Která zbraň udeří v Sýrii první? Americký Tomahawk dokáže zasáhnout cíl s neuvěřitelnou přesností

Narozen za studené války

Tomahawk byl vyvinut dle požadavků Pentagonu v letech 1981 až 1982. Dle představ amerických generálů, měla křižující střela proniknout skrze protiletadlovou obranu Varšavské smlouvy a zničit malé a pohyblivé cíle. V první řadě to měli být mobilní odpalovací stanoviště sovětských raket krátkého a středního doletu. Pro měl Tomahawk ideální parametry: délka byla pouhých 2,23 metru, rozpětí 2,67 metru, šířka 52 centimetrů. Na 1287 kilometrů dokázala 1200 kilogramová střela donést až 400 kilogramovou bojovou hlavici.

K dispozici byla možnost použít i atomovou hlavici. Ty však musely být po podpisu smlouvy START z výzbroje vyřazeny. K dispozici jsou průrazné verze hlavic nebo možnost nést kazetovou munici. Rychlost střely není dodnes nijak imponující. Mezi 590 až 890 kilometry za hodinu. To, čím Tomahawk vyniká, je výška letu. Díky vyspělým senzorům, využití GPS nebo i laserovým čidlům je střela schopna letět ve výšce 15 až 50 metrů a vyhýbat se větším terénním překážkám. Motory střely jsou odstíněny a jsou prakticky nezachytitelné pro infračervená čidla.  Cíl dokázaly starší verze zasáhnout s přesností na 10 metrů. Dnes se předpokládá, že to dokáží na 1-2 metry. Tomahawky jsou vysoce variabilní.

Vedle pozemní verze, existuje námořní verze, která může být odpalovaná z lodí nebo torpédometů ponorek, a letecká verze, kterou lze odpalovat z bombardérů. Pozemní a námořní verze jsou převáženy v kontejnerech, ze kterých jsou i odpalovány. Cena se z původních 500 000 dolarů za kus značně zvýšila. Dnes jeden Tomahawk stojí 1 870 000 dolarů.

Premiéra proti Saddámovi

Prvního nasazení se Tomahawk dočkal během první války v Zálivu. V první vlně úderu na vojska Saddáma Husajna bylo vypáleno celkem 288 střel, které rozvrátily iráckou protiletadlovou obranu a komunikaci. Často se uvádí, že tato impozantní ukázka síly, byla varováním tehdy ještě existujícímu Sovětskému svazu. I když válka v Zálivu skončila, neznamenalo to, že byl Irák mezi léty 1992 až 2003 ušetřen útoků Tomahawků. Jakékoliv porušení sankcí nebo narušení bezletových zón bylo Američany trestáno leteckými údery, a na Irák během těchto let dopadlo několik set řízených střel.  

Roku 1995 se staly cílem Tomahawků postavení bosenských Srbů. Proti samostatnému Srbsku jich v konfliktu o Kosovo bylo vypáleno 218, přičemž došlo i ke kontraverzním útokům na cíle, které s Kosovem nebo srbskou armádou neměly nic společného. Poté následovali menší údery vůči Afghánistánu, Súdánu, Libyi nebo Jemenu. Zatím největšímu úderu čelil Irák, kde na začátku operace Trvalá svoboda, dopadlo 800 Tomahawků. Vloni pak bylo proti syrské letecké základně v Homsu vypáleno zhruba 60 Tomahawků. Cíle dosáhla asi polovina z nich. Vedle ztrát v písečné bouři se předpokládá, že část byla sestřelena ruskou protiletadlovou obranou.

Časté používání Tomahawků je kritizováno především humanitárními pracovníky, kteří varují před úmrtími civilistů, které je s jejich použitím často spojeno. V Jemenu v roce 2009 došlo k zásahu svatby, při kterém zahynulo 51 civilistů.  Především kvůli vysoké cenně, pak jejich nasazení kritizoval jeden americký senátor slovy: „Střelou za 2 miliony dolarů zničíme boudu slepenou z kozích bobků, ve které je osm chlapů v turbanech s kališníkovy za 8 dolarů anebo starý ruský tank, co nemá hodnotu ani šrotu.“

Ruská odpověď

Pokud Američané v prvním úderu proti Sýrii použijí Tomahawky, pokud Rusové splní své slovo a na útok odpoví, použijí svůj ekvivalent Tomahawku - křižující střelu  3M-54 Kalibr. Ta je daleko variabilnější než Tomahawk. Může mít různou délku 6,2 až 8,9 metru dle verze. Hmotnost střely je 1700 až 2900 kilogramů. Bojová hlavice váží 500 kilogramů a může být použita i jaderná. Rychlost střely závisí také na variantě. Může být pouhých 800 kilometrů ale i 3 Machy. Dostřel je od 50 kilometrů u nejmenší verze až po 2500 kilometrů u nejtěžší.  

Stejně jako Tomahawk může být odpalována z celé škály prostředků. Nejmenší verze lze podvěsit i pod stíhací letoun. Ruským inženýrům se podařilo cely systém umístit do standardního dopravního kontejneru, takže střela může být odpalována ze všech dopravních platforem od nákladního automobilu přes vlak až po nákladní loď.  K prvnímu použití došlo v roce 2015, kdy Rusové z Kaspického moře odpálili proti Islámskému státu 26 střel. Lze tedy jen doufat, že k použití obou zbraní v současné krizi nedojde.