližně kilometr.
Limitujícím faktorem pro nový průzkum Měsíce je schopnost skafandrů udržet astronauty v bezpečí. Mise Apollo přistávaly v rovníkové oblasti, ale mise programu Artemis zamíří na zcela nové místo, do oblasti jižního pólu, kde extrémně nízké teploty mohou být pro skafandry problémem.
Jižní pól Měsíce je velice lákavý, protože vědci potvrdili, že v tamních hlubokých kráterech, kam nikdy nedopadá přímé sluneční světlo, se pod povrchem skrývá vodní led. Budoucí průzkumníci doufají, že takový led může být těžen a zpracováván na pitnou vodu nebo raketové palivo. To by usnadnilo ambicióznější mise ve vesmíru.
Související
Možná jsme na Marsu našli stopy života, oznámila NASA
Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13
NASA , vesmír, Měsíc , vesmir
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák