Na 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Připomíná nám miliony nevinných obětí druhé světové války. Obětem nacistického režimu jsou věnovány tzv. Stolpersteine – jakési malé pomníčky zasazené do dláždění chodníků.
Německý termín Stolpersteine je v České republice znám spíše pod pojmem „kameny zmizelých“. Doslovný překlad je složitější – Stolpersteine jsou vlastně kameny, o které se má zakopnout (z německého „stolpern“, což znamená „zakopnout“, a „stein“, tedy „kámen“). Zakopnutí je záměrem, to abychom ke kamenům sklopili svůj zrak. Tak se člověk symbolicky pokloní oběti nacistického režimu.
A jak tyto malé pomníčky obětí holocaustu vlastně vypadají? Jedná se o mosazné dlažební kostky, které jsou umístěny na chodníku před domy, kde původně žili oběti nacistického režimu, než byli deportováni do koncentračních táborů, v nichž je čekala smrt. Nejčastěji jsou dlažební kostky zasazovány před vchod do domu. Každý z „kamenů zmizelých“ pak vystupuje nad okolní povrch – to aby o něj lidé skutečně zakopli. Dlažební kostky na sobě mají nápis udávající jméno a příjmení oběti, datum narození, rok deportace do koncentračního tábora a rok úmrtí. Často před jedním domem můžeme najít mosazných dlažebních kamenů několik – to když byla nucena odejít celá rodina.
Autorem těchto netradičních pomníčků je německý umělec Gunter Demnig. Jeho záměrem bylo připomenout oběti holocaustu a poukázat na hrůzy druhé světové války. A tak v roce 1992 přišel s projektem Stolpersteine. Inspirací mu byla cesta do Kolína nad Rýnem, kde se pokoušel najít trasu, kudy byli deportováni místní Romové do koncentračních táborů. Přitom zjistil, že kolínští občané nemají ani ponětí o nějakých (a nejen romských) obětech nacistického režimu ve městě. To se Gunter Demnig rozhodl změnit! Chtěl dát obětem holocaustu jejich jména a symbolicky je vrátit do jejich domovů. Mrtví již neměli být anonymní. V Kolíně nad Rýnem byla poprvé umístěna do chodníku mosazná dlažební kostka coby malý pomníček.
Během devadesátých let minulého století začaly chodníky v celém Německu zaplňovat Stolpersteine. Projekt brzy vstoupil ve známost lidí v celé Evropě. Sám Gunter Demnig dostával tipy na místa, kde bydleli lidé před svou smrtí v koncentračním táboře.
Dnes můžete v Evropě najít vícce než padesát tisíc takovýchto pomníčků obětí holocaustu. Z Německa se projekt rozšířil například do Rakouska, Maďarska, Itálie, Nizozemí, Belgie, Norska nebo na Ukrajinu. V roce 2008 byla zasazena první mosazná dlažební kostka do chodníku i v České republice, a to na Josefově v Praze. Dnes bychom jich v českých městech napočítali několik set. Najdeme je v Praze, Brně, Olomouci, Kolíně, Kroměříži, Ostravě, Neratovicích, Třeboni, Teplicích, Krnově nebo ve Znojmě. Možná už jste i vy někdy o „kameny zmizelých“ zakopli, aniž byste tušili, co vlastně znamenají.
Související
80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
Lavrov obvinil Izrael z „oslavování nacismu“, a dostal ráznou odpověď
holocaust , Den vzpomínání na oběti holocaustu , Koncentrační tábory , Stolpersteine
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák