Současné projevy klimatické změny nemají v lidské historii obdoby nejméně 2000 let nazpět. Podle nové vědecké studie se ukazuje, že k obdobným změnám doposud nedocházelo. Podle všeho jsou současné změny unikátní ve svém globálním dopadu.
Ke klimatickým změnám docházelo v minulosti poměrně běžně. Například v roce 1815 došlo k erupci sopky Mount Tambora na jednom z indonéských ostrovů. Exploze sopky uvolnilo do ovzduší velké množství prachu, které se podepsalo nejen na lokálním klimatu, ale ochladilo léto i v Evropě. Jednalo se o největší výbuch sopky od poslední doby ledové.
Přestože alpské ledovce na takřka opačné straně zeměkoule v důsledku ochlazení se začaly zvětšovat, se současnou změnou klimatu se tato událost nedá srovnat.
Studie publikovaná v časopisu Nature pracovala s údaji dostupnými za posledních 2000 let a žádná klimatická změna, jakou způsobil i výbuch sopky Mount Tambora, ukazuje, že se nedá srovnat se současnou klimatickou změnou.
Nathan Steiger, autor studie, zmiňuje i malou dobu ledovou, která začala na začátku 17. století anebo také oteplení, kterému se říká středověká klimatická anomálie. „To, co je možné pozorovat v těchto obdobích, však nebyly globálně koherentní události,“ zdůrazňuje vědec.
Globální dopad současných změn je tudíž s minulostí neporovnatelný. Bohužel však řada politiků využívá srovnání s minulostí k bagatelizaci současných problémů. Vědci se však shodují, že skutečné globální změně klimatu čelí lidstvo teprve dnes.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?
Klimatické změny , věda , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 6 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 9 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 14 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák