Jak proběhlo vyvraždění záhadných Mayů? Španělské dobývání Nového světa bylo brutální

Dějiny Nového světa, respektive Mezoameriky a jižní Ameriky, kde existovaly nejvyspělejší civilizace amerického kontinentu, jsou většinou dobře známé. Nezávisle se vyvíjející civilizace Nového světa jsou na počátku 16. století zničeny španělskými conquistadory dobytím Aztécké říše v roce 1521 počínaje a dobytím říše Inků v roce 1572 konče. Ovšem poslední příslušníci staré mayské civilizace odolávali až do 17. století.

Oblast mayské civilizace ležela v oblasti Mezoameriky, na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras. Jedná se o nejdéle působící a prosperující civilizaci předkolumbovské Ameriky v této střední oblasti amerického kontinentu. Jejich civilizace se začala rozvíjet společně s doznívající kulturou Olméků v prvním tisíciletí př. n. l. a přetrvala až do časů Aztéků a příchodu Španělů v 16. století. Mayská civilizace tak odehrávala svou významnou roli na jevišti amerických dějin skoro 2500 let.

Největšího rozkvětu dosáhla mayská civilizace během tzv. klasického období mezi lety 250 až 900 n. l. Právě v této době dosahují Mayové svých geniálních astronomických a matematických objevů, které byly ještě v pozdním období zdokonalovány. Mayský svět si ovšem nemůžeme představovat jakou jednu velkou říši, ale naopak jako oblast se stovkami až tisíci měst, která tvořila do určité míry nezávislé městské státy, které sdílely podobné hodnoty, zvyky, tradice a jazyk.

Nejinak tomu bylo v pozdním období mayské civilizace. Tehdy už ovšem byla znatelně ovlivněna cizími kulturními prvky, především toltéckými. Největší centra mayské oblasti se soustředila v severní oblasti poloostrova Yucatán. O moc zde soupeřilo několik měst, přičemž nejmocnějším z nich bylo město Chichén Itza. To následně vystřídal Mayapán a po jeho pádu se celá oblast opět rozdrobila do několika malých regionů, jimž vládla jednotlivá města.

Počátkem 16. století zahájili Španělé conquistu, tedy dobývání Nového světa. Ostatní velké civilizace v okolí tvořili většinou souvislé říše. V jejich případě tak stačilo dobýt a ovládnout hlavní město a celá říše padla. Tak se podařilo Hernánovi Cortésovi v roce 1521 v případě říše Aztéků a podobně i Franciskovi Pizarrovi v roce 1533, respektive 1572, kdy porazil poslední odpor a podmanil si celou Inckou říší. Ovšem v případě dnešní Guatemaly a ostatních jižně sousedících území, která byla porostlá hustým pralesem, bylo dobývání velice problematické a úspěchy chvilkové. Mayská oblast byla stále rozdrobená a ovládnutí celého území tak znamenalo mozaikovité dobývání jednoho města za druhým. Při dobývání nového města však docházelo ke vzpourám v již dříve dobytých městech, což opět celou situaci stěžovalo.

Sám Hernán Cortés v letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu, kdy prošel i oblastí dnešní Guatemaly. Ovládnutí zdejších krajin stěžoval jak náročný terén a počasí, tak spory mezi samotnými conquistadory, mezi nimiž rostla rivalita, nepřátelství a boj o moc. Během cesty se Cortés dostavil i do ostrovního města Taysal, nazývaného též Nojpetén. Hernán v něm jistě spatřoval určitou podobnost s nedávno dobytým Tenochtitlanem. Zdejší mayské městečko však bylo mnohem menší. Městské budovy se dvěma desítkami pyramidových chrámů vypadaly jako stavby v Chichén Itza. Samotné město vzniklo skutečně dílem lidu Itza z oblasti yucatanského poloostrova ve stejném stavebním slohu někdy v polovině 15. století. Celé město se tisklo na malém ostrově uprostřed jezera Petén Itza.

Během návštěvy nedošlo k žádnému velkému boji a v podstatě ani velké změně. Španělský pokus o podrobení oblasti byl jen chvilkový a povrchní. Po brzkém odchodu Španělů začali obyvatelé Taysalu uctívat neznámé zvíře, které jim tu Španělé nechali. Jednalo se o koně. Ten byl na dlouhou dobu posledním cizím znamením v této oblasti.

Zatímco kolem pomalu mayský svět mizel, Taysal si dál uchovával svou nezávislost. Proběhlo zde jen několik málo návštěv z řad Španělů, ať už vojáků nebo misionářů, kteří si všimli, jak indiáni uctívají podobu koně. Město a celá oblast však nadále zůstávala nedotknutou a nezávislou. Situace se změnila až o několik desítek let později.

Městu tehdy vládl poslední vládce jménem Canek. V roce 1697 do těchto končin zamířil conquistador Martín de Ursúa a Arismendi.  Celá mayská oblast již byla dobyta a Španělům již odolávalo jen poslední místo v srdci Yucatánu. Když dorazil na břeh jezera Petén Itza nedaleko Taysalu, ihned se odhodlal k útoku. Se svými španělskými i domorodými vojáky zahájil na ostrovní město palbu z děl, střelných zbraní i oštěpů a kamenů. Mnoho obyvatel města přišlo o život, nebo uteklo. 13. března 1697 tak bylo poslední svobodné město pomyslné mayské říše dobyto. 

Související

Mayové

Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci

Město Tikal ležící na severu dnešní Guatemaly bylo v minulosti centrem největší a nejdéle existující civilizace středoamerických Mayů. K jeho založení došlo v 6. století před Kristem, aby pak následných 1600 let prosperovalo. Během svého největšího rozmachu mělo přes 50 tisíc obyvatel. I v současné době zůstávají pozůstatky města největšími ruinami, které zbyly po mayské civilizaci.

Více souvisejících

Mayové historie

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy