Fyzikové dostali Nobelovu cenu za gravitační vlny ve vesmíru: Objev otevírá dosud nespatřené světy

Nobelovu cenu za fyziku získali Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne. "Je to něco zcela nového a odlišného, co nám otevírá dosud nespatřené světy... Na ty, kterým se podaří zachytit (gravitační) vlny a interpretovat jejich poselství, čekají bohaté objevy," uvedla Královská švédská akademie věd.

Takzvané gravitační vlny předpověděl v rámci všeobecné teorie relativity již před sto lety Albert Einstein, vědcům se je ale podařilo zachytit teprve nedávno. Využili k tomu obří laserové detektory označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), které dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln. Po jejich zachycení vědci převedli signál gravitační vlny do zvukové podoby a mohli slyšet, jak se dvě černé díry spojují.

Gravitační chvění, které dnes ocenění vědci zachytili v září 2015, pocházelo z kosmické srážky dvou černých děr, tedy objektů s mimořádně velkou hustotou, jež se odehrála ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let od Země.

Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.

Barish uvedl, že on a jeho kolegové věděli, že mají velkou šanci za svůj přelomový objev letošní Nobelovu cenu získat. Barish si prý dokonce nařídil budík v očekávání telefonátu ze Švédska, ten ho ale nakonec stejně zaskočil. Nobelovu cenu označil za "vítězství pro Einsteina". Další z vyznamenaných Weiss řekl, že ocenění "vnímá jako uznání práce tisíců lidí". Detektor LIGO je projekt, na němž se podílí více než tisícovka vědců z více než 20 zemí světa.

Šíření gravitačních vln předpověděla Einsteinova teorie relativity, dosud pro to ale neexistoval důkaz. "Jsme zvyklí mluvit o vlnění jako o vlnění něčeho v prostoru, ale tady se vlní prostor sám," popsal Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR co se při šíření gravitačních vln děje. Zjednodušeně lze podle něj tento jev připodobnit k síťce z měkkého materiálu, která se při natažení v jednom směru smršťuje, v druhém směru natahuje a vzdálenost mezi body se mění.

Obdobný efekt vznikající kvůli šíření gravitačních vln jsou schopny zaznamenat tři obří laserové detektory umístěné na Zemi. Dosud byly zaznamenány čtyři vlny. O té poslední informovali vědci před šesti dny. "Je to důsledek toho, že v době před jednou až dvěma miliardami let se srazily dvě černé díry zhruba třicetkrát větší než Slunce," vysvětlil zdroj gravitačních vln Chýla.

"Máme samozřejmě teleskopy, ale to, co vidí, jsou fotony. Svědectví o vesmíru máme tedy primárně z fotonů, částečně z neutrin, ale nyní k tomu přibyly gravitační vlny jako další posel zpráv o vzniku a vývoji vesmíru," dodal.