ROZHOVOR | Rozhovor: Proč se v Česku otřásá země? Měli bychom se bát většího zemětřesení?

Co zapříčiňuje současné otřesy na Chebsku? Budou pokračovat? A jaké intenzity mohou dosáhnout? Na minulost, současnost i budoucnost této zajímavé oblasti se EuroZprávy. cz ptali seismologa Aleše Špičáka, který se děním v této oblasti dlouhodobě zabývá.

Chebsko patří k našim nejaktivnějším geologickým oblastem. Co se tam vlastně děje? Proč je ta oblast tak aktivní? 

Ta oblast je mimořádná nejen tím, že se tam čas od času vyskytují zemětřesné roje, kdy právě nyní jeden probíhá. V oblasti jsou četné prameny minerálních vod s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, pocházejícího patrně ze zemského pláště. Nedaleko epicenter zemětřesení se nacházejí nejmladší sopky v Čechách, jejich stáří je čtvrtohorní. V neposlední řadě je v této oblasti nejtenčí zemská kůra z celého Českého masívu, 28 kilometrů, zatímco například na Moravě je to až 40 kilometrů.  Je zde množství dalších neobvyklostí a mimořádností, které dokazují, že tento kraj prošel v nedávné minulosti velmi dynamickým vývojem.

Jaké nejvyšší síly může zemětřesení na Chebsku dosáhnout?

To je velmi ožehavá otázka. První seismická stanice na Chebsku byla zbudována v roce 1908. Před rokem 1908 jsou k dispozici písemné údaje popisující pozorování místních obyvatel ještě několik set let dále do minulosti. Ze všech těchto informací vyplývá, že nejsilnější zemětřesení dosahují v této oblasti magnituda přibližně 4,5, tudíž i nejsilnější, pocítěná zemětřesení nyní probíhajícího roje jsou o mnoho slabší. Ale 500 let pozorování je v případě geologických procesů strašně málo. My se samozřejmě snažíme hledat odpověď na tuto vaší zneklidňující otázku a pokusit se najít jasnou a uklidňující odpověď, ale tvrdit, že se na Chebsku nemůže objevit i něco silnějšího, je velmi obtížné. Jsou známy i klidnější, geologicky starší oblasti, než je Český masív, kde došlo zcela nečekaně k velmi silnému zemětřesení. Například vloni  na jihu Afriky, v Botswaně, došlo 3. dubna v dosud seismicky poklidné oblasti k zemětřesení o síle 6,5.    

Je tedy evidentní, že zemětřesení na Chebsku nejsou žádnou novinkou.

Chebsko bylo například v letech 1890 až 1915 mimořádně seismicky aktivní oblastí – právě proto zde v roce 1908 byla uvedena do provozu jedna z prvních seismologických stanic v Evropě. Dnes se snažíme obyvatele co nejrychleji informovat prostřednictvím našich internetových stránek a sociálních médií. Naším úkolem je co nejlépe oblast poznat a podávat veřejnosti korektní informace.

Co je vlastně příčinnou současných zemětřesných rojů?

Rojová aktivita v západních Čechách připomíná svým charakterem zemětřesnou činnost pod činnými sopkami, což je samozřejmě ve střední Evropě něco nezvyklého. K otřesům na Chebsku dochází nejčastěji v hloubkách mezi 8 – 10 km, v tomto ohledu bylo silné noční pondělní zemětřesení s hloubkou je 6,5 km výjimkou. Domníváme se, že západočeské zemětřesné roje jsou vyvolávány pohybem fluid, tedy roztoků a plynů, které čas od času atakují horninové prostředí na rozhraní spodní a svrchní zemské kůry. Za několik set tisíc let takové aktivity je horninové prostředí silně porušené, rozlámané, a na takto v minulosti vzniklých trhlinách dochází k jednotlivým slabým zemětřesením roje. My jsme zatím nedokázali nalézt nástroj, který by nám umožnil zjistit, kdy se fluida dají do pohybu - předpovídat vznik zemětřesných rojů ani odhadnout jejich další vývoj tedy neumíme, a neumí to nikdo na světě ...

Tudíž nelze ani určit délku trvání současného zemětřesného roje?

Bohužel ne. V pondělí 21. května dopoledne jsme měli pracovní schůzku, na které byla shrnuta dosavadní pozorování a diskutován možný další vývoj roje – bylo v tu chvíli zřejmé, že aktivita zemětřesného roje se snižuje, tj. klesá počet jevů a klesá také jejich síla. Protože ale víme, že po takovýchto zklidňujících etapách některé roje v minulosti znovu podstatně zesílily, byla naše prohlášení týkající se možného dalšího vývoje velmi rezervovaná. Hned pondělní noc nám dala za pravdu – po 23. hodině došlo k dosud nejsilnějšímu zemětřesení roje s magnitudem 3,8.  V roce 2000 došlo během čtyř měsíců zemětřesné činnosti dokonce k asi deseti obdobím silné aktivity, trvajícím vždy několik dnů až týdnů.

Jsou u nás i oblasti, kde hrozí podobné jevy?

V České republice jsou ještě dvě další oblasti, kde bylo v uplynulých 100 letech pozorováno podobně silné zemětřesení, jako jsou ta nejsilnější v západních Čechách. První z nich je Opavsko. I zde jsou shodou okolností nedaleko epicenter čtvrtohorní sopky, i když o dost starší než ty na Chebsku. Jejich stáří je kolem 2,5 milionu let, zatímco stáří západočeských jen 200 000 až 300 000 let. A jednoduchá geologická poučka zní: co se stalo před milionem let, může se snadno zopakovat...  Tou druhou oblastí je Hronovsko a Náchodsko – k poslednímu silnějšímu zemětřesení zde došlo v r. 2005, mělo magnitudo 3,5 a způsobilo v několika domech vlasové trhliny v omítce. 

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor cheb Zemětřesení Česko Zemětřesení Aleš Špičák

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy