Jak proběhlo vyvraždění záhadných Mayů? Španělské dobývání Nového světa bylo brutální

Dějiny Nového světa, respektive Mezoameriky a jižní Ameriky, kde existovaly nejvyspělejší civilizace amerického kontinentu, jsou většinou dobře známé. Nezávisle se vyvíjející civilizace Nového světa jsou na počátku 16. století zničeny španělskými conquistadory dobytím Aztécké říše v roce 1521 počínaje a dobytím říše Inků v roce 1572 konče. Ovšem poslední příslušníci staré mayské civilizace odolávali až do 17. století.

Oblast mayské civilizace ležela v oblasti Mezoameriky, na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras. Jedná se o nejdéle působící a prosperující civilizaci předkolumbovské Ameriky v této střední oblasti amerického kontinentu. Jejich civilizace se začala rozvíjet společně s doznívající kulturou Olméků v prvním tisíciletí př. n. l. a přetrvala až do časů Aztéků a příchodu Španělů v 16. století. Mayská civilizace tak odehrávala svou významnou roli na jevišti amerických dějin skoro 2500 let.

Největšího rozkvětu dosáhla mayská civilizace během tzv. klasického období mezi lety 250 až 900 n. l. Právě v této době dosahují Mayové svých geniálních astronomických a matematických objevů, které byly ještě v pozdním období zdokonalovány. Mayský svět si ovšem nemůžeme představovat jakou jednu velkou říši, ale naopak jako oblast se stovkami až tisíci měst, která tvořila do určité míry nezávislé městské státy, které sdílely podobné hodnoty, zvyky, tradice a jazyk.

Nejinak tomu bylo v pozdním období mayské civilizace. Tehdy už ovšem byla znatelně ovlivněna cizími kulturními prvky, především toltéckými. Největší centra mayské oblasti se soustředila v severní oblasti poloostrova Yucatán. O moc zde soupeřilo několik měst, přičemž nejmocnějším z nich bylo město Chichén Itza. To následně vystřídal Mayapán a po jeho pádu se celá oblast opět rozdrobila do několika malých regionů, jimž vládla jednotlivá města.

Počátkem 16. století zahájili Španělé conquistu, tedy dobývání Nového světa. Ostatní velké civilizace v okolí tvořili většinou souvislé říše. V jejich případě tak stačilo dobýt a ovládnout hlavní město a celá říše padla. Tak se podařilo Hernánovi Cortésovi v roce 1521 v případě říše Aztéků a podobně i Franciskovi Pizarrovi v roce 1533, respektive 1572, kdy porazil poslední odpor a podmanil si celou Inckou říší. Ovšem v případě dnešní Guatemaly a ostatních jižně sousedících území, která byla porostlá hustým pralesem, bylo dobývání velice problematické a úspěchy chvilkové. Mayská oblast byla stále rozdrobená a ovládnutí celého území tak znamenalo mozaikovité dobývání jednoho města za druhým. Při dobývání nového města však docházelo ke vzpourám v již dříve dobytých městech, což opět celou situaci stěžovalo.

Sám Hernán Cortés v letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu, kdy prošel i oblastí dnešní Guatemaly. Ovládnutí zdejších krajin stěžoval jak náročný terén a počasí, tak spory mezi samotnými conquistadory, mezi nimiž rostla rivalita, nepřátelství a boj o moc. Během cesty se Cortés dostavil i do ostrovního města Taysal, nazývaného též Nojpetén. Hernán v něm jistě spatřoval určitou podobnost s nedávno dobytým Tenochtitlanem. Zdejší mayské městečko však bylo mnohem menší. Městské budovy se dvěma desítkami pyramidových chrámů vypadaly jako stavby v Chichén Itza. Samotné město vzniklo skutečně dílem lidu Itza z oblasti yucatanského poloostrova ve stejném stavebním slohu někdy v polovině 15. století. Celé město se tisklo na malém ostrově uprostřed jezera Petén Itza.

Během návštěvy nedošlo k žádnému velkému boji a v podstatě ani velké změně. Španělský pokus o podrobení oblasti byl jen chvilkový a povrchní. Po brzkém odchodu Španělů začali obyvatelé Taysalu uctívat neznámé zvíře, které jim tu Španělé nechali. Jednalo se o koně. Ten byl na dlouhou dobu posledním cizím znamením v této oblasti.

Zatímco kolem pomalu mayský svět mizel, Taysal si dál uchovával svou nezávislost. Proběhlo zde jen několik málo návštěv z řad Španělů, ať už vojáků nebo misionářů, kteří si všimli, jak indiáni uctívají podobu koně. Město a celá oblast však nadále zůstávala nedotknutou a nezávislou. Situace se změnila až o několik desítek let později.

Městu tehdy vládl poslední vládce jménem Canek. V roce 1697 do těchto končin zamířil conquistador Martín de Ursúa a Arismendi.  Celá mayská oblast již byla dobyta a Španělům již odolávalo jen poslední místo v srdci Yucatánu. Když dorazil na břeh jezera Petén Itza nedaleko Taysalu, ihned se odhodlal k útoku. Se svými španělskými i domorodými vojáky zahájil na ostrovní město palbu z děl, střelných zbraní i oštěpů a kamenů. Mnoho obyvatel města přišlo o život, nebo uteklo. 13. března 1697 tak bylo poslední svobodné město pomyslné mayské říše dobyto. 

Související

Mayové

Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci

Město Tikal ležící na severu dnešní Guatemaly bylo v minulosti centrem největší a nejdéle existující civilizace středoamerických Mayů. K jeho založení došlo v 6. století před Kristem, aby pak následných 1600 let prosperovalo. Během svého největšího rozmachu mělo přes 50 tisíc obyvatel. I v současné době zůstávají pozůstatky města největšími ruinami, které zbyly po mayské civilizaci.

Více souvisejících

Mayové historie

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Monika Brusenbauch Meislová

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

před 36 minutami

Donald Trump

Trump neví co dál, Ukrajinu nechá padnout. V Kyjevě panuje zklamání, frustrace a rostoucí obavy

Ukrajina se znovu cítí opuštěná jedním ze svých klíčových spojenců. Americký prezident Donald Trump 19. května jednal telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby se pokusil prosadit příměří ve válce, která už téměř čtyři měsíce drtí Ukrajinu. Výsledek? Žádný průlom, žádné sankce a z pohledu Kyjeva – další ostudná ukázka Trumpovy důvěřivosti vůči Kremlu.

před 49 minutami

lesy

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

před 1 hodinou

Ehud Olmert

Izraelské operace v Gaze jsou velmi blízko válečnému zločinu, varuje expremiér. Mezinárodní tlak roste

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert se ostře vymezil vůči aktuální vojenské strategii Izraele v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro britskou stanici BBC uvedl, že to, co izraelská vláda pod vedením Benjamina Netanjahua v Gaze provádí, je „velmi blízko válečnému zločinu“. Vyjádření přichází v době, kdy se Izrael ocitá pod rostoucím mezinárodním tlakem kvůli rozsahu civilních obětí a blokádě humanitární pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

před 3 hodinami

Palestina

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru

Situace v Pásmu Gazy zůstává i po 11 týdnech blokády naprosto katastrofální. Více než dva miliony lidí čelí bezprostřednímu hladomoru, zatímco mezinárodní humanitární pomoc stále jen obtížně proniká skrze izraelské hranice. Na zemi, kde lidé marně čekají na jakoukoliv potravinu, se valí přísliby, které se zatím mění jen v bezmoc a frustraci.

před 3 hodinami

Stavba trasy D pražského metra Prohlédněte si galerii

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí

Ve dnech 17. –⁠ 19. května se uskutečnil Den otevřených dveří na stavbě prvního úseku nové linky metra D. Návštěvníci mohli projít část podzemní trasy v délce 1,6 km, která vede v hloubce přibližně 30 metrů. Nekomentovaná prohlídka, trvající zhruba 60 až 90 minut, přilákala přibližně 22 000 lidí. 

před 4 hodinami

Golden Dome

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome

Americký prezident Donald Trump představil konkrétní detaily svého nového, mimořádně ambiciózního projektu národní obrany: vesmírného protiraketového štítu nazvaného „Zlatá kupole“ (Golden Dome), který má ochránit celé území Spojených států před globálními raketovými útoky. Prezident během vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že systém bude dokončen do konce jeho druhého funkčního období – tedy během tří let – a že výstavbu povede generál vesmírných sil Michael A. Guetlein. Odhadované náklady činí přibližně 175 miliard dolarů.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy