Chmurná budoucnost: Tři čtvrtiny světa zažijí do roku 2100 vlnu vražedných veder

Informace, že americký prezident Donald Trump odstoupil od klimatické dohody přijaté na summitu v Paříži, vyvolaly pořádný rozruch. O pravdivosti globálního oteplování se vedou bouřlivé debaty. Podle konspiračních teoretiků, mezi které lze zařadit právě Trumpa nebo českého exprezidenta Václava Klause, je celá situace uměle vykonstruovaná vládními organizacemi tak, aby byly schopny vydělávat na nových tzv. zelených produktech, které mají být k prostředí šetrnější než ty stávající. Podle vědců je to ale úplně jinak.

V roce 2012 Trump na Twitteru napsal, že „koncept globálního oteplování byl vytvořen Číňany ve prospěch Číny, aby způsobil nekonkurenceschopnost amerického průmyslu.“ Později řekl, že to byl „vtip". V podobných komentářích pokračoval i v dalších letech. V roce 2014 tvrdil, že „velmi drahé kecy o globálním oteplování musí skončit. Naše planeta mrzne, teď máme rekordně nízké teploty a naši vědci na globální oteplování uvízli v ledu“. Poněkud nesprávnou logiku, že „je teď chladno v typicky teplých oblastech, což dokazuje, že globální oteplování neexistuje“, používal v komentářích i v letech 2013 a 2014. „Globální oteplování je drahý podvod!“ nechal se slyšet.

A co na globální oteplování říkají přední vědci? Nová studie Nature Climate Change (Přírodní klimatické změny), ze které cituje server IFL Science, varuje před nekontrolovatelným globálním oteplováním. Konkrétně uvádí, že pokud nebudou přijata žádná závažná opatření vedoucí ke snížení skleníkových plynů (GHG), pak téměř tři čtvrtiny světové populace zažijí do roku 2100 život ohrožující horka.

Tato „vlna horka“ má několik různých definic, je možné si ji ale zjednodušeně představit tak, že se teplota po dobu několika dnů nebo týdnů v určitém místě bude neustále pohybovat nad průměrem. Tyto vlny veder s sebou přinášejí sucho, požáry, a zvýšené riziko přenosu onemocnění - sám teplotní stres může také způsobit orgánové selhání.

Ačkoli se vždy během vlny veder dají očekávat úmrtí v určitých demografických skupinách – především u lidí se špatným zdravotním stavem nebo starších lidí - nedávné vlny veder přinesly více úmrtí, než by se dalo očekávat. A podle vědců se bude v budoucnu intenzita veder, a tedy i počet úmrtí, dramaticky zvyšovat.

Tato studie zkoumala dokumenty z let 1980 až 2014 a zjistila, že existuje 783 případů „nadbytečných úmrtí lidí“ spojených s vlnami veder v 36 různých zemích. Tým pod vedením University of Hawai také určil jakousi hranici, kdy dochází k tomuto nadbytečnému úmrtí. Vědci tvrdí, že alespoň 30 procent světové populace má v současné době zkušenosti s podmínkami nad touto hranicí po dobu nejméně 20 dnů v roce.

Tým také zjistil, že i kdyby došlo k drastickému snížení skleníkových plynů, 48 procent světa by tyto smrtelné podmínky do konce tohoto století na vlastní kůži pocítilo. Pokud nebudou přijata žádná opatření, tedy pokud dohoda z Paříže selže a nebude nahrazena jinou, 74 procent světové populace bude těmito nadměrnými podmínkami zasaženo do roku 2100.

V té době bude planeta bude domovem pro zhruba 11,2 miliardy lidí, což znamená, že 8,3 miliardy lidí budou prožívat potenciálně smrtelné vlny horka po dobu nejméně tří týdnů v roce. Předchozí studie ukázaly, že nejvíce zasaženi budou ti, kteří žijí na Středním východě a v subsaharské Africe, na problémy se ale musí připravit také třeba Spojené státy. „Pokud žijete v Americe, pak se nebojte, můžete být jedním z těch šťastných států, které se namísto toho ke konci století ocitnou pod vodou,“ dodává server.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

globální oteplování Teplotní rekordy Vědci

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 34 minutami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy