ROZHOVOR | Rozhovor: Proč se v Česku otřásá země? Měli bychom se bát většího zemětřesení?

Co zapříčiňuje současné otřesy na Chebsku? Budou pokračovat? A jaké intenzity mohou dosáhnout? Na minulost, současnost i budoucnost této zajímavé oblasti se EuroZprávy. cz ptali seismologa Aleše Špičáka, který se děním v této oblasti dlouhodobě zabývá.

Chebsko patří k našim nejaktivnějším geologickým oblastem. Co se tam vlastně děje? Proč je ta oblast tak aktivní? 

Ta oblast je mimořádná nejen tím, že se tam čas od času vyskytují zemětřesné roje, kdy právě nyní jeden probíhá. V oblasti jsou četné prameny minerálních vod s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, pocházejícího patrně ze zemského pláště. Nedaleko epicenter zemětřesení se nacházejí nejmladší sopky v Čechách, jejich stáří je čtvrtohorní. V neposlední řadě je v této oblasti nejtenčí zemská kůra z celého Českého masívu, 28 kilometrů, zatímco například na Moravě je to až 40 kilometrů.  Je zde množství dalších neobvyklostí a mimořádností, které dokazují, že tento kraj prošel v nedávné minulosti velmi dynamickým vývojem.

Jaké nejvyšší síly může zemětřesení na Chebsku dosáhnout?

To je velmi ožehavá otázka. První seismická stanice na Chebsku byla zbudována v roce 1908. Před rokem 1908 jsou k dispozici písemné údaje popisující pozorování místních obyvatel ještě několik set let dále do minulosti. Ze všech těchto informací vyplývá, že nejsilnější zemětřesení dosahují v této oblasti magnituda přibližně 4,5, tudíž i nejsilnější, pocítěná zemětřesení nyní probíhajícího roje jsou o mnoho slabší. Ale 500 let pozorování je v případě geologických procesů strašně málo. My se samozřejmě snažíme hledat odpověď na tuto vaší zneklidňující otázku a pokusit se najít jasnou a uklidňující odpověď, ale tvrdit, že se na Chebsku nemůže objevit i něco silnějšího, je velmi obtížné. Jsou známy i klidnější, geologicky starší oblasti, než je Český masív, kde došlo zcela nečekaně k velmi silnému zemětřesení. Například vloni  na jihu Afriky, v Botswaně, došlo 3. dubna v dosud seismicky poklidné oblasti k zemětřesení o síle 6,5.    

Je tedy evidentní, že zemětřesení na Chebsku nejsou žádnou novinkou.

Chebsko bylo například v letech 1890 až 1915 mimořádně seismicky aktivní oblastí – právě proto zde v roce 1908 byla uvedena do provozu jedna z prvních seismologických stanic v Evropě. Dnes se snažíme obyvatele co nejrychleji informovat prostřednictvím našich internetových stránek a sociálních médií. Naším úkolem je co nejlépe oblast poznat a podávat veřejnosti korektní informace.

Co je vlastně příčinnou současných zemětřesných rojů?

Rojová aktivita v západních Čechách připomíná svým charakterem zemětřesnou činnost pod činnými sopkami, což je samozřejmě ve střední Evropě něco nezvyklého. K otřesům na Chebsku dochází nejčastěji v hloubkách mezi 8 – 10 km, v tomto ohledu bylo silné noční pondělní zemětřesení s hloubkou je 6,5 km výjimkou. Domníváme se, že západočeské zemětřesné roje jsou vyvolávány pohybem fluid, tedy roztoků a plynů, které čas od času atakují horninové prostředí na rozhraní spodní a svrchní zemské kůry. Za několik set tisíc let takové aktivity je horninové prostředí silně porušené, rozlámané, a na takto v minulosti vzniklých trhlinách dochází k jednotlivým slabým zemětřesením roje. My jsme zatím nedokázali nalézt nástroj, který by nám umožnil zjistit, kdy se fluida dají do pohybu - předpovídat vznik zemětřesných rojů ani odhadnout jejich další vývoj tedy neumíme, a neumí to nikdo na světě ...

Tudíž nelze ani určit délku trvání současného zemětřesného roje?

Bohužel ne. V pondělí 21. května dopoledne jsme měli pracovní schůzku, na které byla shrnuta dosavadní pozorování a diskutován možný další vývoj roje – bylo v tu chvíli zřejmé, že aktivita zemětřesného roje se snižuje, tj. klesá počet jevů a klesá také jejich síla. Protože ale víme, že po takovýchto zklidňujících etapách některé roje v minulosti znovu podstatně zesílily, byla naše prohlášení týkající se možného dalšího vývoje velmi rezervovaná. Hned pondělní noc nám dala za pravdu – po 23. hodině došlo k dosud nejsilnějšímu zemětřesení roje s magnitudem 3,8.  V roce 2000 došlo během čtyř měsíců zemětřesné činnosti dokonce k asi deseti obdobím silné aktivity, trvajícím vždy několik dnů až týdnů.

Jsou u nás i oblasti, kde hrozí podobné jevy?

V České republice jsou ještě dvě další oblasti, kde bylo v uplynulých 100 letech pozorováno podobně silné zemětřesení, jako jsou ta nejsilnější v západních Čechách. První z nich je Opavsko. I zde jsou shodou okolností nedaleko epicenter čtvrtohorní sopky, i když o dost starší než ty na Chebsku. Jejich stáří je kolem 2,5 milionu let, zatímco stáří západočeských jen 200 000 až 300 000 let. A jednoduchá geologická poučka zní: co se stalo před milionem let, může se snadno zopakovat...  Tou druhou oblastí je Hronovsko a Náchodsko – k poslednímu silnějšímu zemětřesení zde došlo v r. 2005, mělo magnitudo 3,5 a způsobilo v několika domech vlasové trhliny v omítce. 

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor cheb Zemětřesení Česko Zemětřesení Aleš Špičák

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy