Děsivá budoucnost lidstva? Experti přišli s černým scénářem, není úniku

Katastrofická zprávy z celého světa k nám pronikají skoro každý den. Masivní požáry, záplavy, tající ledovce a stoupající hladina moří se v posledních letech staly pravidelnou součástí zpravodajství. V souvislostí s blížící se konferencí OSN o klimatické změně však mnozí experti hovoří o tom, že lidstvo překročilo pomyslnou hranici, z poza níž už není návratu.

Nově zveřejněná zpráva OSN například varuje, že snahy o omezení emisí z fosilních paliv selhávají. Původně stanovený termín roku 2020, do kdy mělo být dosaženo zastavení jejich nárůstu, se nepodaří dodržet. Toho cíle podle aktuálních předpokladů lidstvo nejspíš nedosáhne ani do roku 2030.

Další zpráva, se kterou přišla Světová meteorologická organizace, varuje, že poslední čtyři roky byly vůbec nejteplejším obdobím, za celou dobu měření. Do roku 2100 by podle ní teplota na Zemi mohla klidně stoupnout o 3 až 5 stupňů Celsia. Přestože nárůst o pár stupňů nemusí vypadat tak hrozivě, následky pro naše zemědělství a obyvatelnost některých část světa budou drastické.

The Guardian cituje výzkum Světlany Jevrejevy z Národního oceánského centra v Liverpoolu, podle kterého by v takovém případě mohly celosvětové hladiny moří stoupnout o 0,7 až 1,8 metrů. To je dostatečný nárůst na to, aby byla zaplavena mnohá přímořská města a nízko položené ostrovy v Tichém a Indickém oceánu. V důsledku toho by se musely přestěhovat miliony lidí.

K tomu je potřeba připočíst předpokládaný nárůst světové populace. Ta by podle aktuálních odhadů měla do roku 2050 stoupnout z nynějších 7 na 9 miliard. V roce 2100 by pak na planetě Zemi mohlo žít až 11 miliard obyvatel. Některé modely počítají dokonce s 15 miliardami lidí.

Expandující lidstvo však bude čelit výzvě v podobě stále se zmenšující plochy obdělávatelné půdy. Stoupající teplota i mořská hladina ovlivní naši schopnost produkovat dostatečné množství potravy. Podle Světové banky se svět do roku 2050 bude muset vypořádat až s 150 miliony „klimatických uprchlíků“. Již dnes lidé z těchto důvodů mnohá místa opouštějí.

Přes všechna varování se však nezdá, že by byli lidé ochotni skutečně se hrozivé budoucnosti postavit. Spojené státy, které dnes produkují třetinu uhlíkových emisí, pod vedením prezidenta Trumpa odstoupily od Pařížské klimatické dohody. Ve Francii zase nově zvýšené daně pro fosilní paliva vyvolaly masivní nepokoje. Pohled do budoucnosti lidstva tak dnes nevypadá ani trochu růžově.