Věda

Související články:

Vědci objevili hada s pableskujícími šupinami

Rok 2021 s koronavirem: Čtvrt miliardy nakažených, velký otazník u imunity

Svět má za sebou první rok boje s koronavirem. Za dobu pandemického šíření se jím nakazilo téměř 70 milionů lidí a více než 1,5 milionu zemřelo. Podle predikce vědců se ale situace příští rok moc nezlepší, nakazit se do poloviny roku může až 250 milionů lidí, vypočítává magazín Nature.

Vakcína Sinopharm má účinnost 86 procent, oznámily Emiráty. Je založená na oslabeném koronaviru

Vakcína vyvíjená čínskou společností Sinopharm chrání před koronavirem s účinností 86 procent, oznámilo dnes podle zahraničních agentur ministerstvo zdravotnictví Spojených arabských emirátů na základě průběžných dat z klinického testování. Úřad také uvedl, že během testování, které probíhá mimo jiné ve Spojených arabských emirátech, nevyšly najevo žádné závažné problémy ohledně její bezpečnosti.

Za život sníme tolik plastu, že by z toho bylo několik sad Lega

Co budeme mít dneska k večeři? Je libo suši z lega, burger z platebních karet nebo dobře propečený kus trubky z PVC? Tyto příklady se můžou zdát extrémní, ale dobře ilustrují, jak velké množství mikroskopických plastových částic za delší časové období zkonzumujeme, napsala agentura Reuters.

Vědci: Vakcína firmy AstraZeneca je bezpečná, účinnost je v průměru 70,4 %

Vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci farmaceutické firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity má průměrnou účinnost 70,4 procenta. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v prestižním medicínském časopise The Lancet. Podle agentury DPA se jedná o první vědecký článek o některé z covidových vakcín. Z velké části potvrzuje data, která AstraZeneca a Oxfordská univerzita zveřejnily již v listopadu.

Látka z lysohlávek může pomoci při léčbě depresí. Podporuje zdravý spánek, zjistili čeští vědci

Látka z lysohlávek může podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) pomoci při léčbě depresí. Studie ukázala, že halucinogen psilocybin obsažený v lysohlávkách podporuje zdravý spánek. Efekt na spánek, jehož strukturu deprese ovlivňuje, sledovali čeští vědci jako první na světě.

V čele Akademie věd ČR zůstává Zažímalová

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V dnešní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. ČTK dnes o výsledku volby informovali zástupci Akademie věd (AV)

ANALÝZA: Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl

Je reálné vytvořit funkční a bezpečnou vakcínu během jednoho roku? Ačkoliv společnosti jako AstraZeneca nebo Moderna ukazují, že zřejmě ano, mnoho lidí odrazuje nedůvěra vůči rychlému postupu při výrobě a testování. Nezřídka se proto odkazují na delší časový horizont, který by měl dle mnohých trvat i 10 let. Je ale zdlouhavý postup skutečně nutný, pokud přihlédneme k tomu, že vývoje vakcín jsou složeny nejen z vědeckého bádání a pokusů, ale i z dlouhých byrokratických průtahů a výrobních a distribučních komplikací? Podívejte se na příběh, který mapuje vznik vakcíny proti covid-19, a ukazuje, jak prvotřídní vědecké znalosti spolu s jistou dávkou štěstí daly vzniknout očkovací látce, která má původ v epidemii Eboly a v nose šimpanze.

Čeští vědci vyvinuli "anticovid papír". Likviduje viry, bakterie a kvasinky

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali "anticovid papír", neboť účinně ničí i nový typ koronaviru.

Z vibrací těla pacienta s covidem lze zjistit vývoj nemoci. Čeští vědci testují novou metodu

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pracují na vývoji senzorů a algoritmů, které z vibrací těla pacienta s covidem zjistí, jaký u něj bude vývoj nemoci. Systém je navržený jako bezkontaktní se senzory uloženými pod matrací, na které pacient leží. Metodu vědci zatím testují v nemocnicích v Chrudimi a v Trutnově. ČTK to dnes řekl mluvčí univerzity Jakub Novák.

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Objev nové mutace. Čeští vědci přispěli k výzkumu příčin vážné poruchy růstu

Významný krok k pochopení příčin závažné poruchy růstu udělal tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Odborníci popsali nové mutace, které vedou k poškození buňky.

VIDEO: Nad Japonskem prolétl meteor, byl jasný jako Měsíc v úplňku

Nad Japonskem v neděli zazářil meteor, jehož jas dosahoval intenzity Měsíce v úplňku. Záběry astronomického jevu zachyceného na kameru se staly hitem sociálních sítí, informovala agentura Kjódó.

Mutace koronaviru: Jak se covid přenesl ze zvířete na člověka?

Je známo, že se první případ nákazy novým koroanvirem objevil loni v listopadu a do konce roku se objevoval pouze v Číně. Dosavadní studie ale ukázaly, že k šíření na člověka mohlo docházet déle, než si vědci dosud mysleli.

Jak porazit rakovinu: V léčbě nádorů by mohly pomoci krátké elektropulzy, tvrdí čeští vědci

S léčbou nádorových onemocnění by v budoucnu mohly pomoci poznatky studie česko-francouzského týmu vědců. Výzkumníci zjistili, že velmi intenzivními krátkými elektropulzy lze ovlivnit stavbu mikrotubulů, které jsou součástí vnitřní kostry buňky. Pulzy by tak mohly být využity ke kontrole rakovinného bujení. Akademie věd ČR (AV) o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě.

Zkáza města Herculaneum: Termický šok změnil mozek oběti ve sklo

Maličké úlomky mozku, které nezuhelnatěly jako zbytek těla, ale dokonce se v důsledku termického šoku změnily ve sklo, byly nalezeny v Herculaneu, antickém městě v italské Kampánii. To v roce 79 našeho letopočtu zaniklo při výbuchu sopky Vesuv, připomíná italský deník La Repubblica.

Vesmírná sonda se vrací s kousky asteroidu. Vesmírem plula 5 miliard kilometrů

Sonda Hayabusa2 se po dlouhé pouti vesmírem přiblíží Zemi. Podle plánu by měla 6. prosince 2020 shodit kapsli s nasbíraným materiálem na poušť poblíž městečka Woomera v Jižní Austrálii. Sonda Japonské vesmírné agentury (Japan Aerospace Exploration Agency – JAXA) na Zemi přinese sto miligramů materiálu z asteroidu Ryugu.

Média: Kolem testů vakcíny od AstraZeneca rostou pochybnosti

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

Archeolog předložil argumenty pro tezi, že v dochovaném domě žil Kristus

Podle britského archeologa existují silné argumenty pro tezi, že v domě v izraelském Nazaretu objeveném při vykopávkách žil v dětství Ježíš Kristus, informuje britská zpravodajská stanice BBC. Ken Dark, který působí na univerzitě v Readingu, výzkumem příbytku z prvního století pod novějším klášterem strávil 14 let.

Prapodivný pták z doby dinosaurů. Digitální rekonstrukce lebky zaskočila paleontology

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit pták velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínající ten tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce, píše agentura Reuters.