Nekonečnost vesmíru fascinuje lidskou představivost od nepaměti. Astronomové již objevili celou řadu vesmírných těles, které následně pojmenovali po postavách z římské mytologie, slavných osobnostech či kódovým označením. Někdy je to i naopak jako v případě Oortova oblaku. Ten sice už jméno má, ale jeho existence ještě nebyla dostatečně prokázána.
Oortův oblak je obrovské kulovité těleso, jež obklopuje Sluneční soustavu. Rozprostírá se ve vzdálenosti asi tří světelných let, tedy 30 bilionů km, od naší nejbližší hvězdy. Jeho okraj představuje hranici, ve kterém Slunce ještě má určitý dynamický, fyzikální nebo gravitační vliv.
V Oortově oblaku, pojmenovaném po nizozemském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, se ve vzdálenosti desítek milionů od sebe nacházejí komety. Jsou jen slabě vázány na Slunce a jejich oběžné dráhy mohou snadno ovlivnit jiné hvězdy, což je může nasměrovat směrem dovnitř do Sluneční soustavy nebo naopak dále do mezihvězdného prostoru. To platí především pro komety ve vzdálenější části oblaku.
Podle internetových stránek solarviews.com se Oortův oblak skládá z poměrně hustého jádra, které pozvolna doplňuje jeho vzdálenější části a vytváří tak stabilní stav. V jeho vnější části se nachází asi jedna šestina z šesti bilionů ledových částic a komet v oblaku, zbytek lze najít v jeho poměrně hustém jádru.
Oortův oblak jako kolébka Sluneční soustavy
Jednou za 300-500 milionů let může dojít ke střetnutí Oortova oblaku Slunce s Oortovým oblakem jiné hvězdy. Obří molekulární oblaky jsou masivnější než samotné hvězdy a skládají se převážně z vodíku, jenž je předpokladem pro vznik hvězd a planetárních systémů. Setkání dvou Oortových oblaků může vést k přerozdělení komet, které se v nich nachází.
Gravitační síly, jež Oortův oblak ovlivňují, pocházejí také z hvězd galaktického disku a jádra Mléčné dráhy. Tento vliv způsobuje odlišná vzdálenost mezi Sluncem, těmito hvězdami a kometami v oblaku. Gravitační síla hvězd z jádra Mléčné dráhy způsobuje větší odchylky než kolísaní oběžné dráhy komet zapříčiněné bližšími hvězdami. Komety ve vzdálenosti přes 200 000 astronomických jednotek od Slunce se snadno mohou ztratit v mezihvězdném prostoru.
Celková hmotnost komet v Oortově oblaku Slunce je si 40krát větší než hmotnost planety Země. Tato tělesa vznikla v různých vzdálenostech od středu Sluneční soustavy, a proto i při rozdílných teplotách. To vysvětluje různorodost materiálu, ze kterého jsou komety složeny.
Návštěva z Oortova oblaku jednou za 5-10 let
Oortův oblak je místem původu řady komet jak s dlouhou, tak i s kratší oběžnou dráhou, které blíže ke středu Sluneční soustavy přitáhla gravitační síla planet. Kratší oběžnou dráhu má například Halleyova či Swift-Tuttleova kometa. Směr jejich letu mohou změnit výbuchy plynu na jejich povrchu, jež způsobuje vyšší teplota v blízkosti Slunce. Komety mají velmi odlišné délky oběžných drah v časovém rozsahu 200 až několik milionů let. Ty, které se do planetárního systému dostávají poprvé, přilétají z průměrné vzdálenosti 44 000 astronomických jednotek.
Komety s dlouhými dobami oběhu se můžou objevit kdykoliv a z jakéhokoliv směru. Jasné komety lze pozorovat jednou za 5-10 let. V 90. letech 20. století to například byly komety Hyakutake a Hale-Bopp. Hyakutake měla průměrnou velikost a proletěla velmi blízko Země ve vzdálenosti 0,1 astronomické jednotky, asi 15 000 000 km. Na obloze vypadala velkolepě. Hale-Bopp byla na druhé straně neobvykle veliká, asi desetkrát větší než Halleyova kometa. K Zemi se přiblížila na vzdálenost 1,32 astronomické jednotky, tedy na asi 197 000 000 km.
Rozpoznání Oortova oblaku nám dalo odpověď na otázku, co vlastně komety jsou a odkud pocházejí. Jan Oort v roce 1950 odvodil fyzickou existenci oblaku z dlouhých oběžných drah komet, které vstupovaly do Sluneční soustavy. Dokázal to pomocí pouhých 19 dobře zdokumentovaných případů a na jejich základě rozpoznal místo, odkud přilétají. Později shromážděná data potvrzují jeho domněnky a rozšiřují naše znalosti o Oortově oblaku.
Související
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 1 hodinou
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 1 hodinou
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 3 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.
Zdroj: Libor Novák