Která zbraň udeří v Sýrii první? Americký Tomahawk dokáže zasáhnout cíl s neuvěřitelnou přesností

Pokud se Spojené státy vydají do války je téměř zcela jisté, že jedna zbraň bude použita jako první - BGM-109 Tomahawk. Manévrující střela s plochou dráhou letu, jejíž možnost zasáhnout protivníka na citlivém místě jsou dnes již legendární.

Narozen za studené války

Tomahawk byl vyvinut dle požadavků Pentagonu v letech 1981 až 1982. Dle představ amerických generálů, měla křižující střela proniknout skrze protiletadlovou obranu Varšavské smlouvy a zničit malé a pohyblivé cíle. V první řadě to měli být mobilní odpalovací stanoviště sovětských raket krátkého a středního doletu. Pro měl Tomahawk ideální parametry: délka byla pouhých 2,23 metru, rozpětí 2,67 metru, šířka 52 centimetrů. Na 1287 kilometrů dokázala 1200 kilogramová střela donést až 400 kilogramovou bojovou hlavici.

K dispozici byla možnost použít i atomovou hlavici. Ty však musely být po podpisu smlouvy START z výzbroje vyřazeny. K dispozici jsou průrazné verze hlavic nebo možnost nést kazetovou munici. Rychlost střely není dodnes nijak imponující. Mezi 590 až 890 kilometry za hodinu. To, čím Tomahawk vyniká, je výška letu. Díky vyspělým senzorům, využití GPS nebo i laserovým čidlům je střela schopna letět ve výšce 15 až 50 metrů a vyhýbat se větším terénním překážkám. Motory střely jsou odstíněny a jsou prakticky nezachytitelné pro infračervená čidla.  Cíl dokázaly starší verze zasáhnout s přesností na 10 metrů. Dnes se předpokládá, že to dokáží na 1-2 metry. Tomahawky jsou vysoce variabilní.

Vedle pozemní verze, existuje námořní verze, která může být odpalovaná z lodí nebo torpédometů ponorek, a letecká verze, kterou lze odpalovat z bombardérů. Pozemní a námořní verze jsou převáženy v kontejnerech, ze kterých jsou i odpalovány. Cena se z původních 500 000 dolarů za kus značně zvýšila. Dnes jeden Tomahawk stojí 1 870 000 dolarů.

Premiéra proti Saddámovi

Prvního nasazení se Tomahawk dočkal během první války v Zálivu. V první vlně úderu na vojska Saddáma Husajna bylo vypáleno celkem 288 střel, které rozvrátily iráckou protiletadlovou obranu a komunikaci. Často se uvádí, že tato impozantní ukázka síly, byla varováním tehdy ještě existujícímu Sovětskému svazu. I když válka v Zálivu skončila, neznamenalo to, že byl Irák mezi léty 1992 až 2003 ušetřen útoků Tomahawků. Jakékoliv porušení sankcí nebo narušení bezletových zón bylo Američany trestáno leteckými údery, a na Irák během těchto let dopadlo několik set řízených střel.  

Roku 1995 se staly cílem Tomahawků postavení bosenských Srbů. Proti samostatnému Srbsku jich v konfliktu o Kosovo bylo vypáleno 218, přičemž došlo i ke kontraverzním útokům na cíle, které s Kosovem nebo srbskou armádou neměly nic společného. Poté následovali menší údery vůči Afghánistánu, Súdánu, Libyi nebo Jemenu. Zatím největšímu úderu čelil Irák, kde na začátku operace Trvalá svoboda, dopadlo 800 Tomahawků. Vloni pak bylo proti syrské letecké základně v Homsu vypáleno zhruba 60 Tomahawků. Cíle dosáhla asi polovina z nich. Vedle ztrát v písečné bouři se předpokládá, že část byla sestřelena ruskou protiletadlovou obranou.

Časté používání Tomahawků je kritizováno především humanitárními pracovníky, kteří varují před úmrtími civilistů, které je s jejich použitím často spojeno. V Jemenu v roce 2009 došlo k zásahu svatby, při kterém zahynulo 51 civilistů.  Především kvůli vysoké cenně, pak jejich nasazení kritizoval jeden americký senátor slovy: „Střelou za 2 miliony dolarů zničíme boudu slepenou z kozích bobků, ve které je osm chlapů v turbanech s kališníkovy za 8 dolarů anebo starý ruský tank, co nemá hodnotu ani šrotu.“

Ruská odpověď

Pokud Američané v prvním úderu proti Sýrii použijí Tomahawky, pokud Rusové splní své slovo a na útok odpoví, použijí svůj ekvivalent Tomahawku - křižující střelu  3M-54 Kalibr. Ta je daleko variabilnější než Tomahawk. Může mít různou délku 6,2 až 8,9 metru dle verze. Hmotnost střely je 1700 až 2900 kilogramů. Bojová hlavice váží 500 kilogramů a může být použita i jaderná. Rychlost střely závisí také na variantě. Může být pouhých 800 kilometrů ale i 3 Machy. Dostřel je od 50 kilometrů u nejmenší verze až po 2500 kilometrů u nejtěžší.  

Stejně jako Tomahawk může být odpalována z celé škály prostředků. Nejmenší verze lze podvěsit i pod stíhací letoun. Ruským inženýrům se podařilo cely systém umístit do standardního dopravního kontejneru, takže střela může být odpalována ze všech dopravních platforem od nákladního automobilu přes vlak až po nákladní loď.  K prvnímu použití došlo v roce 2015, kdy Rusové z Kaspického moře odpálili proti Islámskému státu 26 střel. Lze tedy jen doufat, že k použití obou zbraní v současné krizi nedojde.

Související

Pentagon (z anglického výrazu pro pětiúhelník) je to mohutná čtyřpatrová stavba ve tvaru pěti soustředných pravidelných pětiúhelníkových okruhů (rings, značených A až E, s délkou strany přes 200 m), protnuté na každé straně třemi spojnicemi. Uprostřed cel

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině

Pentagon schválil možnost předání raket Tomahawk Ukrajině, čímž nechal konečné politické rozhodnutí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo obrany dalo Bílému domu zelenou k dodání těchto střel s dlouhým doletem, protože posoudilo, že by to nijak negativně neovlivnilo americké zásoby. 
USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Finsko tlačí na Trumpa: Ukrajina potřebuje rakety Tomahawk pro útoky na Rusko

Finský premiér Petteri Orpo vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povolil Ukrajině používat americké řízené střely dlouhého doletu Tomahawk k úderům na cíle hluboko uvnitř Ruska. Orpo, jehož země sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a patří mezi nejvíce jestřábí evropské země v oblasti bezpečnosti, to uvedl v rozhovoru pro Politico.

Více souvisejících

střela s plochou dráhou letu Tomahawk USA (Spojené státy americké) Sýrie Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy