Tání ledovců může ohrozit světová velkoměsta

Představte si New York, Tokio, Londýn a Hamburg zaplavené mořem do výšky šesti metrů. Podle simulací, které realizoval postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Columbijská univerzita, budou tato města a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

"To, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy," uvádějí vědci z postupimského institutu. Jejich studie ukazuje účinky růstu teplot na ledovce v Antarktidě. "Antarktida obsahuje více než polovinu sladké vody na světě, která je zmrazená ve velké ledové čepici silné až pět kilometrů," říká hlavní autorka studie Ricarda Winkelmannová z Postupimské univerzity. A protože se voda v oceánu a vzduch nad ním oteplují kvůli emisím skleníkových plynů, ztrácí bílá pokrývka jižního pólu na objemu a stává se nestabilní. Z důvodu rozlehlosti Antarktidy je její potenciál vyvolat zvýšení hladiny moří obrovský: již při oteplení o dva stupně způsobí tání ledovců a odtok vody do oceánu zvýšení hladiny o 2,5 metru. Oteplení o čtyři stupně vyvolá zvýšení hladiny o šest a půl metru a oteplením o šest stupňů se hladina zvedne o téměř 12 metrů.

"Naše simulace ukazují, že jakmile se ledy rozpustí, už se nikdy nevrátí do původního stavu, i kdyby teploty znovu poklesly," zdůrazňuje Winkelmannová. Jinak by tomu mohlo být jen v tom případě, kdyby se teploty vrátily ke své předindustriální úrovni. Tento scénář je však podle vědkyně vysoce nepravděpodobný. Naopak podle pravděpodobnějšího scénáře by byla ohrožena mnohá města, jako je Londýn, Bombaj, New York či Šanghaj.

Dlouhodobé změny nejsou rychlé, ale jsou nezvratné, upozorňují vědci. Stav, z něhož není návratu, je podle modelu zvýšení teploty o deset stupňů. To je kritický práh, který by odpovídal vymizení ledu v Antarktidě. Následný vzestup úrovně moří by měl katastrofální dopady na města situovaná blíže pobřeží.

"Antarktická polární čepice je v zásadě naším posledním dědictvím z předchozího období historie Země. Existuje asi 24 milionů let. Naše simulace ukazují, že jakmile se rozpustí, nikdy se nevrátí do původního stavu, i kdyby teploty znovu poklesly. Teploty by se totiž musely vrátit k předindustriální úrovni, aby se znovu plně obnovila. Tento scénář je vysoce nepravděpodobný. Jinak řečeno, to, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy," uvádí další z autorů studie Anders Levermann.

Důvodem, proč je tato tendence nezvratná, jsou mechanismy projevující se v chování ledových příkrovů v podmínkách oteplování. "V západní Antarktidě je například hlavním faktorem ztráty ledu teplá voda oceánu, která způsobuje větší tání pod ledovými platformami v moři, což zase může destabilizovat příkrov ledu na zemi. To vyvolává sklouzávání ledovců o rozměrech Floridy do moře. Jakmile teploty překročí práh šesti stupňů Celsia nad předindustriální úrovní, obrovské hory ledu se v oceánu, kde je voda teplejší, pomalu zmenší, až se nakonec rozpustí, jak to můžeme pozorovat v Grónsku," uvádí spoluautor studie Torsten Albrecht.