Velká záhada rozluštěna: Proč vyhynuli mamuti? Objev může mít revoluční dopady

Londýn – Mamuti v době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byli rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety. Vědci zkoumali vzorky DNA a domnívají se, že odhalili důvod, proč tato obrovská zvířata definitivně vymřela.

Vědci analyzovali starou DNA dnes již vyhynulých zvířat a došli k závěru, že poslední mamuti trpěli zvláštními genetickými nemocemi, kvůli kterým ztratili čich, vyhýbali se společnosti a měli zvláštní lesklou srst, informuje server stanice BBC.

Podle studie byla mamutí DNA v tu dobu už plná chyb. Tato zjištění by podle expertů mohla pomoci ve snaze zachovat některé živočišné druhy, kterým hrozí vymření. „Dnes ve volné přírodě existuje méně než 100 kusů asijského geparda, zbývající populace horské gorily se odhaduje na asi 300. Tato čísla jsou podobná počtům posledních mamutů žijících na ostrově Wrangel v Severním ledovém oceánu asi před 4000 lety,“ píše BBC.

Doktorka Rebekah Rogers z University of California, která vedla výzkum, vysvětluje, že se genomy mamutů v podstatě rozpadly. Podle ní jde o první případ „genomového zhroucení" u jednoho druhu. Právě Wrangel byl podle expertů posledním útočištěm mamutů poté, co vyhynuli na pevnině. „Matematické teorie ukazují, že se u nich hromadily špatné mutace, protože přirozený výběr byl velmi neefektivní,“ vysvětluje odbornice.

Výzkumníci analyzovali genetické mutace nalezené v DNA mamuta z doby před 4000 lety. Pro srovnání použili také DNA mamuta, který žil před asi 45.000 lety, kdy byla populace mnohem větší.

V severní Americe a na Sibiři k vymření mamutů před asi 10 tisíci lety přispěla změna životního prostředí a také lidský lov. Malá populace mamutů však a ostrově žila ještě asi dalších 6 tisíc let. Právě kvůli omezenému počtu kusů se však začaly v genomu objevovat špatné mutace, které vedly k definitnímu zániku tohoto druhu.

Znalost posledních dnů mamutů by mohla pomoci moderním druhům na pokraji vyhynutí, jako jsou pandy, horské gorily a sloni indičtí. Poučení z vymření mamutů je, že jakmile čísla klesnou pod určitou úroveň, genetický zdravotní stav populace může být v ohrožení. 

Genetické testování může být jeden způsob, jak posoudit, zda je úroveň genetické diverzita dostatečná, aby měl druh šanci na přežití. Právě v případě příliš malých populací podle vědců může hrozit podobné genomové zhroucení, které vedlo ke zkáze mamutů. Vědci ale věří, že by tomu teď dokázali předejít.

Související

doba ledová

Vědci zkoumali nelegální slonovinu, test DNA odhalil překvapivou věc

Vzorky DNA odebrané v Kambodži z nelegální slonoviny, odhalily překvapivou věc. Jeden ze vzorků zadržených na místním trhu byl totiž vyroben z mamutího klu. Sbírání DNA vzorků pomáhá ochranářům v boji s pytláky a překupníky. Na výzkumu se podílejí vědci z Edinburské zoo.

Více souvisejících

mamut Příroda Mamuti

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 5 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy