Dějiny Nového světa, respektive Mezoameriky a jižní Ameriky, kde existovaly nejvyspělejší civilizace amerického kontinentu, jsou většinou dobře známé. Nezávisle se vyvíjející civilizace Nového světa jsou na počátku 16. století zničeny španělskými conquistadory dobytím Aztécké říše v roce 1521 počínaje a dobytím říše Inků v roce 1572 konče. Ovšem poslední příslušníci staré mayské civilizace odolávali až do 17. století.
Oblast mayské civilizace ležela v oblasti Mezoameriky, na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras. Jedná se o nejdéle působící a prosperující civilizaci předkolumbovské Ameriky v této střední oblasti amerického kontinentu. Jejich civilizace se začala rozvíjet společně s doznívající kulturou Olméků v prvním tisíciletí př. n. l. a přetrvala až do časů Aztéků a příchodu Španělů v 16. století. Mayská civilizace tak odehrávala svou významnou roli na jevišti amerických dějin skoro 2500 let.
Největšího rozkvětu dosáhla mayská civilizace během tzv. klasického období mezi lety 250 až 900 n. l. Právě v této době dosahují Mayové svých geniálních astronomických a matematických objevů, které byly ještě v pozdním období zdokonalovány. Mayský svět si ovšem nemůžeme představovat jakou jednu velkou říši, ale naopak jako oblast se stovkami až tisíci měst, která tvořila do určité míry nezávislé městské státy, které sdílely podobné hodnoty, zvyky, tradice a jazyk.
Nejinak tomu bylo v pozdním období mayské civilizace. Tehdy už ovšem byla znatelně ovlivněna cizími kulturními prvky, především toltéckými. Největší centra mayské oblasti se soustředila v severní oblasti poloostrova Yucatán. O moc zde soupeřilo několik měst, přičemž nejmocnějším z nich bylo město Chichén Itza. To následně vystřídal Mayapán a po jeho pádu se celá oblast opět rozdrobila do několika malých regionů, jimž vládla jednotlivá města.
Počátkem 16. století zahájili Španělé conquistu, tedy dobývání Nového světa. Ostatní velké civilizace v okolí tvořili většinou souvislé říše. V jejich případě tak stačilo dobýt a ovládnout hlavní město a celá říše padla. Tak se podařilo Hernánovi Cortésovi v roce 1521 v případě říše Aztéků a podobně i Franciskovi Pizarrovi v roce 1533, respektive 1572, kdy porazil poslední odpor a podmanil si celou Inckou říší. Ovšem v případě dnešní Guatemaly a ostatních jižně sousedících území, která byla porostlá hustým pralesem, bylo dobývání velice problematické a úspěchy chvilkové. Mayská oblast byla stále rozdrobená a ovládnutí celého území tak znamenalo mozaikovité dobývání jednoho města za druhým. Při dobývání nového města však docházelo ke vzpourám v již dříve dobytých městech, což opět celou situaci stěžovalo.
Sám Hernán Cortés v letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu, kdy prošel i oblastí dnešní Guatemaly. Ovládnutí zdejších krajin stěžoval jak náročný terén a počasí, tak spory mezi samotnými conquistadory, mezi nimiž rostla rivalita, nepřátelství a boj o moc. Během cesty se Cortés dostavil i do ostrovního města Taysal, nazývaného též Nojpetén. Hernán v něm jistě spatřoval určitou podobnost s nedávno dobytým Tenochtitlanem. Zdejší mayské městečko však bylo mnohem menší. Městské budovy se dvěma desítkami pyramidových chrámů vypadaly jako stavby v Chichén Itza. Samotné město vzniklo skutečně dílem lidu Itza z oblasti yucatanského poloostrova ve stejném stavebním slohu někdy v polovině 15. století. Celé město se tisklo na malém ostrově uprostřed jezera Petén Itza.
Během návštěvy nedošlo k žádnému velkému boji a v podstatě ani velké změně. Španělský pokus o podrobení oblasti byl jen chvilkový a povrchní. Po brzkém odchodu Španělů začali obyvatelé Taysalu uctívat neznámé zvíře, které jim tu Španělé nechali. Jednalo se o koně. Ten byl na dlouhou dobu posledním cizím znamením v této oblasti.
Zatímco kolem pomalu mayský svět mizel, Taysal si dál uchovával svou nezávislost. Proběhlo zde jen několik málo návštěv z řad Španělů, ať už vojáků nebo misionářů, kteří si všimli, jak indiáni uctívají podobu koně. Město a celá oblast však nadále zůstávala nedotknutou a nezávislou. Situace se změnila až o několik desítek let později.
Městu tehdy vládl poslední vládce jménem Canek. V roce 1697 do těchto končin zamířil conquistador Martín de Ursúa a Arismendi. Celá mayská oblast již byla dobyta a Španělům již odolávalo jen poslední místo v srdci Yucatánu. Když dorazil na břeh jezera Petén Itza nedaleko Taysalu, ihned se odhodlal k útoku. Se svými španělskými i domorodými vojáky zahájil na ostrovní město palbu z děl, střelných zbraní i oštěpů a kamenů. Mnoho obyvatel města přišlo o život, nebo uteklo. 13. března 1697 tak bylo poslední svobodné město pomyslné mayské říše dobyto.
Související
Město bohů v Mexiku se pozvolna vrací k životu, turisté i místní jsou nadšeni
Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 2 hodinami
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 3 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 4 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 5 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 6 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 6 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 7 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 7 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 7 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 8 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 8 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 8 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 8 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 9 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 9 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 9 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 10 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 11 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 11 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák