Modré oči, zrzavé vlasy. A jakou genetickou mutaci máte vy?

Lidi jsou velmi rozdílní. A čím rozdílnější jsme, tím víc pak vzniká mutací. Na světě existuje několik genetických obměn, některé jsou dokonce tak běžné, že je můžete mít i vy, jen si to neuvědomujete. Bohužel, o záhadném genu X, který by vás zařadil mezi X-Meny, se tady ještě nebavíme.

Ve středoevropských končinách jste už jistě narazili na člověka s modrýma očima. Tato nádherná a přitažlivá barva vznikla vlastně mutací, která postihuje kolem osmi procent veškeré populace. Z evolučního hlediska je modrá barva očí celkem novinkou, v Evropě se zřejmě začaly objevovat až před pěti tisíci lety. Původní barva očí naších předků byla hnědá.

Vědci nyní už ví, co způsobuje modré očí, ale mnohem zajímavější jsou teorie ohledně toho, proč k mutaci vlastně došlo. Někteří se domnívají, že za světlejší barvu očí může nejspíš zemědělství. Změna jídelníčku člověka s nástupem zemědělství, tedy hlavně chovem zvířat pro maso a mléko a pěstováním obilnin či luštěnin, vedla také například k odstranění intolerance na laktózu u dospělých.

To je v podstatě další velmi rozšířená mutace, která je silnější mezi evropským obyvatelstvem, než jinde po světě. Zatímco mnoho Evropanů či Američanů pije mléko běžně a bez problémů, Afričané či Asiaté nad touto skutečností kroutí jen nevěřícně hlavou. Podobně je to i ve světě zvířat, kde naprostá většina savčích mláďat přestane přijímat mléko, jakmile dosáhnou dospělosti.

Podle vědců se zemědělství začalo rozvíjet asi před 10 tisíci lety. Tehdy se taky chovala zvířata většinou pro maso, ale vylévat produkované mléko bylo plýtvání, proto ho raději začali lidé pít. To pak vedlo k tomu, že i dospělý člověk si postupně vyvinul schopnost strávit laktózu. Kromě evropských národů najdeme podobné vlastnosti i u indických kmenů, které se odjakživa tradičně zabývaly farmařením.

Další mutace, která se objevuje hlavně v Evropě, jsou zrzavé vlasy. Zatímco v Čechách známe každý alespoň jednu osobu, která se touto zářivou barvu připomínající políbení ohněm může chlubit, pořád se jedná o relativně vzácnou mutaci, kterou po celém světě má kolem 4 až 5 procent lidí.

Nejvíce zrzců najdeme v severní Evropě a vědci se domnívají, že k tomu došlo v reakci na krátké dny se slunečním světlem a příliš dlouhou nocí. Velkou populaci lidí se zrzavými vlasy najdeme i ve Skotsku a Walesu, podle odborníků byly tyto části země dlouho v izolaci a lidi tak neměli dostupnou jinou genovou variací.

Abychom nezůstávali jenom v Evropě, existuje taky několik běžných mutací, které najdeme v Asii. Pokud máte i vy asijského přítele, přítelkyni nebo kamarády, pak jste se jistě všimli, že někteří při pití alkoholu zrudnou. Touto anomálií trpí až 36 procent lidí ze severovýchodní Asie a nyní to známka opilosti, jak si mnozí myslí.

Zarudnutí způsobuje ve skutečnosti autoimunní reakce, která ve skutečnosti reaguje na rozklad alkoholu v játrech. Podle vědců ještě před "nedávnem" lidské tělo absorbovat alkohol vůbec nedokázalo kvůli obsaženým toxinům.

A co vaše zuby moudrosti? Rostoucí osmičky dokáží potrápit nejednoho člověka, který se domnívá, že bolesti zubů má už dávno za sebou. Kolem 40 procent Asiatů, 10 až 25 procent Američanů a Evropanů a 11 procent Afričanů mají tu výhodu, že minimálně jeden zub moudrosti jim chybí, tudíž je nikdy v budoucnu nepotrápí. Překvapivé zjištění se týká i Inuitů, téměř polovině z nich osmičky taky nechybí.

Přitom lidé by měli mít podobně jako ostatní  savci mnohem více setů stoliček. Od doby, co člověk zkrotil oheň a začal ho využívat pro své potřeby, se také změnila jeho skladba potravy a uvařené jídlo bylo mnohem měkčí, tudíž už nevyžadovalo takovou sílu na rozkousání a zuby moudrosti postupně zakrněly.

Související

DNA

Historický zvrat nejen v boji s koronavirem. Profesor oslavuje příchod vakcíny

NÁZOR - Začátkem srpna jsem se zapsal na klinické testy vakcíny proti koronaviru od společností Pfizer a BioNTech, které právě ohlásily její velmi slibné výsledky, přiznává Walter Isaacson v komentáři pro server Washington Post. Profesor historie z Tulane University dodává, že jde o zcela nový typ RNA vakcíny, který dosud nebyl použit.

Více souvisejících

genetika Lidé DNA oči

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy