Winston Churchill čelil v červnu 1941 složité volbě. Napadení Sovětského svazu nacistickým Německem totiž znamenalo, že se Londýn a Moskva staly spojenci. Přestože Churchill zastával velmi tvrdé protikomunistické postoje, 22. června 1941 prohlásil: „Nebezpečí pro Rusko je… nebezpečí pro nás a nebezpečí pro Spojené státy… Rusku poskytneme jakoukoliv pomoc.“ A to i přesto, že Spojené království samo čelilo nedostatku vojenského materiálu.
Pomoc Sovětskému svazu začaly zprostředkovávat konvoje námořních lodí. Ty, které pluly směrem do Archangelsku a do Murmansku, byly označovány jako „PQ“ podle velitele P. Q. Edwardse, který stál u zrodu této myšlenky. Jak uvádí internetové stránky pq17.eclipse.co.uk, první konvoj opustil Spojené království v srpnu 1941. Během následujících deseti měsíců Londýn vypravil dalších 12 konvojů, jež tvořilo 103 lodí. Krom jednoho ztraceného plavidla dosáhly všechny tyto lodě svého cíle.
V květnu 1942 byl vypraven konvoj PQ 16, který na cestě do SSSR ztratil pět lodí. To mohlo působit jako varování. Následující konvoj, PQ 17, se stejně jako předchozí formace shromáždil v přístavu Hvalfjord na Islandu. Jeho ochranu zajišťovala řada torpédoborců, korvet a čtyři křižníky pod velením admirála Louise Hamiltona. Konvoj vyplul směrem do Sovětského svazu 27. června 1942.
První týden plavby byly zaznamenány jen drobné potyčky s německými bombardéry a ponorkami. Nebezpečí ovšem představovala blízkost norského pobřeží, jež měl Berlín pod kontrolou. Obzvláště německá bitevní loď Tirpitz vzbuzovala obavy britské admirality, která se ho v podstatě neustále snažila sledovat. Podle informací Královského letectva opustil Tirpitz společně s dalšími plavidly 2. července norský přístav Trondheim a směřoval směrem ke konvoji PQ 17.
4. července zahájilo německé Luftwaffe silný letecký útok na konvoj PQ 17. Desítky bombardérů Ju 88 a He 111 na formaci zaútočily z několika směrů. Obrana ovšem blížící se letouny včas zpozorovala a Němcům se podařilo zasáhnout pouze několik spojeneckých plavidel. Jeden z velitelů obranných lodí, Jack Broome, si tehdy poznamenal do svého deníku: „… za předpokladu, že nám vystačí střelivo, se PQ 17 může dostat kamkoliv.“
Dostupné zpravodajské informace a neznalost polohy bitevní lodě Tirpitz přesvědčily spojeneckou admiralitu, že se německá Kriegsmarine chystá v noci ze 4. na 5. července k útoku. Admirál Louis Hamilton signalizoval Jacku Broomeu, že německá plavidla jsou jistě již blízko, přestože je nezaznamenala ani spojenecká letadla, ani válečné lodě. Rozkazy z Londýna zněly jasně: „NALÉHAVÉ – Kvůli hrozbě přítomnosti hladinových plavidel je konvoj rozptýlen a takto pokračuje do ruských přístavů. VELMI NALÉHAVÉ – Rozptylte konvoj.“
Velitel Jack Broome zprávy okamžitě předal nedůvěřivým posádkám dopravních lodí. Do Archangelsku a Murmansku měly postupovat nezávisle na ostatních plavidlech. Doprovodné obranné lodě rozdělil na dvě skupiny. Slabé a pomalé korvety poslal taktéž směrem do Archangelsku. Torpédoborcům pak nařídil stáhnout se ke křižníkům admirála Louise Hamiltona, se kterými budou společně čelit útoku německých hladinových plavidel.
Následující červencové dny ukázaly, jak hluboce se spojenečtí velitelé mýlili. Rozptýlené dopravní lodě se staly snadným cílem pro německé letectvo a ponorky. Bitevní loď Tirpitz se ke konvoji vůbec nedostala a 5. července pouze krátce vyjela z přístavu. Z 35 lodí, jež opustily islandský přístav Hvalfjord, bylo 23 potopeno. Na jejich palubách se nacházelo přes 3000 automobilů, asi 400 tanků a okolo 200 letadel. Stalin následně obvinil královské námořnictvo ze zbabělosti a opuštění konvoje. Obranný doprovod ovšem sotva mohl bránit jednotlivě plovoucí lodě, jež uposlechly rozkaz rozptýlit konvoj.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , nacisté , Winston Churchill
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
před 30 minutami
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
před 1 hodinou
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
před 2 hodinami
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
před 4 hodinami
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
před 4 hodinami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 5 hodinami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 6 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 7 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 8 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 9 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 10 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 10 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 11 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 12 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 13 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
Zdroj: Libor Novák