Kolaps světa, jak ho známe? Dopady klimatických změn jsou horší, než se čekalo

Studie za studií ukazují, že dopady změny klimatu, od extrémních teplot po tání ledovců až k růstu hladin oceánů, překonávají původní předpovědi. Vyjednávačům se proto rychle zužuje prostor k tomu, aby přeměnili ambice dohodnuté v rámci pařížské dohody z roku 2015 ve smysluplné výstupy, napsala agentura Reuters.

"V příštích zhruba 18 měsících je toho tolik v sázce," prohlásila Sue Reidová, viceprezidentka pro klima a energetiku v americké neziskové skupině Ceres, jejímž cílem je přimět společnosti a investory, aby se vydali na cestu větší udržitelnosti. "Jak pro veřejné představitele, tak pro soukromý sektor je to zásadní období, ve kterém mohou skutečně zvrátit množství vypouštěných emisí," dodala Reidová.

Loni v říjnu varoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), že množství zplodin vypouštěných do atmosféry musí napřesrok začít klesat, aby zůstala šance dosáhnout cíle udržet růst světové teploty do 1,5 stupně Celsia.

Jelikož současná míra vypouštění emisí směřuje k růstu teplot o více než tři stupně, snaží se generální tajemník OSN Antonio Guterres před zářijovým summitem v New Yorku získat od světových vlád významnější závazky.

Světovým lídrům sděluje, že selhání při omezování zplodin by bylo "sebevraždou", čímž se portugalský diplomat snaží dodat debatě spád před novým kolem klimatických jednání, jež se chystají v prosinci v Chile.

Do doby, než se v Británii sejde navazující summit v roce 2020, by už měly být, alespoň teoreticky, uvedeny v život plány na zmenšení množství vypouštěných emisí téměř o polovinu. "V příštím roce a půl budeme svědky nejintenzivnější klimatické diplomacie od dob uzavření pařížské dohody," uvedla Tessa Khanová, mezinárodní právnička zabývající se klimatickou změnou a spoluředitelka organizace Climate Litigation Network.

I když se diplomatická ofenziva stupňuje, poslední vědecké studie vyjednávačům neposkytují přílišnou úlevu. Americký klimatolog Michael Mann je toho názoru, že emise musí klesat ještě zásadnějším způsobem, než předpokládá IPCC, jelikož panel podceňuje, jak moc už teploty stouply v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. "Naše práce v této oblasti naznačuje, že pokud chceme předejít překročení 1,5 stupňového limitu oteplení, musíme spálit o 40 procent méně uhlíku, než naznačuje IPCC," prohlásil Mann z pensylvánské státní univerzity.

Mann apeluje na vlády, aby se postavily k přechodu k udržitelným zdrojům energie se stejnou naléhavostí, s jakou Spojené státy mobilizovaly svou průmyslovou výrobu v čase druhé světové války. Žádná z velkých ekonomik mu však zatím nevěnuje pozornost.

Zatímco Británie podpořila pařížskou dohodu letos v červnu svým příslibem do roku 2050 dosáhnout cíle nulových uhlíkových emisí, nemůže kvůli zaneprázdněností brexitem hrát ve válce proti změně klimatu hlavní roli.

Snaha Francie a Německa o přijetí stejného cíle na úrovni Evropské unie nakonec skončila jen poznámkou pod čarou na summitu v Bruselu. Proti návrhu se totiž postavilo Polsko, Česká republika a Maďarsko.

Americký prezident Donald Trump zůstává nadále věrný svému závazku nechat druhého největšího producenta emisí odstoupit od pařížské dohody úplně.

S nejistými vyhlídkami ohledně mezinárodní spolupráce při stabilizaci klimatu, na kterém závisí život na Zemi, se někteří začali připravovat na rozpad světa v podobě, jak ho znají.

"Buď radikálně proměníme společný život lidí tím, že přestaneme používat fosilní paliva, nebo, a to je pravděpodobnější, přinese změna klimatu konec kapitalistické civilizace založené na fosilních palivech," napsal americký spisovatel Roy Scranton ve svém dubnovém eseji v časopise MIT Technology Review. "Ať už revoluce nebo kolaps, nemůžeme nadále žít pohodlným způsobem života, jaký známe," napsal Scranton.

Související

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Počasí pařížská klimatická dohoda emise

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 43 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy