Vytvořili kalendář, předpověděli konec světa a pak zmizeli. Kam se poděli tajemní Mayové?

Mayská civilizace existovala na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras po více než 2500 let. Za celou svoji historii prošla značným vývojem. Z jedné strany progresivně působila na ostatní kultury, v jiném případě byla sama příjemcem vlivů svých sousedů.

První významné vlivy mayská civilizace přijímala již během svých počátků v tzv. předklasickém období. Zhruba v letech 1000 př. n. l. - 300 př. n. l. byla pod značným vlivem dominantní olmécké civilizace od níž přejala základy hieroglyfického písma a základy kalendářních výpočtů. Z těchto prapůvodních základů pak na přelomu předklasického a klasického období dala vzniknout opravdovému hieroglyfickému písmu a kalendáři tzv. dlouhého počtu. 

Samotný kalendář vznikl na základně precizních a dlouhodobých pozorování opakujících se astronomických jevů. Mayové spojovali průběh času s úkazy na obloze. Jednalo se především o pohyby Slunce, Měsíce, planet, především Venuše, ale také slunovratu, zatmění Slunce, zatmění Měsíce, rovnodennosti apod. Jejich preciznost byla dána i tím, že dokázali vyvinout dvacítkovou soustavu a také nulu. Jejich astronomické pozorování je srovnatelné s novověkými znalostmi v Evropě, které tak předběhli o 1500 let. 

Je nutné podotknout, že Mayové využívali paralelně několik kalendářních systémů, přičemž základní osnovy nejspíše skutečně již rozvinula olmécká civilizace. Tyto kalendářní osnovy Mayové převzali a dále rozvíjeli. Jednalo se v základu o tři kalendáře:

Občanský kalendář, nazývaný jako haab - představoval období 365 dní sestávající z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo po 20 dní a poslední měsíc jen 5 dní. Dny v měsíci byly číslované, přičemž se uplatnilo i číslo nula.

Posvátný či náboženský kalendář, nazývaný jako tzolkin - představoval období 260 dní a určoval především plán obřadního života. 

Tyto dva kalendáře využívaly i další mezoamerické kultury, například Zapotékové. Ovšem Mayové šli ve svých pozorováních a propočtech ještě dále, díky čemuž dali vzniknout nepřesnějšímu kalendáři světa, který překonaly až novověké evropské objevy.

Tento nejdůležitější kalendář, který také využívali pouze Mayové, byl tzv. kalendář dlouhého počtu. Byl to základní kalendář, který sloužil k orientaci v čase, kdy se jednoduše řečeno počítal počet dní, které uplynuly od mayského dne nula, tedy od stvoření tohoto světa. Ten měl připadat na den 11. 8. roku 3114 př. n. l. 

Rok se samozřejmě dále členil. Kin znamenal 1 den, Uinal = 20 kin, Tun = 18 uinal = 360 kin což byl 1 rok, Katun = 20 tun = 7200 kin představoval 20 let atd. Tyto jednotky dohromady tvořily jeden celý cyklus kalendáře dlouhého počtu, který započal u mýtického dne nula a dle propočtů měl skončit 21. prosince 2012. 

Konec světa se samozřejmě nekonal. Mayové totiž svět a čas nevnímali lineárně, ale cyklicky. Vše se v určitých periodách opakovalo, mělo svůj důvod i následek. Tudíž po dosažení jednoho cyklu měl opět začít nový kalendářní cyklus.

Mayové díky svým precizním astronomickým a matematickým znalostem dokázali vytvořit přesný kalendář a doslova tak ovládat čas. Dokázali předpovídat zatmění Slunce, dny slunovratu, různé hvězdné konstelace apod. Daný cyklus se děl ve znamení daného božstva, který "nebeskou událost" ovlivňoval. Samotný kalendář řídil náboženskou, ale i například agrární část mayského života. Dle přesného kalendáře bylo možné přesně stanovovat čas setby, sklizně, sezónních záplav apod. 

Samotný kalendář dlouhého počtu byl důležitý i pro zaznamenávání dějin mayského světa a jeho lidu. Prvním doloženým datem nalezeným na stéle v Chiapasu je datum 7. prosince 36 př. n. l. Na tyto stély s přesným datem se uváděl čas nástupu nového krále, čas významného rituálu či královské svatby, čas vítězné bitvy apod.

Posledním datum dlouhého počtu pochází z města Toniná ze 16. ledna roku 909 n. l. Toto datum skutečně předznamenalo konec mayské civilizace, respektive jejich klasické kultury, která byla již od 7. století v táhlé krizi. Během 9. a 10. století došlo k masovému opouštění měst a ke konci klasické epochy této civilizace. Mayové se ještě nadále rozvíjeli v oblasti yucatánského poloostrova, ovšem už nikdy nedosáhli takové úrovně, jako v období mezi lety 200 př. n. l. až 950 n. l.