Chmurná budoucnost: Tři čtvrtiny světa zažijí do roku 2100 vlnu vražedných veder

Informace, že americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatické dohody přijaté na summitu v Paříži, vyvolaly pořádný rozruch. O pravdivosti globálního oteplování se vedou bouřlivé debaty. Podle konspiračních teoretiků, mezi které lze zařadit právě Trumpa nebo českého exprezidenta Václava Klause, je celá situace uměle vykonstruovaná vládními organizacemi tak, aby byly schopny vydělávat na nových tzv. zelených produktech, které mají být k prostředí šetrnější než ty stávající. Podle vědců je to ale úplně jinak.

V roce 2012 Trump na Twitteru napsal, že „koncept globálního oteplování byl vytvořen Číňany ve prospěch Číny, aby způsobil nekonkurenceschopnost amerického průmyslu.“ Později řekl, že to byl „vtip". V podobných komentářích pokračoval i v dalších letech. V roce 2014 tvrdil, že „velmi drahé kecy o globálním oteplování musí skončit. Naše planeta mrzne, teď máme rekordně nízké teploty a naši vědci na globální oteplování uvízli v ledu“. Poněkud nesprávnou logiku, že „je teď chladno v typicky teplých oblastech, což dokazuje, že globální oteplování neexistuje“, používal v komentářích i v letech 2013 a 2014. „Globální oteplování je drahý podvod!“ nechal se slyšet.

A co na globální oteplování říkají přední vědci? Nová studie Nature Climate Change (Přírodní klimatické změny), ze které cituje server IFL Science, varuje před nekontrolovatelným globálním oteplováním. Konkrétně uvádí, že pokud nebudou přijata žádná závažná opatření vedoucí ke snížení skleníkových plynů (GHG), pak téměř tři čtvrtiny světové populace zažijí do roku 2100 život ohrožující horka.

Tato „vlna horka“ má několik různých definic, je možné si ji ale zjednodušeně představit tak, že se teplota po dobu několika dnů nebo týdnů v určitém místě bude neustále pohybovat nad průměrem. Tyto vlny veder s sebou přinášejí sucho, požáry, a zvýšené riziko přenosu onemocnění - sám teplotní stres může také způsobit orgánové selhání.

Ačkoli se vždy během vlny veder dají očekávat úmrtí v určitých demografických skupinách – především u lidí se špatným zdravotním stavem nebo starších lidí - nedávné vlny veder přinesly více úmrtí, než by se dalo očekávat. A podle vědců se bude v budoucnu intenzita veder, a tedy i počet úmrtí, dramaticky zvyšovat.

Tato studie zkoumala dokumenty z let 1980 až 2014 a zjistila, že existuje 783 případů „nadbytečných úmrtí lidí“ spojených s vlnami veder v 36 různých zemích. Tým pod vedením University of Hawai také určil jakousi hranici, kdy dochází k tomuto nadbytečnému úmrtí. Vědci tvrdí, že alespoň 30 procent světové populace má v současné době zkušenosti s podmínkami nad touto hranicí po dobu nejméně 20 dnů v roce.

Tým také zjistil, že i kdyby došlo k drastickému snížení skleníkových plynů, 48 procent světa by tyto smrtelné podmínky do konce tohoto století na vlastní kůži pocítilo. Pokud nebudou přijata žádná opatření, tedy pokud dohoda z Paříže selže a nebude nahrazena jinou, 74 procent světové populace bude těmito nadměrnými podmínkami zasaženo do roku 2100.

V té době bude planeta bude domovem pro zhruba 11,2 miliardy lidí, což znamená, že 8,3 miliardy lidí budou prožívat potenciálně smrtelné vlny horka po dobu nejméně tří týdnů v roce. Předchozí studie ukázaly, že nejvíce zasaženi budou ti, kteří žijí na Středním východě a v subsaharské Africe, na problémy se ale musí připravit také třeba Spojené státy. „Pokud žijete v Americe, pak se nebojte, můžete být jedním z těch šťastných států, které se namísto toho ke konci století ocitnou pod vodou,“ dodává server.

Související

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Ilustrační foto

Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.

Více souvisejících

globální oteplování ,  Teplotní rekordy ,  Vědci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 9 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

včera

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy