Záhada, kterou nikdo nedokáže vysvětlit. Kam mizí obří symboly druhé světové války?

Válka za sebou nenechává pouze ztráty na lidských životech, ale i škody materiální. Některé jsou nenávratně ztraceny, jiné se dají zacelit. Na rozdíl od rozbitých tanků a vrtulníků ale například potopené lodě či ponorky většinou opravit nelze. Často tak končí na dně moří a oceánů, odkud ale někdy záhadně mizí.

Bitevní loď Tirpitz byla považována za jedno z nejmodernějších plavidel druhé světové války. Navzdory této skutečnosti se Tirpitz nikdy aktivně nezúčastnil žádných bojových operací a ani nikdy nenarušil spojenecké námořní zásobování. Po celou dobu své existence se jen přemisťoval z jednoho norského fjordu na druhý, a nakonec byl u jednoho z nich zničen.

Podobného osudu se dočkala loď Indianapolis, která v červenci 1945 převážela součásti atomové bomby, která později zničila japonskou Hirošimu, na tichomořský ostrov Tinian. Posádka úlohu splnila, ale při zpáteční plavbě ji ve Filipínském moři zasáhla dvě torpéda vypálená z japonské ponorky. Vzhledem k utajení mise nebyl křižník nikde postrádán a trvalo čtyři dny, než byli trosečníci objeveni. Než se na místo dostavila záchrana, z více než 800 členů posádky, kteří útok přežili, většina zemřela - mnohé zahubila hejna žraloků, další se vyčerpaní a dehydrovaní utopili.

A takto bychom mohli pokračovat. Lodí, které bylo za druhé světové války zničeno, jsou desítky, ne-li stovky. Většina z nich skončila na dně moří a oceánů, kde je tehdejší národy nechaly na pospas rozmarům přírody. Dalo by se proto předpokládat, že tam leží dodnes, opak je ale pravdou. Lodě mizí, a nikdo s jistotou neví kam.

Například ze dna Jávského moře záhadně zmizely vraky tří nizozemských lodí z druhé světové války. V potopených válečných plavidlech asi 100 kilometrů od břehů Indonésie byly ostatky 2220 obětí.

Podle britského listu The Guardian existují obavy, že lodě byly ilegálně vytaženy z moře lidmi, kteří se chtěli obohatit prodejem kovu z vraků. Indonésie ale tvrdí, že za zmizení plavidel nenese odpovědnost.

Nizozemské ministerstvo obrany již dříve oznámilo, že začalo mezinárodní vyšetřování, které má zmizení nizozemských lodí ze dna moře objasnit. Ministerstvo potvrdilo, že vraky dvou válečných lodí, které se potopily v roce 1942, jsou zcela pryč a chybí i značná část třetí lodě.

Vraky byly objeveny v neporušeném stavu v roce 2002 amatérskými potápěči. Nová expedice, která byla uspořádána k 75. výročí Bitvy v Jávském moři, jež připadne na příští rok, zjistila, že plavidla na místě již nejsou. Sonary ukázaly otisky vraků na mořském dně, plavidla sama ale již ne, napsal The Guardian.

"Nizozemská vláda nemůže tvrdit, že je za to odpovědná indonéská vláda, protože nás Nizozemsko nikdy nepožádalo o ochranu těchto plavidel," uvedl Bambang Budi Utomo, ředitel Národního archeologického centra, které spadá pod indonéské ministerstvo vzdělání a kultury.

Všechny tři lodě se potopily během Bitvy v Jávském moři, která skončila porážkou nizozemského, britského, amerického a australského námořnictva japonskou armádou v únoru 1942. Jednalo se o jednu z nejdražších námořních bitev války, jež vedla k japonské okupaci celé Nizozemské východní Indie.

Nejde ale o jediný případ, kdy se vraky lodí ztrácejí. Desítky vraků válečných lodí, které patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, poškozují v Asii sběrači kovů. 

Průzkum ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historikové, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky přitom bývají považovány za válečné hroby, píše britský deník The Guardian. Vlády se podle něj obávají, že znesvěcení hrozí i dalším lodím.

Sedmdesát let staré, zrezivělé vraky jsou prodávány jako šrot, ale mohou skrývat i cenné kovy, například měděné kabely nebo lodní šrouby z fosforového bronzu. Experti soudí, že sběrači mohou hledat ještě cennější věci, například ocelové opláštění vyrobené před érou jaderných testů. Potopené lodi jsou tak jedním z posledních zdrojů radiací nekontaminované oceli, která je klíčovou součástí vědeckých a lékařských přístrojů.

The Guardian už loni napsal, že sběrači kovů ilegálně vyzvedli i nejslavnější britské válečné lodi. Popudili tak válečné veterány i archeology, kteří obvinili vládu, že nejedná dost rychle a podmořské hroby nechrání. Tři plavidla - HMS Exeter, HMS Encounter a HMS Electra - přitom obsahovala pozůstatky více než 150 námořníků. V roce 2014 bylo zjištěno, že vážně poškozeny jsou vraky lodí HMS Repulse a HMS Prince of Wales, v nichž jsou pozůstatky asi 800 námořníků.

Ukázalo se, že řádění zlodějů nebyla ušetřena ani jedna z nejslavnějších australských lodí, lehký křižník HMAS Perth. "Je to místo posledního odpočinku více než 350 Australanů, kteří přišli o život, když bránili hodnoty a svobody Austrálie. Zpráva, že vrak byl narušen, je proto velmi znepokojivá, řekl australský ministr pro záležitosti veteránů Dan Tehan. Podle Jamese Huntera z Australského národního námořního muzea vrak HMAS Perthu "ze 60 až 70 procent zmizel".

Tento nelegální obchod, který kvete v posledních 18 měsících, zůstává zahalen tajemstvím. Někteří archeologové tvrdí, že prodej zrezivělých kovů se vzhledem k nákladům na vyzdvižení nemůže vyplatit. Další matoucí skutečností je, že mnoho dostupných moderních vraků zůstává nedotčeno.

Související

Více souvisejících

II. světová válka nacisté válečné lodě Vojenské lodě

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 35 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy