Globální oteplování je jedním z nejaktuálnějších problémů, kterým musí lidstvo čelit. Podle některých vědců ale není ani zdaleka tím největším. Tvrdí, že mnohem větší katastrofu dokáží napáchat viry a bakterie, před kterými se lidstvo nedokáže chránit. Ty mohou způsobit pohromu nevídaných rozměrů.
Vědec Lewis Dartnell tvrdí, že ničivější než klimatické změny by byly formy bakterií a virů, které by mohly infikovat lidstvo. V moderním světě sice používáme antibiotika a antivirotika, je ale nemožné ochránit lidský organismus před globální pandemii.
Profesora přednášející na Westminsterské univerzitě dodává, že nejde o planou hrozbu, ale o skutečný problém, kterému lidé sami napomáhají. "Moderní svět s hustě obydlenými městy a mezinárodními lety poskytuje ideální podmínky pro celoplošné šíření nemocí," uvedl ve své zprávě.
Podle něj stačí, aby se nějakou nemocí nakazilo 20 procent populace, a civilizace tak jak ji známe by se během chvilky celá zhroutila. To je podle experta větší problém, než globální oteplování.
Riziko klimatických změn nezpochybňuje a přiznává, že jde o aktuální problém. Není však apokalyptický a nezničí lidstvo. "Civilizace bude existovat nadále, i když trochu jinak," podotknul.
Pokud by ale došlo k pandemii, lidstvo by se od základu změnilo. Umíraly by miliony lidí a civilizace by se propadla do chaosu. Takový scénář sice nelze s jistotou potvrdit, lze jej ale předpokládat.
Na rozdíl od historických pandemií totiž dnes svět funguje jinak. Když se v letech 1347 až 1351 přehnal Evropou a částmi Asie mor, civilizace se nezhroutila. Podle experta je to proto, že v té době existovala agrární společnost, kdy lidé produkovali své vlastní potraviny a oblečení.
Byli jednoduše závislí sami na sobě či na menších komunitách. Dnes je ale každý z nás závislý na zbytku světa. A právě propojení celého systému je problém, který by e plně projevil při pandemii.
Související

Věci objevili způsob, jak zachránit desetitisíce dětí před téměř jistou smrtí

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není
Vědci , nemoci , globální oteplování , viry a bakterie
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek