Musíme se chránit před mimozemšťany, tvrdí NASA. Za královský plat shání nové zaměstnance

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) hledá nové zaměstnance. Ti by měli chránit planetu Zemi před cizorodými mimozemskými vlivy a na oplátku by měli zajistit, aby potencionálně cizorodé látky ze Země neohrozily jiná vesmírná tělesa.

Americká NASA podle britského serveru Independent shání dobrovolníky. Chce je zaměstnat jako obránce před mimozemskou invazí. Oficiálním názvem pozice je "úředník planetární ochrany", práci budete vykonávat na "full-time". Hlavní náplní práce by mělo být zajištění toho, aby lidé nezamořovali další planety a měsíce, stejně jako zajištění toho, aby mimozemšťané "neinfikovali" Zemi cizorodými částicemi. 

Pokud vás po přijímacím pohovoru přijmou, rázem se stáváte boháči. Šestimístná částka 187 tisíc dolarů (více než 4 miliony korun) ročně a navrch další benefity jsou jen základním platem, na který si ochránci Země přijdou. 

"NASA zajišťuje politiky planetární ochrany, platné pro všechny kosmické lety, které mohou úmyslně nebo neúmyslně přenášet pozemské organismy a organické složky na planety nebo jiná tělesa sluneční soustavy a pro jakoukoli misi využívají kosmickou loď, která má být vrácena na Zem a její biosféru se vzorky z mimozemských cílů průzkumu," stojí v popisu pozice.

Zatím se počítá s tříletou službou, existuje ale možnost, že vám kontrakt prodlouží na pět let. Nabídka vychází z americké dohody z roku 1967 (Outer Space Treaty), ve které se zavazuje v další vesmírný výzkum s tím, že se při něm vyvaruje kontaminaci a Země a nepříznivým změnám v životním prostředí Země, které by mimozemské částice mohly způsobit. 

Nový zaměstnanec si bude muset dávat pozor na to, aby potencionálně nebezpečné částice ze Země nedopravil na další místa ve vesmíru, třeba na naši nejbližší planetu Mars. Vědci totiž věří, že v budoucnu by na Marsu mohl vzniknout život.

První misí nového zaměstnance by mohla být expedice na jeden z měsíců planety Saturn, na Europu. Misi už schválil americký Kongres, hlavní cílí mise by mělo být zjištění, zda by se na tělesu v budoucnu nemohlo žít. Vyslaná sonda by mohla narazit do povrchu měsíce, a na to by měl nový zaměstnanec být připraven a vyškolen. 

Stát se ochráncem nemůže každý. Uchazeč musí alespoň rok pracovat ve službách státu, musí být zběhlý ve znalostech fyziky, inženýringu a matematiky. Měl by mít přehled i o "planetární ochraně". Větší šanci na úspěch budou mít také kandidáti, kteří prokáží diplomatické dovednosti. To se týká zejména vyjednání nebo rozhodnutí o nejlepší možné strategii v extrémně obtížných situacích.

Uchazeč v případě přijetí podstoupí bezpečnostní prověrkou na stupni "tajné". Pokud vás to ještě neodradilo a chtěli byste se přihlásit, možná vám to vymluví poslední podmínka. Hlásit se mohou pouze američtí občané. 

Související

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

Více souvisejících

NASA vesmir mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 3 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy