Věda

Související články:

Psychopat a fanatik? Jaký byl následník trůnu František Ferdinand d'Este

Marihuana ve středověku? Problém s drogami je starší, než tušíte

Marihuana patří mezi nejdiskutovanější (a také nejužívanější) drogy dnešní doby. To je způsobeno celou řadou faktorů, jedním z nich jsou různé pohledy na její legalizaci. V Nizozemsku je její užití legální úplně, jinde pouze z lékařských důvodů a na předpis lékaře a v některých státech se její vlastnictví trestá. Může za to rozdílnost pohledů na její účinky – od mostu ke tvrdým drogám, po neškodnou rekreační drogu z malými fyziologickými dopady. Cannabis také patří k látkám často zkoumaným vědci, ale jejich názory se liší podobně jako názory laiků. To není žádná novinka, podobné diskuze probíhaly už ve středověku – ani tehdy ale neměli jasno.

Bloody Mary není jen pohádková postava. Ta skutečná dala upálit stovky lidí

Název známého drinku se kryje s přezdívkou první anglické královny, která skutečně vládla. Dnes víme, že kořeněná kombinace vodky a rajčatového džusu je oblíbená na raní kocoviny obzvláště ve Velké Británii, ovšem jestli je nápoj skutečně pojmenován pro královně Marii I. Tudorovně není zcela jasné. Přízvisko “Krvavá” však sedí bezezbytku.

Vojenská záhada starověku: Byly už tehdy chemické zbraně?

Chemické útoky patří k nejděsivějším prostředkům moderní bojové techniky. Jejich největší rozšíření ale proběhlo během 1. světové války, od té doby je jejich použití považováno za jeden z nejhorších morálních prohřešků ve vojenských konfliktech. Debata o chemických zbraních opětovně ožila v souvislosti s útoky v Sýrii, ale chemické útoky byly používány už ve starověku – a už tehdy byly odsuzovány.

Vědci rozluštili tajemství. Kde se vzaly diamanty? Odpověď srazí každého majitele na kolena

Nová geologická studie přinesla nečekané objevy! Nejtvrdší přírodní nerost, známý jako diamant, totiž podle jejích závěrů nepochází ze Země, nýbrž z vesmíru, odkud se k nám dostal prostřednictvím exploze v zemské atmosféře, v roce 2008. Jako takový je součástí horniny pocházející z neznámé planety. Informovala o tom BBC.

Je lidstvo jen výsledek velké chyby? Vědci otáčí a přiznávají: Jsme omyl, ve vesmíru jsme úplně sami

Jsme ve vesmíru sami? Podle mnohých vědců je to velmi nepravděpodobné, studie odborníků z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics se ale snaží vysvětlit, proč jsme zatím při hledání mimozemského života nebyli úspěšní. A možná je to proto, že jsme velkou chybou.

Tajemství hory Brown Mountain? Už 100 let se tu zjevují záhadná světla. Co je způsobuje?

Raleigh - Agenti FBI Fox Mulder a Dana Scullyová se vydávají do odlehlé oblasti Brown Mountain, aby objasnili záhadnou smrt několika turistů. Agent Mulder se zmiňuje o tom, že v oblasti se často objevují záhadná světla, jež mají podle nich mimozemský původ. Zatímco oba zmínění agenti jsou pouze fiktivními postavami ze seriálu Akta X, tajemná světla v okolí Brown Mountain jsou skutečností.

Jahody a špenát nejsou tak prospěšné, jak se tvrdí? Nové testy odhalily nepříjemnou pravdu

Lékaři i odborníci na stravu doporučují denně sníst hned několik porcí ovoce a zeleniny. Například jahody i špenát patří mezi potraviny, které prospívají našemu zdraví. Jenže ani ony nejsou bez chybičky.

Konec zkaženému jídlu? Vědci vymysleli netradiční zlepšovák, který ocení naprosto každý

Vědci z kanadské univerzity vyhlásili válku zkaženému jídlu. Díky jejich vynálezu nebudou již lidé nadále muset rozbalené jídlo očichávat a složitě zkoumat. Okamžitě totiž uvidí zda je závadné nebo ne.

Chodíte doma v botách? Děláte zásadní chybu, tvrdí nová studie

Sundáváte si boty ihned, když přijdete domů? Češi jsou většinou naučení, že se mají ihned zout a nechodit po domě či bytě v botách – na rozdíl třeba od Američanů. Ale přiznejme si – když si ve dveřích při odchodu uvědomíme, že jsme zapomněli na nočním stolku telefon, botami se už nezdržujeme a prostě v nich rychle proběhneme dovnitř a zase ven. To je ale podle vědců zásadní chyba.

V Indii napojili 700letý strom na kapačky, chrání ho před termity

Dillí - Sedm set let starý strom v jihoindickém státě Telangana napojili na "kapačky", kterými mu podávají ředěné pesticidy. Posvátný banyán, který je zároveň druhým největším stromem svého druhu na světě, se tak odborníci snaží uchránit před škodlivými termity, napsal zpravodajský server BBC.

Mohlo se Česko vyhnout komunismu? Možná stačila maličkost a dnes bychom žili úplně jinak

Od roku 1921 působí v Česku komunistická strana. Plnou silou ale začala vládnout až v roce 1948 po takzvaném Únorovém převratu, kdy si upevnila moc a držela ji dlouhých 40 let až do roku 1989. Mělo ale Česko možnost vymanit se z područí komunismu dříve, než do něj spadlo?

I malý úder do hlavy velmi nebezpečný? Výrazně zvyšuje riziko vzniku nevyléčitelné nemoci

Pouze jedno nepříliš vážné poranění na hlavě může radikálně zvýšit riziko vzniku Parkinsonovy nemoci. Lidé s „mírným traumatickým poškozením mozku" mají o 56% vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikován Parkinson, varují vědci.

Hon na loď Tirpitz: Nacistická mlha poničila norské stromy, zkáza je patrná dodnes

Oslo - Neutuchající snahy spojeneckých sil najít a potopit za druhé světové války obávanou německou bitevní loď Tirpitz vedly nacisty k tomu, že plavidlo ukrývali v norských fjordech a maskovali ho chemickou mlhou. Umělý kouř napáchal v oblasti značné škody na stromech, které jsou patrné do dneška, zjistili podle zpravodajského serveru BBC News vědci.

Hrozí doba ledová? Zpomalení Golfského proudu vědcům dělá velké starosti

Mnozí vědci poslední dobou bijí na poplach. Měnící se mořské proudy znamenají velké nebezpečí pro klima planety. Může se stát, že místo vlny globálních veder přijde naopak doba ledová? Odpověď se snaží najít The Indepedent.

Nákaza meningokokem? U dětí kuřáků je riziko větší, nemoc má specifický příznak

Praha - Děti kuřáků mají při nakažení meningokokem větší riziko, že se u nich nemoc rozvine. Asi desetina populace virus přenáší, ale sami neonemocní. Na dnešní tiskové konferenci ke Světovému dni meningitid to řekla Pavla Křížová z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy. Loni bylo v Česku 68 případů intenzivního meningokokového onemocnění, deset lidí zemřelo. Letos už lékaři zaznamenali 12 nakažených.

Velký bariérový útes umírá? Korály se vaří zaživa, vědci chtějí na jejich záchranu vyslat roboty

Velký ohlas měla zpráva vědců otištěná v úterý v časopisu Nature, podle které během veder v roce 2016 zahynulo 30% korálu na Velkém barierovém útesu u Austrálie. Po celém světě se rozběhla kampaň, která by měla pomoci tento unikátní ekosystém zachránit, referují Financial Times.

Nový výzkum: Proč si lidé s chabými politickými znalostmi myslí, že o politice vědí vše?

Předstírali jste někdy, že jste skromní a mlčeli jste při debatě o nějakém tématu, o němž toho ale hodně víte? Pokud ano, nejste zdaleka jediní. Tvrdí to nová studie nedávno publikovaná ve vědeckém časopise Political Psychology.

Růst hladin oceánů se zrychluje. Co to znamená pro naši planetu?

Tání ledovců a nárůst hladiny oceánů se může ještě zrychlit se může ještě zrychlit, varují vědci z tasmánské univerzity v nové studií. Za urychlování tání ledovců paradoxně může opět tání ledovců, informuje The Independent.

Cholesterol jako metla lidstva? Lékaři jsou na stopě ultimátnímu léku

Ačkoliv se o něm na veřejnosti moc nemluví, cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, která způsobují více než 50 % všech úmrtí v Česku. Jde tak o největšího zabijáka současnosti, na kterého si ale dává pozor jen málokdo.