Chmurná budoucnost: Tři čtvrtiny světa zažijí do roku 2100 vlnu vražedných veder

Informace, že americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatické dohody přijaté na summitu v Paříži, vyvolaly pořádný rozruch. O pravdivosti globálního oteplování se vedou bouřlivé debaty. Podle konspiračních teoretiků, mezi které lze zařadit právě Trumpa nebo českého exprezidenta Václava Klause, je celá situace uměle vykonstruovaná vládními organizacemi tak, aby byly schopny vydělávat na nových tzv. zelených produktech, které mají být k prostředí šetrnější než ty stávající. Podle vědců je to ale úplně jinak.

V roce 2012 Trump na Twitteru napsal, že „koncept globálního oteplování byl vytvořen Číňany ve prospěch Číny, aby způsobil nekonkurenceschopnost amerického průmyslu.“ Později řekl, že to byl „vtip". V podobných komentářích pokračoval i v dalších letech. V roce 2014 tvrdil, že „velmi drahé kecy o globálním oteplování musí skončit. Naše planeta mrzne, teď máme rekordně nízké teploty a naši vědci na globální oteplování uvízli v ledu“. Poněkud nesprávnou logiku, že „je teď chladno v typicky teplých oblastech, což dokazuje, že globální oteplování neexistuje“, používal v komentářích i v letech 2013 a 2014. „Globální oteplování je drahý podvod!“ nechal se slyšet.

A co na globální oteplování říkají přední vědci? Nová studie Nature Climate Change (Přírodní klimatické změny), ze které cituje server IFL Science, varuje před nekontrolovatelným globálním oteplováním. Konkrétně uvádí, že pokud nebudou přijata žádná závažná opatření vedoucí ke snížení skleníkových plynů (GHG), pak téměř tři čtvrtiny světové populace zažijí do roku 2100 život ohrožující horka.

Tato „vlna horka“ má několik různých definic, je možné si ji ale zjednodušeně představit tak, že se teplota po dobu několika dnů nebo týdnů v určitém místě bude neustále pohybovat nad průměrem. Tyto vlny veder s sebou přinášejí sucho, požáry, a zvýšené riziko přenosu onemocnění - sám teplotní stres může také způsobit orgánové selhání.

Ačkoli se vždy během vlny veder dají očekávat úmrtí v určitých demografických skupinách – především u lidí se špatným zdravotním stavem nebo starších lidí - nedávné vlny veder přinesly více úmrtí, než by se dalo očekávat. A podle vědců se bude v budoucnu intenzita veder, a tedy i počet úmrtí, dramaticky zvyšovat.

Tato studie zkoumala dokumenty z let 1980 až 2014 a zjistila, že existuje 783 případů „nadbytečných úmrtí lidí“ spojených s vlnami veder v 36 různých zemích. Tým pod vedením University of Hawai také určil jakousi hranici, kdy dochází k tomuto nadbytečnému úmrtí. Vědci tvrdí, že alespoň 30 procent světové populace má v současné době zkušenosti s podmínkami nad touto hranicí po dobu nejméně 20 dnů v roce.

Tým také zjistil, že i kdyby došlo k drastickému snížení skleníkových plynů, 48 procent světa by tyto smrtelné podmínky do konce tohoto století na vlastní kůži pocítilo. Pokud nebudou přijata žádná opatření, tedy pokud dohoda z Paříže selže a nebude nahrazena jinou, 74 procent světové populace bude těmito nadměrnými podmínkami zasaženo do roku 2100.

V té době bude planeta bude domovem pro zhruba 11,2 miliardy lidí, což znamená, že 8,3 miliardy lidí budou prožívat potenciálně smrtelné vlny horka po dobu nejméně tří týdnů v roce. Předchozí studie ukázaly, že nejvíce zasaženi budou ti, kteří žijí na Středním východě a v subsaharské Africe, na problémy se ale musí připravit také třeba Spojené státy. „Pokud žijete v Americe, pak se nebojte, můžete být jedním z těch šťastných států, které se namísto toho ke konci století ocitnou pod vodou,“ dodává server.

Související

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

Více souvisejících

globální oteplování Teplotní rekordy Vědci

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy