NASA chce letět ke Slunci. Lidstvu má nabídnout novou šanci na budoucnost

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) plánuje vyslat kosmickou sondu ke Slunci. Jejím úkolem bude studovat sluneční vítr a záření, informuje server Science Times. Jedním z cílů mise je ochránit Zemi před potenciálně katastrofickými slunečními událostmi.

Sonda Solar Probe Plus (SSP) se dostane ke slunečnímu povrchu sedmkrát blíže, něž jakákoliv kosmická sonda v minulosti - přiblíží se na vzdálenost pouhých 4 milionů kilometrů. Její akce má pomoci pochopit nebezpečnou sluneční aktivitu, která by mohla ohrozit existenci lidstva.

NASA doufá, že tato mise, která je naplánována na rok 2018, pomůže lépe pochopit sluneční korónu - svrchní vrstvu sluneční atmosféry. Vědci vědí, že samotný povrch Slunce je mnohem chladnější než okrajové oblasti - koróna, ale neví proč. Vědí však, že koróna produkuje masivní sluneční vítr a částice, které bombardují Zemi radiací.

Když radiace pronikne až na naši planetu, ohřívá vnější atmosféru, a přiměje ji expandovat. To znamená, že satelitní signály se snaží proniknout zvětšenou atmosférou, což vede k výpadkům internetu, GPS navigací, satelitní televize i signálu mobilních telefonů.

Solar Probe Plus bude čelit extrémnímu teplo a záření. Bude mít speciálně navržený štít, který bude sondu chránit před slunečním teplem - jde asi o 11,4 centimetru tlustý uhlíkový kompozit, který může odolávat teplotě až 1370 stupňů Celsia. Tepelné zářiče nebo trubice budou chránit vnitřek kosmické lodi. Uvnitř sondy by díky tomu měla zůstat pouze pokojová teplota. Paměť sondy a její elektrické obvody budou také chráněny před škodlivým slunečním zářením.

V extrémních případech může magnetické pole indukované pohybem nabitých slunečních částic vyřadit z činnosti například elektrické rozvodné sítě. Lidstvo, které je existenčně závislé na elektřině, elektronice a satelitech, je tedy slunečními erupcemi snadno zranitelné.

Jedna nedávná studie americké Národní akademie věd odhaduje, že obrovská sluneční událost, která by přišla bez předchozího varování, by mohla způsobit škodu ve výši dvou bilionů dolarů – a to jen ve Spojených státech. Východní pobřeží Spojených států by mohlo být bez proudu až po dobu jednoho roku.

Vědci už dlouho chtěli poslat sondu přes vnější sluneční atmosféru, neboli koronu, aby lépe pochopili sluneční vítr a materiál proudící do naší sluneční soustavy. „Tohle bude naše první mise ke Slunci," řekl Eric Christian, výzkumný pracovník NASA v Goddard Space Flight Center v Marylandu. „Nemůžeme se dostat na samotný povrch Slunce," dodal s tím, že se mise dostane dost blízko, aby odpověděla na tři důležité otázky.

Podle NASA je prvním cílem sledovat tok energie, která pohání koronu. Další je studovat způsoby, jimiž jsou energetické částice zrychlovány a přepravovány. Nakonec bude sonda také zkoumat strukturu a dynamiku magnetických polí slunce.

„Tato mise nám poskytne vhled na kritickou linii Slunce-Země. Data budou klíčem k pochopení a snad i předpovídání kosmického počasí. Dokud nebudeme moci vysvětlit, co se děje v blízkosti Slunce, nebudeme schopni přesně předpovědět dopady počasí, které mohou způsobit zmatek na Zemi,“ dodává NASA.

Související

Fantastický snímek erupce na Slunci

Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?

Představte si, že je září roku 1859. Sedíte u svého telegrafu, když vtom noční oblohu rozzáří polární záře viditelná i v tropech. Vzápětí z vašeho přístroje vyletí sprcha jisker, která vás srazí ze židle a zapálí papíry na stole. Tehdejší telegrafisté zjistili, že mohou posílat zprávy i po odpojení baterií – dráty totiž nabíjela energie z nejsilnější geomagnetické bouře v zaznamenané historii, známé jako Carringtonova událost.
Dosud nejdetailnější snímek Slunce. Na fotografii srovnání s velikostí Spojených států

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce

Vědci představili první snímek Slunce, který pořídil největší sluneční dalekohled na světě – americký Daniel K. Inouye Solar Telescope. Nově pořízený obraz zachycuje povrch naší hvězdy s nebývalou přesností a ukazuje složitou dynamiku Slunce v ohromujících detailech.

Více souvisejících

Slunce NASA vesmir

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 3 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy