Nobelovu cenu za chemii získali dva vědci, jejich výzkum DNA pomáhá v boji s rakovinou

Královská švédská akademie věd uvedla, že práce všech tří mužů "poskytuje základní znalosti o tom, jak fungují živé buňky". Jejich výzkum je využíván mimo jiné při vývoji nových způsobů léčby rakoviny, dodala akademie.

Nositelka genetické informace DNA byla považována za stabilní až do 70. let minulého století, kdy Lindahl ukázal, že se může rychlým tempem rozkládat. DNA poškozuje ultrafialové záření a karcinogenní látky. Sancar následně zmapoval mechanismus, který buňky používají k opravě poškození DNA ultrafialovým zářením, a Modrich ukázal, jak buňka opravuje chyby během replikace DNA (tvorbě kopií molekuly DNA) při dělení buněk. Jejich výzkum "nejen prohloubil naše znalosti toho, jak fungujeme, ale zároveň může vést k vývoji léčby, která zachrání životy," dodala švédská akademie.

Lindahl, který se specializuje na výzkum rakoviny, je emeritním ředitelem střediska pro výzkum rakoviny v Británii. "Bylo to pro mne překvapení. Vím, že mé jméno bylo občas zvažováno, ale stejně tak i jména stovek dalších lidí. Jsem velmi šťastný, že jsem byl vybrán," uvedl Lindahl v první reakci na ocenění.

"DNA je denně bombardována ultrafialovým zářením, kyslíkovými radiály a pořád se poškozuje. Aby se genetická informace udržela v dobrém stavu, musím tam probíhat proces opravy DNA, což je enzymatický proces, který poznává, kdy došlo k poškození," uvedl Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Podobným výzkumem se podle něj zabývá množství lidí, nicméně tři ocenění "se zasloužili významně o pochopení, jak problém opravy DNA funguje na molekulární úrovni". "Pakliže se DNA nepodaří opravit, může to vést k pokročilejším mutacím, které vedou typicky k rakovině střeva," dodal Hostomský s tím, že člověk se může takovému poškozování vyvarovat například vyhýbáním se závadným potravinám. K těm řadí zejména uzeniny a látky používané ke konzervaci masa.

V loňském roce Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Steran Hell za vývoj mikroskopu s velmi vysokým rozlišením.