Kolaps světa, jak ho známe? Dopady klimatických změn jsou horší, než se čekalo

"V příštích zhruba 18 měsících je toho tolik v sázce," prohlásila Sue Reidová, viceprezidentka pro klima a energetiku v americké neziskové skupině Ceres, jejímž cílem je přimět společnosti a investory, aby se vydali na cestu větší udržitelnosti. "Jak pro veřejné představitele, tak pro soukromý sektor je to zásadní období, ve kterém mohou skutečně zvrátit množství vypouštěných emisí," dodala Reidová.

Loni v říjnu varoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), že množství zplodin vypouštěných do atmosféry musí napřesrok začít klesat, aby zůstala šance dosáhnout cíle udržet růst světové teploty do 1,5 stupně Celsia.

Jelikož současná míra vypouštění emisí směřuje k růstu teplot o více než tři stupně, snaží se generální tajemník OSN Antonio Guterres před zářijovým summitem v New Yorku získat od světových vlád významnější závazky.

Světovým lídrům sděluje, že selhání při omezování zplodin by bylo "sebevraždou", čímž se portugalský diplomat snaží dodat debatě spád před novým kolem klimatických jednání, jež se chystají v prosinci v Chile.

Do doby, než se v Británii sejde navazující summit v roce 2020, by už měly být, alespoň teoreticky, uvedeny v život plány na zmenšení množství vypouštěných emisí téměř o polovinu. "V příštím roce a půl budeme svědky nejintenzivnější klimatické diplomacie od dob uzavření pařížské dohody," uvedla Tessa Khanová, mezinárodní právnička zabývající se klimatickou změnou a spoluředitelka organizace Climate Litigation Network.

I když se diplomatická ofenziva stupňuje, poslední vědecké studie vyjednávačům neposkytují přílišnou úlevu. Americký klimatolog Michael Mann je toho názoru, že emise musí klesat ještě zásadnějším způsobem, než předpokládá IPCC, jelikož panel podceňuje, jak moc už teploty stouply v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. "Naše práce v této oblasti naznačuje, že pokud chceme předejít překročení 1,5 stupňového limitu oteplení, musíme spálit o 40 procent méně uhlíku, než naznačuje IPCC," prohlásil Mann z pensylvánské státní univerzity.

Mann apeluje na vlády, aby se postavily k přechodu k udržitelným zdrojům energie se stejnou naléhavostí, s jakou Spojené státy mobilizovaly svou průmyslovou výrobu v čase druhé světové války. Žádná z velkých ekonomik mu však zatím nevěnuje pozornost.

Zatímco Británie podpořila pařížskou dohodu letos v červnu svým příslibem do roku 2050 dosáhnout cíle nulových uhlíkových emisí, nemůže kvůli zaneprázdněností brexitem hrát ve válce proti změně klimatu hlavní roli.

Snaha Francie a Německa o přijetí stejného cíle na úrovni Evropské unie nakonec skončila jen poznámkou pod čarou na summitu v Bruselu. Proti návrhu se totiž postavilo Polsko, Česká republika a Maďarsko.

Americký prezident Donald Trump zůstává nadále věrný svému závazku nechat druhého největšího producenta emisí odstoupit od pařížské dohody úplně.

S nejistými vyhlídkami ohledně mezinárodní spolupráce při stabilizaci klimatu, na kterém závisí život na Zemi, se někteří začali připravovat na rozpad světa v podobě, jak ho znají.

"Buď radikálně proměníme společný život lidí tím, že přestaneme používat fosilní paliva, nebo, a to je pravděpodobnější, přinese změna klimatu konec kapitalistické civilizace založené na fosilních palivech," napsal americký spisovatel Roy Scranton ve svém dubnovém eseji v časopise MIT Technology Review. "Ať už revoluce nebo kolaps, nemůžeme nadále žít pohodlným způsobem života, jaký známe," napsal Scranton.