ROZHOVOR | Rozhovor: Proč se v Česku otřásá země? Měli bychom se bát většího zemětřesení?

Chebsko patří k našim nejaktivnějším geologickým oblastem. Co se tam vlastně děje? Proč je ta oblast tak aktivní? 

Ta oblast je mimořádná nejen tím, že se tam čas od času vyskytují zemětřesné roje, kdy právě nyní jeden probíhá. V oblasti jsou četné prameny minerálních vod s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, pocházejícího patrně ze zemského pláště. Nedaleko epicenter zemětřesení se nacházejí nejmladší sopky v Čechách, jejich stáří je čtvrtohorní. V neposlední řadě je v této oblasti nejtenčí zemská kůra z celého Českého masívu, 28 kilometrů, zatímco například na Moravě je to až 40 kilometrů.  Je zde množství dalších neobvyklostí a mimořádností, které dokazují, že tento kraj prošel v nedávné minulosti velmi dynamickým vývojem.

Jaké nejvyšší síly může zemětřesení na Chebsku dosáhnout?

To je velmi ožehavá otázka. První seismická stanice na Chebsku byla zbudována v roce 1908. Před rokem 1908 jsou k dispozici písemné údaje popisující pozorování místních obyvatel ještě několik set let dále do minulosti. Ze všech těchto informací vyplývá, že nejsilnější zemětřesení dosahují v této oblasti magnituda přibližně 4,5, tudíž i nejsilnější, pocítěná zemětřesení nyní probíhajícího roje jsou o mnoho slabší. Ale 500 let pozorování je v případě geologických procesů strašně málo. My se samozřejmě snažíme hledat odpověď na tuto vaší zneklidňující otázku a pokusit se najít jasnou a uklidňující odpověď, ale tvrdit, že se na Chebsku nemůže objevit i něco silnějšího, je velmi obtížné. Jsou známy i klidnější, geologicky starší oblasti, než je Český masív, kde došlo zcela nečekaně k velmi silnému zemětřesení. Například vloni  na jihu Afriky, v Botswaně, došlo 3. dubna v dosud seismicky poklidné oblasti k zemětřesení o síle 6,5.    

Je tedy evidentní, že zemětřesení na Chebsku nejsou žádnou novinkou.

Chebsko bylo například v letech 1890 až 1915 mimořádně seismicky aktivní oblastí – právě proto zde v roce 1908 byla uvedena do provozu jedna z prvních seismologických stanic v Evropě. Dnes se snažíme obyvatele co nejrychleji informovat prostřednictvím našich internetových stránek a sociálních médií. Naším úkolem je co nejlépe oblast poznat a podávat veřejnosti korektní informace.

Co je vlastně příčinnou současných zemětřesných rojů?

Rojová aktivita v západních Čechách připomíná svým charakterem zemětřesnou činnost pod činnými sopkami, což je samozřejmě ve střední Evropě něco nezvyklého. K otřesům na Chebsku dochází nejčastěji v hloubkách mezi 8 – 10 km, v tomto ohledu bylo silné noční pondělní zemětřesení s hloubkou je 6,5 km výjimkou. Domníváme se, že západočeské zemětřesné roje jsou vyvolávány pohybem fluid, tedy roztoků a plynů, které čas od času atakují horninové prostředí na rozhraní spodní a svrchní zemské kůry. Za několik set tisíc let takové aktivity je horninové prostředí silně porušené, rozlámané, a na takto v minulosti vzniklých trhlinách dochází k jednotlivým slabým zemětřesením roje. My jsme zatím nedokázali nalézt nástroj, který by nám umožnil zjistit, kdy se fluida dají do pohybu - předpovídat vznik zemětřesných rojů ani odhadnout jejich další vývoj tedy neumíme, a neumí to nikdo na světě ...

Tudíž nelze ani určit délku trvání současného zemětřesného roje?

Bohužel ne. V pondělí 21. května dopoledne jsme měli pracovní schůzku, na které byla shrnuta dosavadní pozorování a diskutován možný další vývoj roje – bylo v tu chvíli zřejmé, že aktivita zemětřesného roje se snižuje, tj. klesá počet jevů a klesá také jejich síla. Protože ale víme, že po takovýchto zklidňujících etapách některé roje v minulosti znovu podstatně zesílily, byla naše prohlášení týkající se možného dalšího vývoje velmi rezervovaná. Hned pondělní noc nám dala za pravdu – po 23. hodině došlo k dosud nejsilnějšímu zemětřesení roje s magnitudem 3,8.  V roce 2000 došlo během čtyř měsíců zemětřesné činnosti dokonce k asi deseti obdobím silné aktivity, trvajícím vždy několik dnů až týdnů.

Jsou u nás i oblasti, kde hrozí podobné jevy?

V České republice jsou ještě dvě další oblasti, kde bylo v uplynulých 100 letech pozorováno podobně silné zemětřesení, jako jsou ta nejsilnější v západních Čechách. První z nich je Opavsko. I zde jsou shodou okolností nedaleko epicenter čtvrtohorní sopky, i když o dost starší než ty na Chebsku. Jejich stáří je kolem 2,5 milionu let, zatímco stáří západočeských jen 200 000 až 300 000 let. A jednoduchá geologická poučka zní: co se stalo před milionem let, může se snadno zopakovat...  Tou druhou oblastí je Hronovsko a Náchodsko – k poslednímu silnějšímu zemětřesení zde došlo v r. 2005, mělo magnitudo 3,5 a způsobilo v několika domech vlasové trhliny v omítce.