Věda

Související články:

Zemřel významný český vědec Armin Delong, otec elektronové mikroskopie

Máme raději jídlo nebo sex? Vědci porovnali základní lidské potřeby a zjistili, které dáváme přednost

Sexuální touha a potřeba jíst patří po pudu sebezáchovy k nejsilnějším lidským přirozenostem. Většina mužů je ale díky neuronové mozkové síti naprogramována tak, aby podléhali spíše intimnímu pokušení. Ženy však tuto síť postrádají, a tak je pro ně jídlo v žebříčku priorit na vyšším místě.

Netradiční využití tělních tekutin: Budeme si slinami dobíjet mobilní telefon?

S experimenty s tělnými tekutinami se v poslední době roztrhl pytel. Nedávno jsme informovali o unikátní zbrani, která jako munici používá zmražené lidské slzy. Nyní vědci přišli s překvapivým zjištěním, že protein obsažený v savčích slinách, slzách nebo třeba ve vaječných bílcích může během stlačování vytvořit energii.

Jedlíci steaků ničí planetu? Maso je dnes mnohem méně výživné. A jeho výrobou planeta trpí

Spotřeba masa je pro některé z nejcennějších a zároveň nejohroženějších oblastí světa zničující, a to především kvůli obrovskému množství půdy potřebnému k produkci krmiv. Uvádí to nová zpráva, ze které cituje server The Independent.

Sůl je nezdravá, říká se. Je tomu ale skutečně tak?

Až doposud se obecně předpokládalo, že vysoká konzumace soli vede ke zdravotním problémům. Výzkum vědců z kanadské McMasterovy univerzity ale naznačuje, že realita je mnohem složitější. Vice informací přinesl server Science Daily.

Německo bude zkoumat 1100 lebek z bývalé kolonie v Africe

Berlín - Lékař a antropolog Felix von Luschan v minulosti shromáždil tisíce lebek obyvatel Afriky. Nyní je hodlají zkoumat němečtí vědci ve spolupráci se svými kolegy ze Rwandy, Burundi a Tanzanie.

Tajemství české posedlosti: Proč má pivo pěnu?

Pivo má pěnu. To je docela obyčejná a všeobecně známá věc. Traduje se, že má především zabránit tomu, aby oblíbený nápoj Čechů zvětrat, z hlediska fyziky je to ale poněkud složitější. Podívejte se, co stojí za pivní pěnou.

Čeští nositelé Nobelovy ceny vytvořili soud v Haagu, pevný disk i samotné ocenění. Proč se na ně zapomnělo?

Jako každý rok, i letos udělují významní fyzici, chemici, biologové, ekonomové, politici a zástupci dalších oborů Nobelovu cenu za největší přínos danému oboru. Jména řady budoucích držitelů letošního ocenění už jsou známá a zřejmě nikoho nepřekvapí, že Češi mezi nimi nejsou. Přesto jsme už v minulosti dokázali několikrát ukázat, že lidé s českými kořeny mohou patřit ke světové špičce, na většinu z nich se ale zapomnělo.

Spojené státy chtěly ve vesmíru postavit jadernou základnu. Proč měly v plánu na Měsíci odpálit atomovou zbraň?

Spojené státy plánovaly odpálit na povrchu Měsíce atomovou bombu. Jaderný výbuch na jediné přirozené družici naší planety měl být především demonstrací síly v době studené války. Informuje o tom server The Telegraph.

Špatná zpráva pro nemocné? Víc než polovina léků proti rakovině vůbec nemusí fungovat

Výzkum publikovaný v magazínu The British Medical Journal uvádí, že 39 z 68 nových léčivých přípravků bylo schváleno bez jakýchkoli podpůrných důkazů o tom, že u pacientů zvyšují šanci přežití nebo zlepšují kvalitu života. Ze studie cituje server The Independent.

Jak velký je vesmír a co se ukrývá za ním? Opravdu je nekonečný?

Říká se, že vesmír je nekonečný. Tato teorie se zakládá na předpokladu, že po Velkém třesku došlo k odmrštění nahromaděné hmoty do ohromných vzdáleností a dodnes k němu dochází, proto se vesmír neustále rozpíná a nikde nekončí. Je tomu ale opravdu tak? A jak velký současný vesmír skutečně je?

V egyptské poušti objevili rytiny, jsou mnohem starší než slavné pyramidy

Káhira - Archeologové v egyptské poušti objevili rytiny, které zřejmě vznikly během pozdního předdynastického období. Každý takový nález může pomoci cestovnímu ruchu, který v poslední době prochází krizí.

Brno je centrem kryoelektronové mikroskopie, vzorky posílají vědci z celé Evropy

Brno - Nobelovu cenu za chemii ve středu získali tři vědci za kryoelektronovou mikroskopii. Tato metoda není v Česku neznámá, používá se a dále rozvíjí v brněnských vědeckých pracovištích a firmách.

Úplněk ovlivňuje lidské tělo, přiznali vědci. Teď mají jiný problém

Patříte mezi ty, kterým se hůře usíná ve chvíli, kdy je Měsíc v úplňku? Této záhadě se vědci věnují poměrně dlouhou dobu a snaží se rozluštit, jaký má vliv na naši psychiku. Uspokojivou odpověď ale dodnes nikdo nepřinesl, a možná si na ni ještě počkáme. Nikdo zatím totiž neví, co přesně se při vlivu úplňku děje.

Hrob svatého Mikuláše objeven? Turečtí archeologové jsou o tom přesvědčení

Ankara - Turečtí archeologové se domnívají, že našli hrob svatého Mikuláše, který posloužil jako předobraz pro různé mytické bytosti rozdávající dárky o vánočních svátcích.

Nobelova cena za chemii: Díky objevu tří vědců lze zmrazit biomolekuly v pohybu

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Ta umožňuje studium buněčné architektury, virů a proteinových komplexů téměř v atomovém rozlišení.

Víte, jak správě mýt nádobí? Je to umění, které vyžaduje přesný postup

Mezi nejvíce nenáviděné domácí práce zcela jistě patří umývání nádobí. Komu by se také chtělo trávit čas mezi mastnými pánvemi, zapatlaným sklem a noži od syrového masa. I proto mnozí dávají přednost myčce na nádobí. Ale co když se rozbije? Víte, jak nejlépe nádobí umýt?

Za svůj objev dostali Nobelovu cenu. Co přesně jsou gravitační vlny a proč jde o jeden z největších objevů v historii lidstva?

Stovky a tisíce let lidé vědí, že se nad našimi hlavami rozprostírá vesmír. První velký pokrok v jeho zkoumání ale učinil až toskánský astronom Galileo Galilei, který nám díky dalekohledu umožnil jeho existenci zkoumat. Do dnešní doby jde o jeden z nejvýznamnějších a nejzásadnějších momentů vědeckého světa, před necelými dvěma lety ale vědci učinili druhý, stejně významný. Objevili gravitační vlny.

Vědci upozorňují na souvislost rakoviny s obezitou

Washington - Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je s nadváhou či obezitou spojeno 13 druhů nádorů. Upozorňuje na to i americké Středisko pro kontrolu nemocí a prevenci (CDCP), podle nějž se výskyt rakoviny spojené s obezitou v USA v letech 2005-2014 zvýšil o sedm procent.

Záhadná mutace: Kde se vzali lidé s modrýma očima?

Lidé s modrýma očima nejsou ničím neobvyklým a přestože je jich v Evropské společnosti asi jen 30 procent, potkáváme je denně. Dříve tomu tak ale nebylo. Výzkumy naznačují, že všichni modroocí lidé sdílejí společného předka. Tato osoba žila před více než šesti tisíci lety a byla nositelem genetické mutace, která se nyní rozšířila po celém světě.