Hazard se zdravím: Co hrozí při nedostatku spánku? Nové studie jsou alarmující

Že je spánek důležitý, víme asi všichni. Vědci, kteří se věnují výzkumu mozku, však teprve nyní zjišťují, jak zásadní roli v našich životech hraje. Velké pokroky se objevují například na poli medicíny.

Několik nových studií naznačuje, že spánková deprivace zvyšuje riziko propuknutí Alzheimerovy choroby. Podle deníku Independent, který se tématem zabýval, stačí i jedna probdělá noc k tomu, aby v mozku stoupla hladina bílkovin spojených s touto nemocí.

Nedostatek spánku má výrazný vliv na úzkostné stavy, a i poměrně malá „redukce“ času, který mu věnujeme, je podle vědců spojena s pocity sociální izolace a osamělosti.

„Mezi lidmi bývalo populární říkat – Vyspím se dost, až umřu. Ironické je, že právě nedostatek spánku vás k tomu může dovést dříve,“ řekl deníku Daniel Buysse, profesor spánkové medicíny z Univerzity v Pittsburgu.

Vědci varují, že se z nedostatku spánku stává rostoucí zdravotnická krize, která si zaslouží stejnou pozornost, jako epidemie obezity.

Stále více se také mezi vědci uchycuje koncept „zdravého spánku“. Podle toho by většina dospělých měla každou noc naspat přinejmenším sedm hodin. Realita je však často odlišná.

V roce 1942 zjistil průzkum Gallupova ústavu, že dospělí naspí v průměru 7,9 hodin. V roce 2013 to již bylo více jak o hodinu méně. Výzkum Centra pro kontrolu a prevenci nemocí z roku 2016 zjistil, že až třetina dospělých doporučených sedm hodin nesplňuje.

Optimální doba spánku přitom není něco, co by vědci uměle stanovili. Matthew Walker, profesor psychologie na univerzitě v Berkeley, upozorňuje, že jde o výsledek evolučního procesu. „Když spíte, je to vlastně ta nejidiotštější věc: Nepřijímáte potravu, s nikým se nespřátelíte. A co je ještě horší, jste zranitelní ze strany predátorů,“ vysvětlil. „Pokud by byla možnost ušetřit z toho času, byť jen 10 nebo 20 procent, matka příroda by to během milionů let evoluce udělala.“

Mnoho studií například prokázalo, že se spánkem obnovují naše schopnosti učit se. Zásadně také ovlivňuje naši paměť. V poslední době však vědci přicházejí na stále nové souvislosti. Podle jedné studie například lidé starší 50 let, kteří trpí nespavostí, častěji padají. Jiné studie zase spojily nedostatek spánku u starých lidí s intenzivnějším prožíváním bolesti.

„Na škole míváte přednášky o problematice bezpečného sexu, pití alkoholu, nebo drog. Proč nikdy nikdo nepřijde a nevysvětlí vám, jak je důležitý spánek?“ cituje The Independent profesora Walkera.