Která zbraň udeří v Sýrii první? Americký Tomahawk dokáže zasáhnout cíl s neuvěřitelnou přesností

Pokud se Spojené státy vydají do války je téměř zcela jisté, že jedna zbraň bude použita jako první - BGM-109 Tomahawk. Manévrující střela s plochou dráhou letu, jejíž možnost zasáhnout protivníka na citlivém místě jsou dnes již legendární.

Narozen za studené války

Tomahawk byl vyvinut dle požadavků Pentagonu v letech 1981 až 1982. Dle představ amerických generálů, měla křižující střela proniknout skrze protiletadlovou obranu Varšavské smlouvy a zničit malé a pohyblivé cíle. V první řadě to měli být mobilní odpalovací stanoviště sovětských raket krátkého a středního doletu. Pro měl Tomahawk ideální parametry: délka byla pouhých 2,23 metru, rozpětí 2,67 metru, šířka 52 centimetrů. Na 1287 kilometrů dokázala 1200 kilogramová střela donést až 400 kilogramovou bojovou hlavici.

K dispozici byla možnost použít i atomovou hlavici. Ty však musely být po podpisu smlouvy START z výzbroje vyřazeny. K dispozici jsou průrazné verze hlavic nebo možnost nést kazetovou munici. Rychlost střely není dodnes nijak imponující. Mezi 590 až 890 kilometry za hodinu. To, čím Tomahawk vyniká, je výška letu. Díky vyspělým senzorům, využití GPS nebo i laserovým čidlům je střela schopna letět ve výšce 15 až 50 metrů a vyhýbat se větším terénním překážkám. Motory střely jsou odstíněny a jsou prakticky nezachytitelné pro infračervená čidla.  Cíl dokázaly starší verze zasáhnout s přesností na 10 metrů. Dnes se předpokládá, že to dokáží na 1-2 metry. Tomahawky jsou vysoce variabilní.

Vedle pozemní verze, existuje námořní verze, která může být odpalovaná z lodí nebo torpédometů ponorek, a letecká verze, kterou lze odpalovat z bombardérů. Pozemní a námořní verze jsou převáženy v kontejnerech, ze kterých jsou i odpalovány. Cena se z původních 500 000 dolarů za kus značně zvýšila. Dnes jeden Tomahawk stojí 1 870 000 dolarů.

Premiéra proti Saddámovi

Prvního nasazení se Tomahawk dočkal během první války v Zálivu. V první vlně úderu na vojska Saddáma Husajna bylo vypáleno celkem 288 střel, které rozvrátily iráckou protiletadlovou obranu a komunikaci. Často se uvádí, že tato impozantní ukázka síly, byla varováním tehdy ještě existujícímu Sovětskému svazu. I když válka v Zálivu skončila, neznamenalo to, že byl Irák mezi léty 1992 až 2003 ušetřen útoků Tomahawků. Jakékoliv porušení sankcí nebo narušení bezletových zón bylo Američany trestáno leteckými údery, a na Irák během těchto let dopadlo několik set řízených střel.  

Roku 1995 se staly cílem Tomahawků postavení bosenských Srbů. Proti samostatnému Srbsku jich v konfliktu o Kosovo bylo vypáleno 218, přičemž došlo i ke kontraverzním útokům na cíle, které s Kosovem nebo srbskou armádou neměly nic společného. Poté následovali menší údery vůči Afghánistánu, Súdánu, Libyi nebo Jemenu. Zatím největšímu úderu čelil Irák, kde na začátku operace Trvalá svoboda, dopadlo 800 Tomahawků. Vloni pak bylo proti syrské letecké základně v Homsu vypáleno zhruba 60 Tomahawků. Cíle dosáhla asi polovina z nich. Vedle ztrát v písečné bouři se předpokládá, že část byla sestřelena ruskou protiletadlovou obranou.

Časté používání Tomahawků je kritizováno především humanitárními pracovníky, kteří varují před úmrtími civilistů, které je s jejich použitím často spojeno. V Jemenu v roce 2009 došlo k zásahu svatby, při kterém zahynulo 51 civilistů.  Především kvůli vysoké cenně, pak jejich nasazení kritizoval jeden americký senátor slovy: „Střelou za 2 miliony dolarů zničíme boudu slepenou z kozích bobků, ve které je osm chlapů v turbanech s kališníkovy za 8 dolarů anebo starý ruský tank, co nemá hodnotu ani šrotu.“

Ruská odpověď

Pokud Američané v prvním úderu proti Sýrii použijí Tomahawky, pokud Rusové splní své slovo a na útok odpoví, použijí svůj ekvivalent Tomahawku - křižující střelu  3M-54 Kalibr. Ta je daleko variabilnější než Tomahawk. Může mít různou délku 6,2 až 8,9 metru dle verze. Hmotnost střely je 1700 až 2900 kilogramů. Bojová hlavice váží 500 kilogramů a může být použita i jaderná. Rychlost střely závisí také na variantě. Může být pouhých 800 kilometrů ale i 3 Machy. Dostřel je od 50 kilometrů u nejmenší verze až po 2500 kilometrů u nejtěžší.  

Stejně jako Tomahawk může být odpalována z celé škály prostředků. Nejmenší verze lze podvěsit i pod stíhací letoun. Ruským inženýrům se podařilo cely systém umístit do standardního dopravního kontejneru, takže střela může být odpalována ze všech dopravních platforem od nákladního automobilu přes vlak až po nákladní loď.  K prvnímu použití došlo v roce 2015, kdy Rusové z Kaspického moře odpálili proti Islámskému státu 26 střel. Lze tedy jen doufat, že k použití obou zbraní v současné krizi nedojde.

Související

Více souvisejících

střela s plochou dráhou letu Tomahawk USA (Spojené státy americké) Sýrie Rusko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

před 1 hodinou

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa

Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert

Evropská unie čelí ruské hrozbě, která sahá daleko za rámec války na Ukrajině. Každodenní kroky Kremlu podkopávají evropské zájmy v klíčových regionech a sférách vlivu. A přestože EU není bezmocná, jak často sama sebe vnímá, podle nového strategického dokumentu z dílny Evropského institutu pro bezpečnostní studia je jen špatně využívá svůj potenciál.

před 7 hodinami

Harvardova univerzita

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty

V mimořádně ostrém kroku rozhodla administrativa prezidenta Donalda Trumpa o odebrání oprávnění Harvardově univerzitě přijímat a udržovat zahraniční studenty. Podle vyjádření amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) musí současní zahraniční studenti Harvard opustit nebo riskovat ztrátu svého právního statusu. Opatření, které může ovlivnit více než čtvrtinu celé studentské populace univerzity, vyvolalo rozsáhlou paniku i rozhořčení ve vědecké komunitě.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde

Tradiční „Den D“ hokejového mistrovství světa, tedy čtvrtfinále, je tady. Čeští hokejisté se ve čtvrtek večer utkávají se Švédy. A oba týmy hlásí nová jména ve svých sestavách. Pouhý den po příletu se na ledě ve Stockholmu ukáže útočník David Kämpf, tolik vytoužený centr k Martinu Nečasovi. Z Toronta však nepřiletěl jen on. Zbrojili totiž i Švédové, které taktéž z Toronta posílil William Nylander. Navzdory tomu, že na dopoledním rozbruslení chyběl útočník Daniel Voženílek, je i on nakonec na ledě. Českou branku pak opět hájí Karel Vejmelka. Povede se Čechům po roce postoupit do bojů o medaile? To sledujte třetinu po třetině na Eurozpravy.cz.

včera

Pád cen pohonných hmot se zastavil. Teď zdraží, ekonom ale očekává další obrat

Ceny pohonných hmot zůstaly poslední týden na svém. Benzin i nafta zlevnily o jediný haléř. Trend výrazného zlevňování, které trvalo od konce ledna, je minulostí. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se řidiči musí v dalších dnech připravit na nepatrné zdražení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy