Nekonečnost vesmíru fascinuje lidskou představivost od nepaměti. Astronomové již objevili celou řadu vesmírných těles, které následně pojmenovali po postavách z římské mytologie, slavných osobnostech či kódovým označením. Někdy je to i naopak jako v případě Oortova oblaku. Ten sice už jméno má, ale jeho existence ještě nebyla dostatečně prokázána.
Oortův oblak je obrovské kulovité těleso, jež obklopuje Sluneční soustavu. Rozprostírá se ve vzdálenosti asi tří světelných let, tedy 30 bilionů km, od naší nejbližší hvězdy. Jeho okraj představuje hranici, ve kterém Slunce ještě má určitý dynamický, fyzikální nebo gravitační vliv.
V Oortově oblaku, pojmenovaném po nizozemském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, se ve vzdálenosti desítek milionů od sebe nacházejí komety. Jsou jen slabě vázány na Slunce a jejich oběžné dráhy mohou snadno ovlivnit jiné hvězdy, což je může nasměrovat směrem dovnitř do Sluneční soustavy nebo naopak dále do mezihvězdného prostoru. To platí především pro komety ve vzdálenější části oblaku.
Podle internetových stránek solarviews.com se Oortův oblak skládá z poměrně hustého jádra, které pozvolna doplňuje jeho vzdálenější části a vytváří tak stabilní stav. V jeho vnější části se nachází asi jedna šestina z šesti bilionů ledových částic a komet v oblaku, zbytek lze najít v jeho poměrně hustém jádru.
Oortův oblak jako kolébka Sluneční soustavy
Jednou za 300-500 milionů let může dojít ke střetnutí Oortova oblaku Slunce s Oortovým oblakem jiné hvězdy. Obří molekulární oblaky jsou masivnější než samotné hvězdy a skládají se převážně z vodíku, jenž je předpokladem pro vznik hvězd a planetárních systémů. Setkání dvou Oortových oblaků může vést k přerozdělení komet, které se v nich nachází.
Gravitační síly, jež Oortův oblak ovlivňují, pocházejí také z hvězd galaktického disku a jádra Mléčné dráhy. Tento vliv způsobuje odlišná vzdálenost mezi Sluncem, těmito hvězdami a kometami v oblaku. Gravitační síla hvězd z jádra Mléčné dráhy způsobuje větší odchylky než kolísaní oběžné dráhy komet zapříčiněné bližšími hvězdami. Komety ve vzdálenosti přes 200 000 astronomických jednotek od Slunce se snadno mohou ztratit v mezihvězdném prostoru.
Celková hmotnost komet v Oortově oblaku Slunce je si 40krát větší než hmotnost planety Země. Tato tělesa vznikla v různých vzdálenostech od středu Sluneční soustavy, a proto i při rozdílných teplotách. To vysvětluje různorodost materiálu, ze kterého jsou komety složeny.
Návštěva z Oortova oblaku jednou za 5-10 let
Oortův oblak je místem původu řady komet jak s dlouhou, tak i s kratší oběžnou dráhou, které blíže ke středu Sluneční soustavy přitáhla gravitační síla planet. Kratší oběžnou dráhu má například Halleyova či Swift-Tuttleova kometa. Směr jejich letu mohou změnit výbuchy plynu na jejich povrchu, jež způsobuje vyšší teplota v blízkosti Slunce. Komety mají velmi odlišné délky oběžných drah v časovém rozsahu 200 až několik milionů let. Ty, které se do planetárního systému dostávají poprvé, přilétají z průměrné vzdálenosti 44 000 astronomických jednotek.
Komety s dlouhými dobami oběhu se můžou objevit kdykoliv a z jakéhokoliv směru. Jasné komety lze pozorovat jednou za 5-10 let. V 90. letech 20. století to například byly komety Hyakutake a Hale-Bopp. Hyakutake měla průměrnou velikost a proletěla velmi blízko Země ve vzdálenosti 0,1 astronomické jednotky, asi 15 000 000 km. Na obloze vypadala velkolepě. Hale-Bopp byla na druhé straně neobvykle veliká, asi desetkrát větší než Halleyova kometa. K Zemi se přiblížila na vzdálenost 1,32 astronomické jednotky, tedy na asi 197 000 000 km.
Rozpoznání Oortova oblaku nám dalo odpověď na otázku, co vlastně komety jsou a odkud pocházejí. Jan Oort v roce 1950 odvodil fyzickou existenci oblaku z dlouhých oběžných drah komet, které vstupovaly do Sluneční soustavy. Dokázal to pomocí pouhých 19 dobře zdokumentovaných případů a na jejich základě rozpoznal místo, odkud přilétají. Později shromážděná data potvrzují jeho domněnky a rozšiřují naše znalosti o Oortově oblaku.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou
Vědci zachytili záhadný záblesk z vesmíru. Může rozluštit jedno z největších tajemství
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 2 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 3 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 3 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 4 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 5 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 6 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 7 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
Zdroj: Jan Hrabě