Ledová koule, diamanty a skleněný déšť. Jaké jsou nejbizarnější planety vesmíru?

Ledová koule

OGLE-2016-BLG-1195Lb, známá také jako Ledová koule je planeta, kterou najdete zhruba 13 000 světelných let od naší sluneční soustavy. Její teplota se pohybuje mezi -220°C a 186°C. Mnozí si teď jistě vzpomenou na Star Wars a planetu Hoth. Zdá se, že veškerý led na planetě je tvořen čerstvou vodou. Bohužel se zdá, že lidstvo nebude nikdy schopno těchto zásob využít. Nebo alespoň ne v nejbližší době. Vzdálenost této planety je pro naší současnou technologii totiž nepřekonatelnou překážkou.

Nažhavená planeta

KELT-9b je oficiálním názvem nejžhavější planety, kterou lidstvo zatím našlo. Pluje vesmírem asi 650 světelných let od nás a je pevně přimknutá ke své hvězdě. Je to plynný obr, asi třikrát větší, než náš Jupiter a konstantně žhne teplotou 4315°C. Jen pro porovnání, povrchová teplota našeho Slunce je asi 5500°C. To není zas o tolik více. KELT-9b však před sebou na vesmírné poměry nemá dlouhou budoucnost. Během "pouhých" několika milionů let kompletně vyhoří, zmizí a zanechá svou hvězdu osamocenou.

Vodní svět

GJ 1214b je obrovský "vodní svět" velký asi trojnásobně oproti naší planetě. Najdete ho 42 světelných let od sluneční soustavy. A proč zrovna vodní svět? Veškerá voda na planetě Zemi tvoří asi 0,05% její hmotnosti. Na zmiňované planetě je to masivních 10%.

Odhaduje se, že na této exoplanetě existují oceány, které mohou dosahovat až hloubky 1600 kilometrů. To dělá z nejhlubšího místa na naší zemi Mariánského příkopu (11 km) drobný bazének. V současnosti jsme na naší vlastní planetě prozkoumali důkladně asi 5% oceánů a našli mnoho podivných tvorů. Představte si, co všechno může být tady!

Diamantová planeta

Planeta PSR J1719-1438 b je asi tak pětkrát větší, než planeta Země a tvoří ji čistý diamant. Vznikla primárně z uhlíku a díky nesmírnému tlaku se uhlík nyní přeměnil v diamanty. Než si však sbalíte kufry a vydáte se těžit, je třeba upozornit na jeden nemilý detail. Obří diamantová koule proplouvá vesmírem ve vzdálenosti 4000 světelných roků od nás.

Kepler-16b, v podstatě Tatooine

Vracíme se ke Star Wars. Kepler-16b je jednou z velmi vzácných exoplanet, který existují v binárním hvězdném systému. To znamená, že byste tam na obloze našli dvě slunce. Je od nás vzdálená asi 200 světelných let a oběh kolem dvou hvězd jí zabere 627 let. Jakkoliv připomíná slavnou písečnou planetu, vězte, že jedna zásadní věc jí chybí. Bohužel je potvrzené, že by na ní nepřežil žádný život.

Sežehnutý svět

Další Kepler na našem seznamu, tentokrát s přídomkem 10b. Je to zatím nejmenší exoplaneta, kterou jsme objevili a věří se, že je celý povrch pokrytý oceány lávy. Je asi tak 560 světelných let od Země a její teplota se pohybuje kolem 1400°C. Důsledkem toho se kamenitý povrch planety rozpustil. Vzhledem k hustotě planety se odhaduje, že je tvořena z velké části z železa. Díky tomu má láva světlejší a výraznější odstín červené.

Temná planeta

TrES-2b je nejtemnější exoplaneta, kterou se podařilo najít. S nadsázkou je možné říci, že kdyby byla ještě o kousek temnější, už bychom ji nenašli. Odráží pouhé 1% světla. To znamená, že je tmavší, než uhlí nebo černá akrylová barva. Přináší tak zajímavou otázku - kolik planet v naší blízkosti nevidíme jen proto, že jsou takto tmavé?

Temná planeta se nachází 750 světelných roků daleko a její atmosféra obsahuje vypařený sodík, draslík a oxid titanu. Všechny jmenované prvky  světlo neodráží, nýbrž absorbují. I přesto se zatím nepodařilo vysvětlit jaké další faktory se na temnosti planety podílí.

Planeta, kde prší sklo

HD 189733b je jednou z nejpodivnějších planet na seznamu podivných planet. Je nám vzdálená 63 světelných let a konstantně tam prší sklo. Rovně. Přesně tak, na této pekelné planetě dosahují větry až rychlosti 8700 km/h, což způsobuje podivné směry deště. V atmosféře planety je vysoká koncentrace křemíků, což způsobuje, že z ní doslova prší roztavené sklo, které poté před dopadem tuhne. Představte si být uprostřed takové bouře. Kusy skla by vás úplně rozcupovaly!

Planeta, kde sněží kameny

Pokud jste neměli dost pršícího skla, vydejte se na planetu CoRoT-7b. Tady totiž sněží kamení. Strana, která je čelem k hvězdě planety dosahuje teploty 2200°C, ta odvrácená padá teplotou až k -210°C. Láva na jedné straně je tak žhavá, že se vypařuje stejně, jako u nás voda. To způsobuje vznik "kamenných mraků", které pak na druhé straně prostě sněží kamení.