Pražská kavárna ve středověku? Život nebyl takový, jak si ho představujeme

Univerzity jsou dodnes velmi zvláštní institucí. Každý ví, že se jedná o tradiční centra vzdělanosti, jejichž kořeny sahají až do temného středověku. Ovšem od těch dob se na těchto místech změnilo jen málo, a každý kdo na univerzitě studoval, tak zažil autentický středověky vynález na vlastní kůži.

Nejstarší univerzita byla založena již v 11. století v italské Bologni, tudíž již takřka tisíc let běží univerzitní život v „jedněch“ kolejích. První česká univerzita byla založena v Praze až na 32. místě, zato byla první v zapadlých krajích na sever od Alp. Nejen, že na univerzitách se dodnes učí ty nejtradičnější vědy – filosofie, právo, medicína a teologie, ale i univerzitní život byl dosti podobný.

Neodmyslitelně tam patřily bouřlivé diskuze, pro laiky nepochopitelně komplikované objevy a občas také nezřízený noční život. Asi nejzásadnější rozdíl byl v tom, že dnes si vědce představujeme spíše jako přírodovědce se zkumavkou, což středověk skutečně neznal. Na filosofickém základě fungovalo i studium medicíny s exaktními vědeckými objevy a se skutečnou výukou přírodních věd přišla skutečně až doba pozdější.

Stát ve státě

Univerzity se ve středověku těšily celé řadě výsad. Do jejich vnitřního života mohl zasahovat jen málokdo. Obecně platila právní autonomie univerzit, který zaručovala právní ochranu na území univerzity. Jiným slovy se dálo na univerzitní půdě ukrýt před trestní odpovědností. Tohoto privilegia bylo obvykle využíváno studenty, kteří se čas od času výtržností dopouštěli. Studenti rádi vysedávali v hostincích do pozdních hodin, situace se mohla přiostřit a ve výsledku docházelo k násilným činům anebo co hůř, mohlo být uražená něčí čest.

Urážka na cti byla totiž nejobvyklejším právním přestupkem ve středověku i novověku. Například student nazval jiného měšťana šelmou, to byla nejčastější urážka, nebo řiťopichem, to už je velmi originální, ale v pramenech dochovaný výraz, a před nebezpečím soudní pře a následného tělesného trestu, se student raději schoval na půdě univerzity. Představitele města pak žádali rektora o vydání výtržníka. Situace mohla dopadnout různě, ale obvykle si na členy univerzity rektor sáhnout nenechal a pře se uklidnila tím, že sám přislíbil výtržníka potrestat.

Teoreticky vzato tato zásada o právní autonomii univerzity platí dodnes, ale skutečný praktický dopad, trestně stíhaného studenta schovávajícího se non-stop ve vysokoškolské posluchárně je spíše bizarní.

Nohy na ramena

Univerzity neměly nikdy zvláštní moc ani ekonomický vliv, obrovské majetky prestižních škol jako je Harvardova univerzita vznikly až později, schovávaly si však jedno eso v rukávu, díky němuž si mohly dovolit leccos prolobovat.  Jednalo se o hrozbu tzv. secesí. Univerzity si mohly kdykoliv sbalit své učitele a studenty a odejít do jiného města a založit si tam další univerzitu.

Univerzity se nacházely jen v několika málo městech a mít takovou instituci ve městě mělo celou řadu výhod, a tak pro univerzitní secesisty nebyl přílišný problém najít jiné působiště. Univerzita nepřinášela jen obrovskou prestiž a rozšiřování špičkové vzdělanosti, ale také ekonomické východy. Neustálý přísun nových studentů znamenal, že ve městě budou utrácet peníze. I ve středověku studovali na školách chudí, ale chytří intelektuálové anebo bohatí synci šlechtických rodů. Ekonomickým přínosem byli zejména ti druzí jmenovaní.

Dnes by asi odchod univerzitních učitelů a studentů, tak jak k němu došlo v éře Jana Husa, asi Prahu ekonomicky příliš nepoznamenal. Menší univerzitní města jako Olomouc nebo Zlín, nemluvě o anglickém Oxfordu nebo belgické Lovani, by však zaznamenaly citelnou ztrátu. Zejména oblíbené restaurace a bary, by musely masově zavírat.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Více souvisejících

historie univerzity Univerzita Karlova Univerzita Palackého vzdělání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

před 6 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Král Charles III. (Karel III.)

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry

Vztahy mezi britskou královskou rodinou a princem Harrym, který ji před lety opustil, jsou velmi komplikované. Veřejnost proto nemůže tušit ani to, zda se s mladším synem panovníka počítá na budoucím pohřbu krále Karla III. Novináře se ale ponořili do plánů smutečního obřadu a zjistili pravdu. 

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit

Počasí v Česku se v posledních dnech umoudřilo. Po tropické epizodě přišlo ochlazení, vyskytly se i srážky, dokonce místy vydatné. Panují tak dobré podmínky pro růst hub. Potvrzují to informace od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné

Zatímco ukrajinská města čelí zesilujícím vzdušným útokům, situace na frontě zůstává kritická. Ruské síly se pokoušejí vyčerpat ukrajinskou obranu koordinovanými operacemi podél více než tisíc kilometrů dlouhé linie bojů. Ruské zdroje deklarují, že cílem těchto postupů je vytvoření nárazníkové zóny podél hranic a obklíčení ukrajinských jednotek v okolí strategického města Pokrovsk, o které se svádějí urputné boje již několik měsíců.

včera

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025)

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci

Alexander Dobrindt, německý ministr vnitra, který ze strany bavorských konzervativců prosazuje tvrdý přístup k migraci, pozval své kolegy z Česka, Polska, Francie, Rakouska a Dánska na summit, který se uskuteční 18. července na nejvyšší hoře Německa.

včera

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

včera

včera

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy