Den, kdy skončila válka? Překvapivě 8. i 9. května zároveň

Německá delegace vedená generálem Alfredem Jodlem dorazila 5. května 1945 do francouzské Remeše. Měla tam dojednat podmínky kapitulace. Po sérii jednání nakonec Němci 7. května zhruba o půl třetí ráno souhlasili s bezpodmínečnou kapitulací.

Datum a čas kapitulace bylo stanoveno na druhý den, to jest na 8. května 23:01 středoevropského letního času. Do hry navíc vstoupil sovětský vůdce Stalin, který chtěl, aby se kapitulační akt podepsal ještě jednou v Berlíně. K tomu pak 8. května skutečně došlo.

Jednání ale provázely různé formální komplikace, takže německý zástupce polní maršál Keitel mohl dokumenty podepsat až těsně před půlnocí, zhruba okolo 23:45. Moskva ale spadá do jiného časového pásma, takže pro Stalina byla dohoda vlastně podepsána až v prvních minutách 9. května, přesněji okolo 0:45 ráno. Sověti proto konec války datovali k 9. květnu, západní spojenci k 8. květnu.

I přesto, že je dnes v Česku slaven jako Den vítězství právě 8. květen, 8. května 1945 se například ještě v Praze velmi tvrdě bojovalo. Na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava se totiž nacházela německá Skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schornera. Ta patřila k posledním bojeschopným německým jednotkám a nehodlala se vzdát bez boje.

Jak již bylo řečeno, boje byly sice oficiálně ukončeny k 8. květnu 1945, ale Schornerovi vojáci nehodlali padnout do sovětského zajetí. Ve snaze dostat se za každou cenu na západ se ale museli dostat skrze Prahu, kterou již v té době do velké míry ovládali čeští povstalci. Rozhořely se prudké boje, během nichž přišla o život řada lidí a bylo zničeno například křídlo Staroměstské radnice.

České národní radě se následně podařilo uzavřít s Němci dohodu a části Wehrmachtu se tak vzdaly, fanatici z řad SS ale bojovali dál. Ironií osudu je, že za tuto dohodu, která zachránila mnoho životů, byl po válce v zinscenovaném procesu komunistickou justicí odsouzen velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr.

Brzy ráno 9. května 1945 pak do Prahy vjela i sovětská vojska, která byla Pražany nadšeně vítána v symbolických scénách plných jásotu, nadšení a šeříků. Sověti pak v Praze zlomili poslední ohniska německého odporu, jenž byla reprezentována hlavně zbytky dvou německých divizí, jednak 2. tankové divize SS "Das Reich" a 44. divize pancéřových granátníků SS "Wallenstein".

Díky tomu, že se Československo po válce stalo satelitem Sovětského svazu, slavilo se i u nás výročí konce druhé světové války 9. května. Po Sametové revoluci se ale ihned rozhořely debaty, zda by nebylo vhodné datum posunout o den dříve, tedy na den, který by odpovídal českému časovému pásmu. Jedním z nehorlivějších zastánců změny byl tehdejší novopečený poslanec Miloš Zeman. Jeho návrh nakonec prošel a Den vítězství tak byl posunut na 8. květen.