Velká záhada rozluštěna: Proč vyhynuli mamuti? Objev může mít revoluční dopady

Londýn – Mamuti v době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byli rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety. Vědci zkoumali vzorky DNA a domnívají se, že odhalili důvod, proč tato obrovská zvířata definitivně vymřela.

Vědci analyzovali starou DNA dnes již vyhynulých zvířat a došli k závěru, že poslední mamuti trpěli zvláštními genetickými nemocemi, kvůli kterým ztratili čich, vyhýbali se společnosti a měli zvláštní lesklou srst, informuje server stanice BBC.

Podle studie byla mamutí DNA v tu dobu už plná chyb. Tato zjištění by podle expertů mohla pomoci ve snaze zachovat některé živočišné druhy, kterým hrozí vymření. „Dnes ve volné přírodě existuje méně než 100 kusů asijského geparda, zbývající populace horské gorily se odhaduje na asi 300. Tato čísla jsou podobná počtům posledních mamutů žijících na ostrově Wrangel v Severním ledovém oceánu asi před 4000 lety,“ píše BBC.

Doktorka Rebekah Rogers z University of California, která vedla výzkum, vysvětluje, že se genomy mamutů v podstatě rozpadly. Podle ní jde o první případ „genomového zhroucení" u jednoho druhu. Právě Wrangel byl podle expertů posledním útočištěm mamutů poté, co vyhynuli na pevnině. „Matematické teorie ukazují, že se u nich hromadily špatné mutace, protože přirozený výběr byl velmi neefektivní,“ vysvětluje odbornice.

Výzkumníci analyzovali genetické mutace nalezené v DNA mamuta z doby před 4000 lety. Pro srovnání použili také DNA mamuta, který žil před asi 45.000 lety, kdy byla populace mnohem větší.

V severní Americe a na Sibiři k vymření mamutů před asi 10 tisíci lety přispěla změna životního prostředí a také lidský lov. Malá populace mamutů však a ostrově žila ještě asi dalších 6 tisíc let. Právě kvůli omezenému počtu kusů se však začaly v genomu objevovat špatné mutace, které vedly k definitnímu zániku tohoto druhu.

Znalost posledních dnů mamutů by mohla pomoci moderním druhům na pokraji vyhynutí, jako jsou pandy, horské gorily a sloni indičtí. Poučení z vymření mamutů je, že jakmile čísla klesnou pod určitou úroveň, genetický zdravotní stav populace může být v ohrožení. 

Genetické testování může být jeden způsob, jak posoudit, zda je úroveň genetické diverzita dostatečná, aby měl druh šanci na přežití. Právě v případě příliš malých populací podle vědců může hrozit podobné genomové zhroucení, které vedlo ke zkáze mamutů. Vědci ale věří, že by tomu teď dokázali předejít.

Související

doba ledová

Vědci zkoumali nelegální slonovinu, test DNA odhalil překvapivou věc

Vzorky DNA odebrané v Kambodži z nelegální slonoviny, odhalily překvapivou věc. Jeden ze vzorků zadržených na místním trhu byl totiž vyroben z mamutího klu. Sbírání DNA vzorků pomáhá ochranářům v boji s pytláky a překupníky. Na výzkumu se podílejí vědci z Edinburské zoo.

Více souvisejících

mamut Příroda Mamuti

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy