Dějiny Nového světa, respektive Mezoameriky a jižní Ameriky, kde existovaly nejvyspělejší civilizace amerického kontinentu, jsou většinou dobře známé. Nezávisle se vyvíjející civilizace Nového světa jsou na počátku 16. století zničeny španělskými conquistadory dobytím Aztécké říše v roce 1521 počínaje a dobytím říše Inků v roce 1572 konče. Ovšem poslední příslušníci staré mayské civilizace odolávali až do 17. století.
Oblast mayské civilizace ležela v oblasti Mezoameriky, na území dnešních států Mexiko, Guatemala, Belize a Honduras. Jedná se o nejdéle působící a prosperující civilizaci předkolumbovské Ameriky v této střední oblasti amerického kontinentu. Jejich civilizace se začala rozvíjet společně s doznívající kulturou Olméků v prvním tisíciletí př. n. l. a přetrvala až do časů Aztéků a příchodu Španělů v 16. století. Mayská civilizace tak odehrávala svou významnou roli na jevišti amerických dějin skoro 2500 let.
Největšího rozkvětu dosáhla mayská civilizace během tzv. klasického období mezi lety 250 až 900 n. l. Právě v této době dosahují Mayové svých geniálních astronomických a matematických objevů, které byly ještě v pozdním období zdokonalovány. Mayský svět si ovšem nemůžeme představovat jakou jednu velkou říši, ale naopak jako oblast se stovkami až tisíci měst, která tvořila do určité míry nezávislé městské státy, které sdílely podobné hodnoty, zvyky, tradice a jazyk.
Nejinak tomu bylo v pozdním období mayské civilizace. Tehdy už ovšem byla znatelně ovlivněna cizími kulturními prvky, především toltéckými. Největší centra mayské oblasti se soustředila v severní oblasti poloostrova Yucatán. O moc zde soupeřilo několik měst, přičemž nejmocnějším z nich bylo město Chichén Itza. To následně vystřídal Mayapán a po jeho pádu se celá oblast opět rozdrobila do několika malých regionů, jimž vládla jednotlivá města.
Počátkem 16. století zahájili Španělé conquistu, tedy dobývání Nového světa. Ostatní velké civilizace v okolí tvořili většinou souvislé říše. V jejich případě tak stačilo dobýt a ovládnout hlavní město a celá říše padla. Tak se podařilo Hernánovi Cortésovi v roce 1521 v případě říše Aztéků a podobně i Franciskovi Pizarrovi v roce 1533, respektive 1572, kdy porazil poslední odpor a podmanil si celou Inckou říší. Ovšem v případě dnešní Guatemaly a ostatních jižně sousedících území, která byla porostlá hustým pralesem, bylo dobývání velice problematické a úspěchy chvilkové. Mayská oblast byla stále rozdrobená a ovládnutí celého území tak znamenalo mozaikovité dobývání jednoho města za druhým. Při dobývání nového města však docházelo ke vzpourám v již dříve dobytých městech, což opět celou situaci stěžovalo.
Sám Hernán Cortés v letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu, kdy prošel i oblastí dnešní Guatemaly. Ovládnutí zdejších krajin stěžoval jak náročný terén a počasí, tak spory mezi samotnými conquistadory, mezi nimiž rostla rivalita, nepřátelství a boj o moc. Během cesty se Cortés dostavil i do ostrovního města Taysal, nazývaného též Nojpetén. Hernán v něm jistě spatřoval určitou podobnost s nedávno dobytým Tenochtitlanem. Zdejší mayské městečko však bylo mnohem menší. Městské budovy se dvěma desítkami pyramidových chrámů vypadaly jako stavby v Chichén Itza. Samotné město vzniklo skutečně dílem lidu Itza z oblasti yucatanského poloostrova ve stejném stavebním slohu někdy v polovině 15. století. Celé město se tisklo na malém ostrově uprostřed jezera Petén Itza.
Během návštěvy nedošlo k žádnému velkému boji a v podstatě ani velké změně. Španělský pokus o podrobení oblasti byl jen chvilkový a povrchní. Po brzkém odchodu Španělů začali obyvatelé Taysalu uctívat neznámé zvíře, které jim tu Španělé nechali. Jednalo se o koně. Ten byl na dlouhou dobu posledním cizím znamením v této oblasti.
Zatímco kolem pomalu mayský svět mizel, Taysal si dál uchovával svou nezávislost. Proběhlo zde jen několik málo návštěv z řad Španělů, ať už vojáků nebo misionářů, kteří si všimli, jak indiáni uctívají podobu koně. Město a celá oblast však nadále zůstávala nedotknutou a nezávislou. Situace se změnila až o několik desítek let později.
Městu tehdy vládl poslední vládce jménem Canek. V roce 1697 do těchto končin zamířil conquistador Martín de Ursúa a Arismendi. Celá mayská oblast již byla dobyta a Španělům již odolávalo jen poslední místo v srdci Yucatánu. Když dorazil na břeh jezera Petén Itza nedaleko Taysalu, ihned se odhodlal k útoku. Se svými španělskými i domorodými vojáky zahájil na ostrovní město palbu z děl, střelných zbraní i oštěpů a kamenů. Mnoho obyvatel města přišlo o život, nebo uteklo. 13. března 1697 tak bylo poslední svobodné město pomyslné mayské říše dobyto.
Související
Město bohů v Mexiku se pozvolna vrací k životu, turisté i místní jsou nadšeni
Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 1 hodinou
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 1 hodinou
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 2 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 2 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 3 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
včera
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
včera
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
včera
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.
Zdroj: Libor Novák