Podrazil Čechy, nebo nás spasil? Hácha jako kontroverzní postava české historie

Jméno československého prezidenta Emila Háchy nemá dobrou pověst. Nejčastěji je spojován s nacistickým Německem a s nařčením, že ho sami Hitlerovi lidé využívali jako symbol propagovaného protektorátního vlastenectví v rámci Třetí říše. Je ale tento muž, který byl 30. listopadu 1938 zvolen do funkce hlavy státu, právem označován za zrádce?

Hácha, celým jménem Emil Dominik Josef Hácha, se narodil v Trhových Svinech do rodiny berního úředníka. Po absolvování gymnázia úspěšně promoval na Univerzitě Karlově v Praze a poté nastoupil k Českému místodržitelství v Praze.

Jeho kariéra strmě stoupala a netrvalo dlouho a dostal se do Vídně, kde našel práci jako dvorní rada Správního soudního dvora. Následně se stal členem Nejvyššího správního soudu, legislativní rady vlády ČSR, České akademie a České učené společnosti.

Odtud byla cesta k prezidentství velmi krátká. Měl zkušenosti s vedením řady institucí, zachovával si neutrální postoje, ale sám se do funkce hlavy státu nehrnul. Přijal ji na základě pobídek svého okolí, a 30. listopadu 1938 byl zvolen parlamentem československým prezidentem.

14. března 1939 byl Hácha pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, kdy byl pod tlakem násilí a pod výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem protektorátu Čechy a Morava. Hácha se domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy, a snažil prosazovat formálně zaručenou autonomii české protektorátní správy.

Opakovaně také intervenoval za oběti německé perzekuce, včetně aktivních odbojářů. Prostřednictvím premiéra Aloise Eliáše udržoval kontakty s domácím odbojem, byl i ve spojení s exilovou vládou v Londýně a protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci. Všemi silami se tak snažil zabránit nacistickým plánům, které měly s Československem.

V říjnu 1939 se režimu postavil a odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů, poté se ale situace zkomplikovala. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy v září 1941 se dostal pod zvýšený tlak okupantů a poté, co byl na Heydricha v květnu 1942 spáchán atentát, věděl, že ho nečeká nic dobrého.

Dne 9. června 1942, při pohřbu Heydricha, jednal Hácha v Berlíně znovu s Hitlerem. Vůdce byl nepříčetný. Otevřeně hrozil likvidací a vystěhováním zbytku českého národa ještě během války. V době heydrichiády, po vyhlazení Lidic a masových popravách a výhrůžkách Hitlera se Hácha zlomil. Pod tlakem odsoudil atentát, činnost Benešovy exilové vlády a od Hitlera přijímal movité daty.

V tu dobu u něj ale postupovala arterioskleróza, a jak po válce prohlásil Národní soud, který nebyl Háchovi nijak příznivě nakloněn, od ledna 1943 nebyl fakticky odpovědný za své činy. Osamělý, nemocný a duševně zlomený starý muž neměl důvěru okupantů, ani českých fašistů, ale už ani domácího a zahraničního odboje. "Háchovština" se stala synonymem pro kolaboraci.

13. května 1945 byl Hácha na příkaz Václava Noska zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. O několik týdnů později, 27. června 1945, zemřel s nálepkou kolaboranta a zrádce českého národa.

Hácha má bezesporu důležité místo v české historii a jeho činy dodnes dokáží vzbudit mnoho emotivních reakcí. Pokud byste se o něm ale chtěli bavit s cizinci, velmi pravděpodobně narazíte na chybějící informace a neznalost. V internetovém prostředí je situace poněkud odlišná, protože zmínky o protektorátním prezidentovi jsou i v cizích jazycích snadno dohledatelné.

Ruskojazyčné články o Emilu Háchovi se většinou zabývají německým nátlakem a koncem druhé republiky. Internetové stránky vessan.ru uvádí, že se Hácha stal 30. listopadu 1938 třetím československým prezidentem a po svém zvolení pronesl: „Být prezidentem v dnešních těžkých dobách je velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“ Jeho osud byl podle vessan.ru tragický. Po Mnichovské dohodě se země stala bezbrannou a Hácha nic nezmohl proti Hitlerově agresivitě. Zůstal v čele Protektorátu, snažil se bránit zbytky české autonomie a nedopustit vzniku širokosáhlých represí vůči českému národu. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 a vypálení Lidic a Ležáků se Hácha stáhl do ústranní. Po osvobození Prahy v roce 1945 byl uvězněn, obviněn z kolaborace a zanedlouho zemřel.

O Hitlerově schůzce s Háchou se zmiňují i stránky rushist.com: „Uštvaný a psychicky zlomený prezident nastoupil v doprovodu své dcery a ministra zahraničí na berlínský vlak. Nemohl letět letadlem kvůli onemocnění srdce.“ Po Hitlerově hněvivém výstupu a oznámení o brzkém vpádu německých vojsk do Československa se „Hácha schoulil a vypadal žalostně“. Potom, co omdlel se začali Němci obávat, že „pokud se s Háchou něco stane…, v celém světě si začnou zítra šuškat, že ho zabili Němci“. Nakonec ovšem přišel k sobě a československým představitelům telefonicky „doporučil kapitulovat“. Němci mu pak podstrčili k podpisu komuniké, ve kterém vkládá osud českého národa i země do rukou vůdce německé říše, což ale odmítnul. Háchu tlačili ke stolu, strkali mu do ruky pero k podpisu a vyhrožovali bombardováním Prahy. Nakonec se prezident vzdal a „rudý jako rak ve 3:55 třesoucí se rukou dokument podepsal.“

