Záhada, kterou nikdo nedokáže vysvětlit. Kam mizí obří symboly druhé světové války?

Válka za sebou nenechává pouze ztráty na lidských životech, ale i škody materiální. Některé jsou nenávratně ztraceny, jiné se dají zacelit. Na rozdíl od rozbitých tanků a vrtulníků ale například potopené lodě či ponorky většinou opravit nelze. Často tak končí na dně moří a oceánů, odkud ale někdy záhadně mizí.

Bitevní loď Tirpitz byla považována za jedno z nejmodernějších plavidel druhé světové války. Navzdory této skutečnosti se Tirpitz nikdy aktivně nezúčastnil žádných bojových operací a ani nikdy nenarušil spojenecké námořní zásobování. Po celou dobu své existence se jen přemisťoval z jednoho norského fjordu na druhý, a nakonec byl u jednoho z nich zničen.

Podobného osudu se dočkala loď Indianapolis, která v červenci 1945 převážela součásti atomové bomby, která později zničila japonskou Hirošimu, na tichomořský ostrov Tinian. Posádka úlohu splnila, ale při zpáteční plavbě ji ve Filipínském moři zasáhla dvě torpéda vypálená z japonské ponorky. Vzhledem k utajení mise nebyl křižník nikde postrádán a trvalo čtyři dny, než byli trosečníci objeveni. Než se na místo dostavila záchrana, z více než 800 členů posádky, kteří útok přežili, většina zemřela - mnohé zahubila hejna žraloků, další se vyčerpaní a dehydrovaní utopili.

A takto bychom mohli pokračovat. Lodí, které bylo za druhé světové války zničeno, jsou desítky, ne-li stovky. Většina z nich skončila na dně moří a oceánů, kde je tehdejší národy nechaly na pospas rozmarům přírody. Dalo by se proto předpokládat, že tam leží dodnes, opak je ale pravdou. Lodě mizí, a nikdo s jistotou neví kam.

Například ze dna Jávského moře záhadně zmizely vraky tří nizozemských lodí z druhé světové války. V potopených válečných plavidlech asi 100 kilometrů od břehů Indonésie byly ostatky 2220 obětí.

Podle britského listu The Guardian existují obavy, že lodě byly ilegálně vytaženy z moře lidmi, kteří se chtěli obohatit prodejem kovu z vraků. Indonésie ale tvrdí, že za zmizení plavidel nenese odpovědnost.

Nizozemské ministerstvo obrany již dříve oznámilo, že začalo mezinárodní vyšetřování, které má zmizení nizozemských lodí ze dna moře objasnit. Ministerstvo potvrdilo, že vraky dvou válečných lodí, které se potopily v roce 1942, jsou zcela pryč a chybí i značná část třetí lodě.

Vraky byly objeveny v neporušeném stavu v roce 2002 amatérskými potápěči. Nová expedice, která byla uspořádána k 75. výročí Bitvy v Jávském moři, jež připadne na příští rok, zjistila, že plavidla na místě již nejsou. Sonary ukázaly otisky vraků na mořském dně, plavidla sama ale již ne, napsal The Guardian.

"Nizozemská vláda nemůže tvrdit, že je za to odpovědná indonéská vláda, protože nás Nizozemsko nikdy nepožádalo o ochranu těchto plavidel," uvedl Bambang Budi Utomo, ředitel Národního archeologického centra, které spadá pod indonéské ministerstvo vzdělání a kultury.

Všechny tři lodě se potopily během Bitvy v Jávském moři, která skončila porážkou nizozemského, britského, amerického a australského námořnictva japonskou armádou v únoru 1942. Jednalo se o jednu z nejdražších námořních bitev války, jež vedla k japonské okupaci celé Nizozemské východní Indie.

Nejde ale o jediný případ, kdy se vraky lodí ztrácejí. Desítky vraků válečných lodí, které patrně obsahují pozůstatky tisíců britských, amerických, australských, nizozemských a japonských námořníků, poškozují v Asii sběrači kovů. 

Průzkum ukázal, že až 40 procent plavidel z druhé světové války, která objevili potápěči nebo námořní historikové, je částečně nebo úplně zničeno. Tyto vraky přitom bývají považovány za válečné hroby, píše britský deník The Guardian. Vlády se podle něj obávají, že znesvěcení hrozí i dalším lodím.

Sedmdesát let staré, zrezivělé vraky jsou prodávány jako šrot, ale mohou skrývat i cenné kovy, například měděné kabely nebo lodní šrouby z fosforového bronzu. Experti soudí, že sběrači mohou hledat ještě cennější věci, například ocelové opláštění vyrobené před érou jaderných testů. Potopené lodi jsou tak jedním z posledních zdrojů radiací nekontaminované oceli, která je klíčovou součástí vědeckých a lékařských přístrojů.

The Guardian už loni napsal, že sběrači kovů ilegálně vyzvedli i nejslavnější britské válečné lodi. Popudili tak válečné veterány i archeology, kteří obvinili vládu, že nejedná dost rychle a podmořské hroby nechrání. Tři plavidla - HMS Exeter, HMS Encounter a HMS Electra - přitom obsahovala pozůstatky více než 150 námořníků. V roce 2014 bylo zjištěno, že vážně poškozeny jsou vraky lodí HMS Repulse a HMS Prince of Wales, v nichž jsou pozůstatky asi 800 námořníků.

Ukázalo se, že řádění zlodějů nebyla ušetřena ani jedna z nejslavnějších australských lodí, lehký křižník HMAS Perth. "Je to místo posledního odpočinku více než 350 Australanů, kteří přišli o život, když bránili hodnoty a svobody Austrálie. Zpráva, že vrak byl narušen, je proto velmi znepokojivá, řekl australský ministr pro záležitosti veteránů Dan Tehan. Podle Jamese Huntera z Australského národního námořního muzea vrak HMAS Perthu "ze 60 až 70 procent zmizel".

Tento nelegální obchod, který kvete v posledních 18 měsících, zůstává zahalen tajemstvím. Někteří archeologové tvrdí, že prodej zrezivělých kovů se vzhledem k nákladům na vyzdvižení nemůže vyplatit. Další matoucí skutečností je, že mnoho dostupných moderních vraků zůstává nedotčeno.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté válečné lodě Vojenské lodě

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Počasí

Počasí bude i o víkendu nadále jarní

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

včera

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

včera

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

včera

Instagram

Instagram chystá novinku. Ocenit by ji měli hlavně rodiče

Internetový gigant Meta chystá na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích. 

včera

včera

včera

včera

Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku

Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy