Velká záhada rozluštěna: Proč vyhynuli mamuti? Objev může mít revoluční dopady

Londýn – Mamuti v době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byli rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety. Vědci zkoumali vzorky DNA a domnívají se, že odhalili důvod, proč tato obrovská zvířata definitivně vymřela.

Vědci analyzovali starou DNA dnes již vyhynulých zvířat a došli k závěru, že poslední mamuti trpěli zvláštními genetickými nemocemi, kvůli kterým ztratili čich, vyhýbali se společnosti a měli zvláštní lesklou srst, informuje server stanice BBC.

Podle studie byla mamutí DNA v tu dobu už plná chyb. Tato zjištění by podle expertů mohla pomoci ve snaze zachovat některé živočišné druhy, kterým hrozí vymření. „Dnes ve volné přírodě existuje méně než 100 kusů asijského geparda, zbývající populace horské gorily se odhaduje na asi 300. Tato čísla jsou podobná počtům posledních mamutů žijících na ostrově Wrangel v Severním ledovém oceánu asi před 4000 lety,“ píše BBC.

Doktorka Rebekah Rogers z University of California, která vedla výzkum, vysvětluje, že se genomy mamutů v podstatě rozpadly. Podle ní jde o první případ „genomového zhroucení" u jednoho druhu. Právě Wrangel byl podle expertů posledním útočištěm mamutů poté, co vyhynuli na pevnině. „Matematické teorie ukazují, že se u nich hromadily špatné mutace, protože přirozený výběr byl velmi neefektivní,“ vysvětluje odbornice.

Výzkumníci analyzovali genetické mutace nalezené v DNA mamuta z doby před 4000 lety. Pro srovnání použili také DNA mamuta, který žil před asi 45.000 lety, kdy byla populace mnohem větší.

V severní Americe a na Sibiři k vymření mamutů před asi 10 tisíci lety přispěla změna životního prostředí a také lidský lov. Malá populace mamutů však a ostrově žila ještě asi dalších 6 tisíc let. Právě kvůli omezenému počtu kusů se však začaly v genomu objevovat špatné mutace, které vedly k definitnímu zániku tohoto druhu.

Znalost posledních dnů mamutů by mohla pomoci moderním druhům na pokraji vyhynutí, jako jsou pandy, horské gorily a sloni indičtí. Poučení z vymření mamutů je, že jakmile čísla klesnou pod určitou úroveň, genetický zdravotní stav populace může být v ohrožení. 

Genetické testování může být jeden způsob, jak posoudit, zda je úroveň genetické diverzita dostatečná, aby měl druh šanci na přežití. Právě v případě příliš malých populací podle vědců může hrozit podobné genomové zhroucení, které vedlo ke zkáze mamutů. Vědci ale věří, že by tomu teď dokázali předejít.

Související

doba ledová

Vědci zkoumali nelegální slonovinu, test DNA odhalil překvapivou věc

Vzorky DNA odebrané v Kambodži z nelegální slonoviny, odhalily překvapivou věc. Jeden ze vzorků zadržených na místním trhu byl totiž vyroben z mamutího klu. Sbírání DNA vzorků pomáhá ochranářům v boji s pytláky a překupníky. Na výzkumu se podílejí vědci z Edinburské zoo.

Více souvisejících

mamut Příroda Mamuti

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář

Joe Biden v pátek vyjádřil ochotu debatovat se svým pravděpodobným republikánským oponentem Donaldem Trumpem později na podzim. Toto prohlášení bylo dosud nejvyhraněnější Bidenovo stanovisko k této záležitosti. Informace převzala agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy