
Univerzity jsou dodnes velmi zvláštní institucí. Každý ví, že se jedná o tradiční centra vzdělanosti, jejichž kořeny sahají až do temného středověku. Ovšem od těch dob se na těchto místech změnilo jen málo, a každý kdo na univerzitě studoval, tak zažil autentický středověky vynález na vlastní kůži.
Nejstarší univerzita byla založena již v 11. století v italské Bologni, tudíž již takřka tisíc let běží univerzitní život v „jedněch“ kolejích. První česká univerzita byla založena v Praze až na 32. místě, zato byla první v zapadlých krajích na sever od Alp. Nejen, že na univerzitách se dodnes učí ty nejtradičnější vědy – filosofie, právo, medicína a teologie, ale i univerzitní život byl dosti podobný.
Neodmyslitelně tam patřily bouřlivé diskuze, pro laiky nepochopitelně komplikované objevy a občas také nezřízený noční život. Asi nejzásadnější rozdíl byl v tom, že dnes si vědce představujeme spíše jako přírodovědce se zkumavkou, což středověk skutečně neznal. Na filosofickém základě fungovalo i studium medicíny s exaktními vědeckými objevy a se skutečnou výukou přírodních věd přišla skutečně až doba pozdější.
Stát ve státě
Univerzity se ve středověku těšily celé řadě výsad. Do jejich vnitřního života mohl zasahovat jen málokdo. Obecně platila právní autonomie univerzit, který zaručovala právní ochranu na území univerzity. Jiným slovy se dálo na univerzitní půdě ukrýt před trestní odpovědností. Tohoto privilegia bylo obvykle využíváno studenty, kteří se čas od času výtržností dopouštěli. Studenti rádi vysedávali v hostincích do pozdních hodin, situace se mohla přiostřit a ve výsledku docházelo k násilným činům anebo co hůř, mohlo být uražená něčí čest.
Urážka na cti byla totiž nejobvyklejším právním přestupkem ve středověku i novověku. Například student nazval jiného měšťana šelmou, to byla nejčastější urážka, nebo řiťopichem, to už je velmi originální, ale v pramenech dochovaný výraz, a před nebezpečím soudní pře a následného tělesného trestu, se student raději schoval na půdě univerzity. Představitele města pak žádali rektora o vydání výtržníka. Situace mohla dopadnout různě, ale obvykle si na členy univerzity rektor sáhnout nenechal a pře se uklidnila tím, že sám přislíbil výtržníka potrestat.
Teoreticky vzato tato zásada o právní autonomii univerzity platí dodnes, ale skutečný praktický dopad, trestně stíhaného studenta schovávajícího se non-stop ve vysokoškolské posluchárně je spíše bizarní.
Nohy na ramena
Univerzity neměly nikdy zvláštní moc ani ekonomický vliv, obrovské majetky prestižních škol jako je Harvardova univerzita vznikly až později, schovávaly si však jedno eso v rukávu, díky němuž si mohly dovolit leccos prolobovat. Jednalo se o hrozbu tzv. secesí. Univerzity si mohly kdykoliv sbalit své učitele a studenty a odejít do jiného města a založit si tam další univerzitu.
Univerzity se nacházely jen v několika málo městech a mít takovou instituci ve městě mělo celou řadu výhod, a tak pro univerzitní secesisty nebyl přílišný problém najít jiné působiště. Univerzita nepřinášela jen obrovskou prestiž a rozšiřování špičkové vzdělanosti, ale také ekonomické východy. Neustálý přísun nových studentů znamenal, že ve městě budou utrácet peníze. I ve středověku studovali na školách chudí, ale chytří intelektuálové anebo bohatí synci šlechtických rodů. Ekonomickým přínosem byli zejména ti druzí jmenovaní.
Dnes by asi odchod univerzitních učitelů a studentů, tak jak k němu došlo v éře Jana Husa, asi Prahu ekonomicky příliš nepoznamenal. Menší univerzitní města jako Olomouc nebo Zlín, nemluvě o anglickém Oxfordu nebo belgické Lovani, by však zaznamenaly citelnou ztrátu. Zejména oblíbené restaurace a bary, by musely masově zavírat.
Související

Trumpovy výroky živí debatu o evropském jaderném deštníku. Významný německý politik je pro

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
historie , univerzity , Univerzita Karlova , Univerzita Palackého , vzdělání
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna
před 1 hodinou

Slovensko si klade podmínky. Fico řekl, co požaduje za podporu dalších sankcí
před 2 hodinami

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci
před 3 hodinami

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné
před 4 hodinami

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude
před 5 hodinami

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování
před 6 hodinami

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
před 6 hodinami

Rusko zastaví jen síla, říká Zelenskyj. Další noční útok nepřežili dva lidé
před 7 hodinami

Nová droga už zabíjí i v Česku. Mladík se předávkoval syntetickým opioidem
před 8 hodinami

Tragická letecká nehoda v Indii. Předběžné závěry ukazují na chybu jednoho z pilotů
před 9 hodinami

Návrat letního počasí. Teploty se opět přiblíží k třicítce
včera

Karel III. je neoblomný. V plánech panovníka figuruje i princ Harry
včera

Růstu hub přeje počasí. Odborníci radí, kam na ně vyrazit
včera

Policistka utrpěla zranění při nehodě na D5. Dálnici bylo nutné uzavřít
včera

Na Ukrajině zuří brutální boje po celé frontě. Obrana zatím drží, vlny útočníků jsou ale nekonečné
včera

Německo svolalo evropské politiky na summit o migraci
včera

Fico je připraven jednat s Merzem. Pak by mohl zvednout ruku pro další protiruské sankce
včera

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat
včera

Poruchy se násobily. Česko už začíná tušit, proč došlo k blackoutu
včera
Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené
Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.
Zdroj: Jakub Jurek