Stolpersteine: Kamenů zmizelých, které připomínají holocaust, jsou v Evropě desetitisíce

Na 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Připomíná nám miliony nevinných obětí druhé světové války. Obětem nacistického režimu jsou věnovány tzv. Stolpersteine – jakési malé pomníčky zasazené do dláždění chodníků.

Německý termín Stolpersteine je v České republice znám spíše pod pojmem „kameny zmizelých“. Doslovný překlad je složitější – Stolpersteine jsou vlastně kameny, o které se má zakopnout (z německého „stolpern“, což znamená „zakopnout“, a „stein“, tedy „kámen“). Zakopnutí je záměrem, to abychom ke kamenům sklopili svůj zrak. Tak se člověk symbolicky pokloní oběti nacistického režimu.

A jak tyto malé pomníčky obětí holocaustu vlastně vypadají? Jedná se o mosazné dlažební kostky, které jsou umístěny na chodníku před domy, kde původně žili oběti nacistického režimu, než byli deportováni do koncentračních táborů, v nichž je čekala smrt. Nejčastěji jsou dlažební kostky zasazovány před vchod do domu. Každý z „kamenů zmizelých“ pak vystupuje nad okolní povrch – to aby o něj lidé skutečně zakopli. Dlažební kostky na sobě mají nápis udávající jméno a příjmení oběti, datum narození, rok deportace do koncentračního tábora a rok úmrtí. Často před jedním domem můžeme najít mosazných dlažebních kamenů několik – to když byla nucena odejít celá rodina.

Autorem těchto netradičních pomníčků je německý umělec Gunter Demnig. Jeho záměrem bylo připomenout oběti holocaustu a poukázat na hrůzy druhé světové války. A tak v roce 1992 přišel s projektem Stolpersteine. Inspirací mu byla cesta do Kolína nad Rýnem, kde se pokoušel najít trasu, kudy byli deportováni místní Romové do koncentračních táborů. Přitom zjistil, že kolínští občané nemají ani ponětí o nějakých (a nejen romských) obětech nacistického režimu ve městě. To se Gunter Demnig rozhodl změnit! Chtěl dát obětem holocaustu jejich jména a symbolicky je vrátit do jejich domovů. Mrtví již neměli být anonymní. V Kolíně nad Rýnem byla poprvé umístěna do chodníku mosazná dlažební kostka coby malý pomníček.

Během devadesátých let minulého století začaly chodníky v celém Německu zaplňovat Stolpersteine. Projekt brzy vstoupil ve známost lidí v celé Evropě. Sám Gunter Demnig dostával tipy na místa, kde bydleli lidé před svou smrtí v koncentračním táboře.

Dnes můžete v Evropě najít vícce než padesát tisíc takovýchto pomníčků obětí holocaustu. Z Německa se projekt rozšířil například do Rakouska, Maďarska, Itálie, Nizozemí, Belgie, Norska nebo na Ukrajinu. V roce 2008 byla zasazena první mosazná dlažební kostka do chodníku i v České republice, a to na Josefově v Praze. Dnes bychom jich v českých městech napočítali několik set. Najdeme je v Praze, Brně, Olomouci, Kolíně, Kroměříži, Ostravě, Neratovicích, Třeboni, Teplicích, Krnově nebo ve Znojmě. Možná už jste i vy někdy o „kameny zmizelých“ zakopli, aniž byste tušili, co vlastně znamenají.

Související

Více souvisejících

holocaust Den vzpomínání na oběti holocaustu Koncentrační tábory Stolpersteine

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy