Válka za sebou nenechává pouze ztráty na lidských životech, ale i škody materiální. Některé jsou nenávratně ztraceny, jiné se dají zacelit. Na rozdíl od rozbitých tanků a vrtulníků ale například potopené lodě či ponorky většinou opravit nelze. Často tak končí na dně moří a oceánů, odkud ale někdy záhadně mizí.
Bitevní loď Tirpitz byla považována za jedno z nejmodernějších plavidel druhé světové války. Navzdory této skutečnosti se Tirpitz nikdy aktivně nezúčastnil žádných bojových operací a ani nikdy nenarušil spojenecké námořní zásobování. Po celou dobu své existence se jen přemisťoval z jednoho norského fjordu na druhý, a nakonec byl u jednoho z nich zničen.
Podobného osudu se dočkala loď Indianapolis, která v červenci 1945 převážela součásti atomové bomby, která později zničila japonskou Hirošimu, na tichomořský ostrov Tinian. Posádka úlohu splnila, ale při zpáteční plavbě ji ve Filipínském moři zasáhla dvě torpéda vypálená z japonské ponorky. Vzhledem k utajení mise nebyl křižník nikde postrádán a trvalo čtyři dny, než byli trosečníci objeveni. Než se na místo dostavila záchrana, z více než 800 členů posádky, kteří útok přežili, většina zemřela - mnohé zahubila hejna žraloků, další se vyčerpaní a dehydrovaní utopili.
A takto bychom mohli pokračovat. Lodí, které bylo za druhé světové války zničeno, jsou desítky, ne-li stovky. Většina z nich skončila na dně moří a oceánů, kde je tehdejší národy nechaly na pospas rozmarům přírody. Dalo by se proto předpokládat, že tam leží dodnes, opak je ale pravdou. Lodě mizí, a nikdo s jistotou neví kam.
Například ze dna Jávského moře záhadně zmizely vraky tří nizozemských lodí z druhé světové války. V potopených válečných plavidlech asi 100 kilometrů od břehů Indonésie byly ostatky 2220 obětí.
Podle britského listu The Guardian existují obavy, že lodě byly ilegálně vytaženy z moře lidmi, kteří se chtěli obohatit prodejem kovu z vraků. Indonésie ale tvrdí, že za zmizení plavidel nenese odpovědnost.
Nizozemské ministerstvo obrany již dříve oznámilo, že začalo mezinárodní vyšetřování, které má zmizení nizozemských lodí ze dna moře objasnit. Ministerstvo potvrdilo, že vraky dvou válečných lodí, které se potopily v roce 1942, jsou zcela pryč a chybí i značná část třetí lodě.
Vraky byly objeveny v neporušeném stavu v roce 2002 amatérskými potápěči. Nová expedice, která byla uspořádána k 75. výročí Bitvy v Jávském moři, jež připadne na příští rok, zjistila, že plavidla na místě již nejsou. Sonary ukázaly otisky vraků na mořském dně, plavidla sama ale již ne, napsal The Guardian.
"Nizozemská vláda nemůže tvrdit, že je za to odpovědná indonéská vláda, protože nás Nizozemsko nikdy nepožádalo o ochranu těchto plavidel," uvedl Bambang Budi Utomo, ředitel Národního archeologického centra, které spadá pod indonéské ministerstvo vzdělání a kultury.
Všechny tři lodě se potopily během Bitvy v Jávském moři, která skončila porážkou nizozemského, britského, amerického a australského námořnictva japonskou armádou v únoru 1942. Jednalo se o jednu z nejdražších námořních bitev války, jež vedla k japonské okupaci celé Nizozemské východní Indie.
Nejde ale o jediný případ, kdy se vraky lodí ztrácejí. Desítky vraků válečných lodí, které patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, poškozují v Asii sběrači kovů.
Průzkum ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historikové, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky přitom bývají považovány za válečné hroby, píše britský deník The Guardian. Vlády se podle něj obávají, že znesvěcení hrozí i dalším lodím.
Sedmdesát let staré, zrezivělé vraky jsou prodávány jako šrot, ale mohou skrývat i cenné kovy, například měděné kabely nebo lodní šrouby z fosforového bronzu. Experti soudí, že sběrači mohou hledat ještě cennější věci, například ocelové opláštění vyrobené před érou jaderných testů. Potopené lodi jsou tak jedním z posledních zdrojů radiací nekontaminované oceli, která je klíčovou součástí vědeckých a lékařských přístrojů.
The Guardian už loni napsal, že sběrači kovů ilegálně vyzvedli i nejslavnější britské válečné lodi. Popudili tak válečné veterány i archeology, kteří obvinili vládu, že nejedná dost rychle a podmořské hroby nechrání. Tři plavidla - HMS Exeter, HMS Encounter a HMS Electra - přitom obsahovala pozůstatky více než 150 námořníků. V roce 2014 bylo zjištěno, že vážně poškozeny jsou vraky lodí HMS Repulse a HMS Prince of Wales, v nichž jsou pozůstatky asi 800 námořníků.
Ukázalo se, že řádění zlodějů nebyla ušetřena ani jedna z nejslavnějších australských lodí, lehký křižník HMAS Perth. "Je to místo posledního odpočinku více než 350 Australanů, kteří přišli o život, když bránili hodnoty a svobody Austrálie. Zpráva, že vrak byl narušen, je proto velmi znepokojivá, řekl australský ministr pro záležitosti veteránů Dan Tehan. Podle Jamese Huntera z Australského národního námořního muzea vrak HMAS Perthu "ze 60 až 70 procent zmizel".
Tento nelegální obchod, který kvete v posledních 18 měsících, zůstává zahalen tajemstvím. Někteří archeologové tvrdí, že prodej zrezivělých kovů se vzhledem k nákladům na vyzdvižení nemůže vyplatit. Další matoucí skutečností je, že mnoho dostupných moderních vraků zůstává nedotčeno.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?
II. světová válka , nacisté , válečné lodě , Vojenské lodě
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák