Když máme žízeň, tak se napijeme. Odborníci ale přišli s argumentem, proč bychom to měli dělat jinak

Lékaři tvrdí, že pít bychom měli v průběhu celého dne, tedy víceméně pravidelně. Pokud se někdo napije pouze ve chvíli,kdy má žízeň, zásadním způsobem tím ohrožuje své zdraví.

Pokud člověk dlouhodobě pije málo, mohou se začít tvořit močové či ledvinové kameny. Hrozí i úmrtí následkem kardiovaskulárních problémů. Na dostatek tekutin by lidé tak měli myslet zejména v horkých dnech, rizikové jsou ale i zimy a dny, kdy teploty klesají pod nulu. 

V tu dobu totiž člověk pociťuje dlouhodobě menší žízeň, než za parných letních dní, dodržovat pitný režim by ale měl také. To se týká zejména seniorů, kteří nemají pocit žízně.

Právě senioři a mladší lidé málokdy přijmou potřebné dva litry tekutin. Ostatně čím je člověk starší, tím klesá množství vody v jeho těle. A navíc ztrácí pocit žízně, takže starší lidé obecně přijímají méně tekutin a velmi rychle se dehydratují. 

V případě zanedbání může následně dehydratace vyústit až do mozkové příhody. Krev se zahustí a ucpe cévu v mozku, hrozí také selhání ledvin. není proto radno spoléhat na to, až nám tělo samo řekne, kdy se napít. Někdy si totiž říci nemusí.

Základem pitného režimu by měla být voda. Není ale důvod vyhýbat se v malém množství slazeným nápojům, třeba při sportu a turistice. Pokud si dopřejete jeden šálek kávy denně, zajisté se také nejedná o nic, co by vaše tělo zruinovalo. Každopádně ji ale nemůžete počítat do pitného režimu, káva na sebe naopak vodu váže, takže má tendenci organismus dehydratovat.