Událost, která od základu změnila svět. Díky letům na Měsíc máme vysavače i lepší čas

"Malý krok pro člověka,velký skok pro lidstvo," známá slova, která před padesáti lety pronesl astronaut Neil Armstrong po výsadku na Měsíci, se vztahovala i na technologie, jež umožnily lidem dosáhnout souputníka Země.

V přepočtu na současné peníze stál program Apollo dvě stě miliard dolarů. Tato částka se vyplatila i proto, že projekt přinesl inovace i do oblastí života, které nemají nic společného s vesmírem a kosmickými lety.

Přístroje, které pracovaly na bateriích, existovaly i před misemi Apollo. Kosmické lety ale podnítily jejich rozvoj. Například americká firma Black & Decker speciálně pro NASA vytvořila přístroj pro těžbu měsíční horniny. Tuto zkušenost vývoje motoru a baterií firma později využila při výrobě různých bezdrátových přístrojů včetně prvního bezdrátového vysavače. Za třicet let firma prodala víc než 150 milionů vysavačů Dustbuster.

Pro uskutečnění mise bylo potřeba přesně vědět čas. Život kosmonautů závisel na zlomcích vteřin. NASA proto potřebovala přesnější hodinky. Takové hodinky byly vytvořeny speciálně pro středisko řízení kosmických letů. Mnohem více populárními se ale staly obyčejné mechanické hodinky, které v průběhu mise Apollo 11 nosili na zápěstí Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Díky programu Apollo také pijeme čistší vodu. Technologie čistění vody na Apollo se teď využívá pro odstraňování virů, bakterií a řas. Tehdy se poprvé využilo čistění pomocí iontů stříbra. Chlorování se pro kosmický let nehodilo. V současné době se tyto ionty aktivně využívají při čistění bazénů a fontán.

Až do dneška kosmonauti používají skafandry, vytvořené na základě modelu z roku 1965. Vývoj těchto skafandrů ovlivnil i zemské oblečení. Na pulty přišla odolnější, ohebnější i lépe pohlcující otřesy obuv a i hned získala obrovskou popularitu.

Požár na Apollo 1 při zkoušce předstartovních úkonů způsobil zničení lodě a zahynutí posádky. Kvůli tomu NASA začala vývoj nehořlavých tkaní, které se teď všeobecně využívají na Zemi. Systém ochlazení pro kosmonauty z doby misí Apollo se v současné době také aktivně využívá, a to pro různé účely, například pro pomoc lidem s roztroušenou sklerózou nebo pro koně.

Implantovatelné defibrilátory neboli přístroje pro lidi s poruchou srdečního rytmu také vznikly díky pokroku dosaženému NASA při miniaturizaci čipů. Na rozdíl od běžných defibrilátorů se tyto miniaturní přístroje dávají pod kůži pacientů a pak sledují jejich srdeční rytmus, reaguje na prudké změny elektrickými impulsy.

V NASA bylo také potřeba přijít na to, jak ušetřit místo i váhu na kosmické lodi. Zároveň na rozdíl od předchozích krátkých programů Apollo měl trvat pár týdnů, a proto bylo potřeba přijít i na to, jak to jídlo uchovat. Výsledně se přišlo na proces vakuového vymrazování, kdy se voda extrahuje z čerstvého zamrzlého jídla. Pro přípravu takového jídla je potřeba jenom dodat k němu horkou vody. Tato technologie se využívá současnými turisty i horolezci. Takové jídlo stojí zhruba padesát korun za jednu porci.

Produktem kosmického průmyslu je i blýskavé prostěradlo z izolačního materiálu. Na začátku se využívalo pro ochranu modulů Apollo proti slunečnímu teplu. Lunární modul přitom vypadal, jako by byl zabalen do fólie. Dneska se "kosmická prostěradla" vyrábějí z plastového povlaku a hliníku. Používají se při záchranných operacích, v horním turismu, v nemocnicích a pro obranu maratónců proti hypotermii.