ROZHOVOR | Může vás z leknutí „trefit šlak“ a co je němá mrtvice? Neurolog hovoří o nemoci, která hrozí téměř každému

Jaké jsou bezprostřední symptomy mrtvice?Mezi hlavní a nejdůležitější příznaky mrtvice patří náhle vzniklá porucha hybnosti končetin, pokleslý ústní koutek a porucha srozumitelnosti řeči. K dalším příznakům může patřit porucha citlivosti na polovině těla, rozostření zraku a atypická bolest hlavy.

Co se myslí atypickou bolestí hlavy?Jde o náhle vzniklou intenzivní bolest hlavy, kterou nemocný dosud nikdy v životě netrpěl. Je často doprovázená zvracením, závratěmi a poruchami vědomí.

A jsou příznaky, které nás mohou varovat několik dní předem?Někdy nemocný může pociťovat chvilkové brnění nebo oslabení hybnosti na polovině těla nebo mít krátkodobý výpadek zraku na jednom oku či jen části zorného pole. Tyto příznaky mohou avizovat hrozící nebezpečí vzniku cévní mozkové příhody a měli by vést nemocného k okamžitému vyhledání lékařské pomoci.

Infarkt myokardu může člověk prodělat, aniž by o něm věděl. Stává se to i u mozkové příhody?Ano, může se to stát a hovoříme potom o klinicky němém iktu. To znamená, že pacient nemá žádné příznaky a my při zobrazení mozku (počítačová tomografie nebo magnetická rezonance) nalezneme známky proběhlého nedokrvení mozkové tkáně.

Které skupiny obyvatel jsou mrtvicí ohrožený více?Ohroženi jsou zejména nemocní s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, vysokým cholesterolem a onemocněním srdce a cév. Dále kuřáci a obézní lidé s malou fyzickou aktivitou.

Jakou roli hraje dědičnost?Genetická determinance je jedním z neovlivnitelných rizikových faktorů cévní mozkové příhody, ale nepatří mezi nejvýznamnější.

Týká se mrtvice pouze starších ročníků, nebo máte i mladé pacienty či dokonce děti?Cévní mozková příhoda postihuje v převážné většině nemocné vyššího věku, zejména nad 65 let, protože s narůstajícím věkem cévních mozkových příhod významně přibývá. Neznamená to však, že nemocní v produktivním věku postižení iktem jsou výjimkou. U dětí je vznik cévní mozkové příhody vzácný a souvisí především s vrozenými vývojovými vadami srdce, chorobami krve a autoimunitními a metabolickými onemocněními.

Lidově se říká „málem mě trefil šlak“. Je možné, aby se to z úleku nebo stresu stalo?Přímo z úleku cévní mozková příhoda vzniknout nemůže, ale dlouhodobý stres určitou negativní úlohu sehrát může.

Za jak dlouho se musí pacient dostat do nemocnice (iktového centra), aby byly následky mrtvice co nejmenší, a jaká ho čekají vyšetření?Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výsledky léčby, je dostat nemocného co nejdříve do nemocnice a začít ho co nejrychleji účinně léčit. Abychom mohli pacienta efektivně léčit (obnovit krevní zásobení mozku), musí přijít do nemocnice nejpozději do 4 až 5 hodin od vzniku obtíží. Čím dříve však přijde, tím vyšší je jeho šance na úplné uzdravení. Z akutních vyšetření jej čekají laboratorní odběry, neurologické vyšetření a CT vyšetření mozku s aplikací kontrastní látky k posouzení průchodnosti mozkových tepen.

Je podle Vás iktových center v ČR dostatek?V České republice je v současné době 44 iktových center. Dle mého názoru je tento počet dostatečný. V loňském roce bylo v Česku podáno 4356 intravenózních trombolýz (touto specifickou léčbou byla tedy léčena zhruba čtvrtina všech pacientů s akutní ischemickou CMP hospitalizovaných v iktových centrech) a bylo provedeno 1122 mechanických rekanalizací uzávěru mozkové tepny. V léčbě akutních cévních mozkových příhod jsme na jednom z předních míst v Evropě.

Jaké jsou nejmodernější metody léčby mozkové mrtvice?Při ischemické mozkové příhodě většinou krevní sraženina ucpe cévu a dochází tak k nedostatku kyslíku v mozkové tkáni s následným zánikem neuronů. Moderní léčba iktu se soustředí na co nejrychlejší zprůchodnění ucpané mozkové cévy.

V současné době existují dva způsoby rekanalizace ucpané mozkové tepny, a to farmakologický – podáním intravenózní trombolýzy nebo mechanický, kdy dojde k zprůchodnění tepny vytažením trombu pomocí speciálního katetru zavedeného až k místu okluze. Druhý způsob je náročnější na provedení, ale odstraní i sraženiny, které léky nerozpustí.

Jaká je u mrtvice prognóza a má toto onemocnění tendenci se vracet?Prognóza nemocného s cévní mozkovou příhodou závisí na lokalizaci a velikosti infarktového ložiska, věku a přidružených onemocněních. V závislosti na závažnosti postižení lze do 1 roku očekávat asi 30% úmrtnost, 30% nemocných má trvalé následky ve smyslu invalidity a 40% pravděpodobnost částečného či úplného uzdravení.

V případě pacientů léčených mechanickou trombektomií se šance na uzdravení zvyšuje až na 50-60%. Riziko recidivy (opakování) mozkové příhody je zhruba 5% do 1 roku a 25-30% v následujících 5 letech.

Čeho by se měl člověk po mrtvici vyvarovat? Po prodělané mozkové příhodě by měl nemocný dbát na kompenzaci rizikových cévních faktorů, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a cholesterol. Vhodná je dieta s omezením živočišných tuků, dostatek ovoce a zeleniny, pravidelná kondiční fyzická aktivita. Důležité je též pravidelné užívání léků sloužících k prevenci recidivy iktu (léky zabraňující shlukování krevních destiček či léky na ředění krve u nemocných s chronickou fibrilací srdečních síní).

Jak je to s alkoholem? Koluje babská rada „jedno štamprle po ránu na roztažení cév“... Obecně se někdy uvádí jako prevence vaskulárních onemocnění konzumace 2-4 dcl vína denně s pozitivním vlivem na cévní stěnu. Vědeckými studiemi však nebyl prokázán protektivní účinek alkoholu na vznik cévní mozkové příhody, takže pravidelné požívání i malého množství alkoholu nedoporučujeme i s ohledem na jeho další nežádoucí účinky na lidský organismus.

Jaké následky zanechává mrtvice na psychice pacienta?Po prodělané cévní mozkové příhodě mohou pacienti trpět emoční labilitou, zvýšenou podrážděností a unavitelností doprovázenou bolestmi hlavy, závratěmi a poruchami spánku. Po těžších iktech může docházet k depresím, snížení intelektových schopností s poruchami zvládání běžných denních aktivit, poruchami učení a paměti až s možným rozvojem vaskulární demence.

Děkujeme za rozhovor.