Německý názor na Háchu se od toho ruského částečně liší. Velmi často se opakují výjevy z 14. a 15. března, kdy podle článku na shoaportalvienna.wordpress.de musel být tlak na prezidenta „k nevydržení“. Stránky tandem-org.de uvádí, že se Hácha „po nátlaku Hitlera a Göringa vzdal a souhlasil s obsazením své země“. Jeden z přispěvovatelů na diskuzním fóru bdph.de popisuje motivy prezidentova rozhodnutí: „Aby zabránil krveprolití, nezbývalo Háchovi nic jiného.“ Shoda s ruskojazyčnými texty panuje i ve významu jeho následné prezidentské role. Hácha neměl v Protektorátu žádný politický vliv, protože skutečnou správu země uskutečňoval říšský protektor. Administrativa, hospodářství, politika a soudnictví se řídily německými zákony, o jejichž interpretaci rozhodovaly místní říšské orgány. 

Portál mitteleuropa.de nahlíží na Háchův život a odkaz v pozitivním duchu, jenž v rusky psaných článcích zcela chybí: „30. listopadu 1938 byl zvolen velkou většinou národního shromáždění prezidentem a Beneš mu pogratuloval z Anglie… V letech 1939-1945 se choval jako český patriot a zabránil či zmírnil mnoho těžkostí pro Čechy. To, že se musel před Němci/nacisty sklánět, je pravda, ale kolaborantem nebyl.“ Další informace z mitteleuropa.de mohou působit až kontroverzně: „Háchovi se v dnešní České republice nedostává velké úcty nebo přinejmenším respektu, jejž by si zasloužil… Co měl [Hácha] mezi 14. a 15. březnem asi tak jiného dělat? Vydírání je trestný čin, být vydírán není… Hácha byl po válce zatčen… a zemřel v Pankrácké věznici na následky týrání… Hácha byl ubit.“

Také anglicky psaná literatura se obvykle zabývá Háchovou návštěvou v polovině března u Hitlera. Stránka holocaustresearchproject.org a kniha Hitler’s Empire od Marka Mazowera popisují zastrašování a psychický nátlak na prezidenta, který končí jeho rezignací a podpisem dokumentu, kterým se Čechy dostaly „pod ochranu Říše.“

Pozoruhodné svědectví přináší i stránky readtiger.com: „Dr. Hácha a M. Chvalkovský [15. března po půlnoci v Berlíně] protestovali proti nehoráznému jednání… a prohlásili, že jim předložený dokument nepodepíší. Zdůraznili, že pokud by to udělali, jejich lidé by je navždycky zavrhli. Dr. Hácha, se vší zbývající energií, odmítnul status Protektorátu, jenž měl být na Čechy uvalen. Poznamenal, že žádný bělošský národ dosud nebyl podřízen takovým podmínkám… Dr. Hácha, kterého při vědomí udržovala pouze opakovaná aplikace povzbuzujících injekcí, ve 4:30 ráno a ve stadiu totálního kolapsu rezignoval a se smrtí v očích podepsal.“ 

Po příchodu Heydricha do Protektorátu se podle stránek warfarehistorynetwork.com Hácha snažil o zmírnění teroru a ušetřit lid „neochotnou kolaborací“ od nesmyslného krveprolití. Jeho námitky proti útlaku u říšských orgánů ovšem nebyly vyslyšeny. Po úspěšném atentátu na Heydricha se „Emil Hácha a další představitelé české vlády pokusili usmířit si nacisty doprovodem jeho ostatků do Německa“. Hácha zemřel jako zlomený muž v české věznici v červnu 1945.

Zajímavé svědectví z doby těsně po skončení druhé světové války, z pondělí 4. června 1945, přináší australské noviny The Mercury: „Mnoho Čechů věří, že Hácha byl jen loutka v rukou Němců. Většinu času byl natolik nemocný, že nevěděl, co se děje, či co podepisuje.“

Související

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Více souvisejících

II. světová válka Československo Emil Hácha

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 38 minutami

Ilustrační fotografie.

Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň

Po vyřazení Viktorie Plzeň z Evropské konferenční ligy, kde zaznamenala poprvé v historii klubu postup až do čtvrtfinále evropského poháru, přičemž v této fázi nakonec nestačila na Fiorentinu, se trenér Miroslav Koubek nechtěl nikterak vyjadřovat ke své budoucnosti. Nyní už je ale jasno v tom, že nejstaršího fotbalového trenéra na scéně tuzemské Fortuna ligy, která bude nosit od příštího ročníku název Chance liga, uvidí fotbaloví fanoušci právě i v následující sezóně. Dvaasedmdesátiletý stratég se totiž dohodl s plzeňským vedením na prodloužení smlouvy o další rok.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Čerpací stanice, ilustrační fotografie.

Pohonné hmoty mají zlevnit. Navzdory začátku motoristické sezóny

Cena benzinu překročila 40 korun za litr, nafta je o více než korunu levnější. Navzdory zahájení motoristické sezóny se čeká první letošní výraznější zlevňování pohonných hmot. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, která se minulý týden prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. Nyní stojí méně než 84 dolarů. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu

Dnes slovenský premiér Robert Fico kritizoval Evropskou unii, že není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu a označil všechny schůzky státníků členských zemí EU za "válečné kabinety". Toto prohlášení učinil na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU. Fico také kritizoval zahraniční politiku EU a odmítl nový migrační pakt.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy