Dějiny Nového světa, respektive Mezoameriky a jižní Ameriky, kde existovaly nejvyspělejší civilizace amerického kontinentu, jsou většinou dobře známé. Nezávisle se vyvíjející civilizace Nového světa jsou na počátku 16. století zničeny španělskými conquistadory dobytím Aztécké říše v roce 1521 počínaje a dobytím říše Inků v roce 1572 konče. Ovšem poslední příslušníci staré mayské civilizace odolávali až do 17. století.
Oblast mayské civilizace ležela v oblasti Mezoameriky, na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras. Jedná se o nejdéle působící a prosperující civilizaci předkolumbovské Ameriky v této střední oblasti amerického kontinentu. Jejich civilizace se začala rozvíjet společně s doznívající kulturou Olméků v prvním tisíciletí př. n. l. a přetrvala až do časů Aztéků a příchodu Španělů v 16. století. Mayská civilizace tak odehrávala svou významnou roli na jevišti amerických dějin skoro 2500 let.
Největšího rozkvětu dosáhla mayská civilizace během tzv. klasického období mezi lety 250 až 900 n. l. Právě v této době dosahují Mayové svých geniálních astronomických a matematických objevů, které byly ještě v pozdním období zdokonalovány. Mayský svět si ovšem nemůžeme představovat jakou jednu velkou říši, ale naopak jako oblast se stovkami až tisíci měst, která tvořila do určité míry nezávislé městské státy, které sdílely podobné hodnoty, zvyky, tradice a jazyk.
Nejinak tomu bylo v pozdním období mayské civilizace. Tehdy už ovšem byla znatelně ovlivněna cizími kulturními prvky, především toltéckými. Největší centra mayské oblasti se soustředila v severní oblasti poloostrova Yucatán. O moc zde soupeřilo několik měst, přičemž nejmocnějším z nich bylo město Chichén Itza. To následně vystřídal Mayapán a po jeho pádu se celá oblast opět rozdrobila do několika malých regionů, jimž vládla jednotlivá města.
Počátkem 16. století zahájili Španělé conquistu, tedy dobývání Nového světa. Ostatní velké civilizace v okolí tvořili většinou souvislé říše. V jejich případě tak stačilo dobýt a ovládnout hlavní město a celá říše padla. Tak se podařilo Hernánovi Cortésovi v roce 1521 v případě říše Aztéků a podobně i Franciskovi Pizarrovi v roce 1533, respektive 1572, kdy porazil poslední odpor a podmanil si celou Inckou říší. Ovšem v případě dnešní Guatemaly a ostatních jižně sousedících území, která byla porostlá hustým pralesem, bylo dobývání velice problematické a úspěchy chvilkové. Mayská oblast byla stále rozdrobená a ovládnutí celého území tak znamenalo mozaikovité dobývání jednoho města za druhým. Při dobývání nového města však docházelo ke vzpourám v již dříve dobytých městech, což opět celou situaci stěžovalo.
Sám Hernán Cortés v letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu, kdy prošel i oblastí dnešní Guatemaly. Ovládnutí zdejších krajin stěžoval jak náročný terén a počasí, tak spory mezi samotnými conquistadory, mezi nimiž rostla rivalita, nepřátelství a boj o moc. Během cesty se Cortés dostavil i do ostrovního města Taysal, nazývaného též Nojpetén. Hernán v něm jistě spatřoval určitou podobnost s nedávno dobytým Tenochtitlanem. Zdejší mayské městečko však bylo mnohem menší. Městské budovy se dvěma desítkami pyramidových chrámů vypadaly jako stavby v Chichén Itza. Samotné město vzniklo skutečně dílem lidu Itza z oblasti yucatanského poloostrova ve stejném stavebním slohu někdy v polovině 15. století. Celé město se tisklo na malém ostrově uprostřed jezera Petén Itza.
Během návštěvy nedošlo k žádnému velkému boji a v podstatě ani velké změně. Španělský pokus o podrobení oblasti byl jen chvilkový a povrchní. Po brzkém odchodu Španělů začali obyvatelé Taysalu uctívat neznámé zvíře, které jim tu Španělé nechali. Jednalo se o koně. Ten byl na dlouhou dobu posledním cizím znamením v této oblasti.
Zatímco kolem pomalu mayský svět mizel, Taysal si dál uchovával svou nezávislost. Proběhlo zde jen několik málo návštěv z řad Španělů, ať už vojáků nebo misionářů, kteří si všimli, jak indiáni uctívají podobu koně. Město a celá oblast však nadále zůstávala nedotknutou a nezávislou. Situace se změnila až o několik desítek let později.
Městu tehdy vládl poslední vládce jménem Canek. V roce 1697 do těchto končin zamířil conquistador Martín de Ursúa a Arismendi. Celá mayská oblast již byla dobyta a Španělům již odolávalo jen poslední místo v srdci Yucatánu. Když dorazil na břeh jezera Petén Itza nedaleko Taysalu, ihned se odhodlal k útoku. Se svými španělskými i domorodými vojáky zahájil na ostrovní město palbu z děl, střelných zbraní i oštěpů a kamenů. Mnoho obyvatel města přišlo o život, nebo uteklo. 13. března 1697 tak bylo poslední svobodné město pomyslné mayské říše dobyto.
Související
Město bohů v Mexiku se pozvolna vrací k životu, turisté i místní jsou nadšeni
Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
před 53 minutami
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
před 2 hodinami
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
před 3 hodinami
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
před 4 hodinami
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
před 6 hodinami
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno před 6 hodinami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 7 hodinami
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
před 9 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 11 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 12 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 13 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
Ministerstvo kultury odvolá v úterý bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. O tomto kroku informoval ministr kultury Oto Klempíř, přičemž rozhodnutí navazuje na nedávné spory o podobu a schvalování rozpočtu této instituce.
Zdroj: Libor Novák